Aktuality

Vnímavě nepřítomná

Provázela jsem a sledovali mě 3 přihlížející. Vnímala jsem celou dobu, že víc než provázením se zabývám tím, co si o mně přihlížející myslí. V důsledku také toho se prožívající nořila. IP po konzultaci zreflektoval, že ani přihlížející nebyli vnímavě přítomni a že prožívající si také mohla říct, nebo se napomenout sama. Byla to pro všechny velká zkušenost.

Zapsáno: 18.10. 2021, AJ

Nabídka

Stále platí, že jsme otevřeni zájemcům učit se lektorem focusing. Dělá se to tak, že se zájemce účastní kurzů focusing a je hlavním lektorem seznamován s lektorskou úrovní semináře. Kdo si chce „jen“ ještě více ověřit své porozumění procesu, může se kurzů focusing také po domluvě s lektorem zúčastňovat. Například teď na kurzu provázení. Bude také prostor na odpovědi na otázky z příspěvku níže „CO dělat?“.

Zapsáno: 14.10. 2021, IP

Co dělat?

Co mám dělat, když po mě prožívající chce něco (řekne si), co není v „Daně“? Co dělat, aby přihlížející byl vnímavě přítomný a nerušil? Co mám dělat, když mě jako provázejícího něco ruší, ale prožívající „je v pohodě“?

Zapsáno: 7.10. 2021, IP

Ambice a vnímavá přítomnost

Při prožívání mi vadil tón hlasu provázejícího. Řekla jsem si, aby se mě provázející zeptal: „Proč mi to vadí, místo „Jaké to pro mě je, když …“ Provázející mi vyhověl, a tak jsem měla možnost pocítit, jak je při focusing nevýhodné mít ambici „přijít tomu na kloub“.

Na dnešním setkání jsem si uvědomila, jak je důležitá vnímavá přítomnost pozorovatele. Pozorovatel si během procesu kontroloval mobil. Vyrušilo mě to a zůstalo to ve mně do konce provázení, takže jsem nebyla pro prožívajícího naplno.

Zapsáno: 6.10. 2021, IvanaP

Provázení focusing

Ve dnech 22. – 24.10. máme naplánovaný Kurz provázení focusing. Jsou přihlášeni jen 2 zájemci. Jestli máte možnost, připomeňte potenciálním zájemcům tuhle příležitost, aby i oni měli možnost vyměňovat si i provázení.

Zapsáno: 3.10. 2021, IP

Markéta si poznamenala

Luboš: Příspěvek focusing má být příspěvek a ne zpověď. Igor: Dokud máš konflikt v sobě, nejde se osvobodit.
(IP: Příspěvek focusing má přispět a ne být „jen zpověď“. Dokud máš konflikt v sobě, nejde se úplně osvobodit.)

Zapsáno: 1.10. 2021, MH

Zkušenosti s focusing

Jako host ve skupině se zkušenějšími jsem měl možnost užít si provázení pod „dozorem“. Kvůli vlastní nervozitě jsem nemohl být prožívajícímu plně k dispozici, což potvrdil i přísedící. Na společné reflexi pak i zkušenější provázející uvedli, že tento pocit nervozity (například na supervizi) také znají.

Při prožívání ve skupině jsem udělal odbočku, která ale byla vymyšlena hlavou. V dalším průběhu focusování jsem si uvědomil, že to nesedělo a podíval jsem se, jaké to pro mě je. Uviděl jsem, že takto natlačené rozhodnutí je velká ztráta. Jsem rád, že jsem to mohl uvidět a pobýt s tím.

Jako přísedící jsem byl přítomen u situace, kdy prožívající nalezla odpověď na otázku „Je to jako když?“, ale věděla, že není schopna ho přesně a stručně popsat. Řekla proto pouze, že to má a proces pokračoval. Vědomé rozhodnutí neříct vyjádření z tohoto důvodu pro mě bylo nové.

Zapsáno: 29.9. 2021, AP

Jeden den s focusing

Na setkání jsme využili pro rozvoj kompetencí provázet a prožívání při focusing osobní konstelace na téma focusing, a to se potvrdilo jako další podstatná forma supervize. Je to příležitost pro odvážné podívat se, co mi například brání být naplno vnímavě přítomný, proč se nechávám strhnout do ponoru atd.

Zapsáno: 19.9. 2021, IP

Vděčnost na „konci“ procesu

Při posledním focusingu se skupinou, když jsem provázela, mi začal zvonit telefon. Telefon jsem vypnula  a mluvila jsem k prožívajícímu o tom, jak mě to rozhodilo. Mluvila jsem moc a na to mi prožívající řekl, ať už to neřeším a pokračuju v provázení. To jsem udělala, ale byla jsem rozhozená až do konce. Po skončení jsem reflektovala moje rozhození, že jsem nebyla plně k dispozici a také to, jak reagovalo moje tělo. Ukázalo se, že to vyrušení bylo větší pro mě než pro prožívajícího. Celé se to proměnilo dneska, když mi došlo, že to celé můžu uchopit jako moje téma, na které se podívám na konzultaci, na konstelacích nebo při focusing. Děkuji.

Zapsáno: 9.9. 2021, JŠT

Skupina v Praze

Dnes dorazila zpráva z pražské skupiny, že se stále a i pravidelně scházejí. Napsala Jitka.  

Zapsáno: 7.9. 2021, IP

Možnost

Na konstelacích je možné „natrénovat“ vnímavou přítomnost a zkušenost s vnímavou přítomností lze využít při konstelacích.  

Zapsáno: 6.9. 2021, IP

Odpovědnost prožívajícího

Na minulém focusingu jsem měla dva pocity po sobě, se kterými jsem nemohla být. Provázející byl z mého pohledu ten velmi zkušený, a tak jsem v zásadním okamžiku z této jakési úcty nevyužila možnosti, že si řeknu, když zaváhal a nenabídl dle struktury otázku, která mi hned vyběhla na mysl – Je ve tvém těle něco s čím můžeš být. Po jeho zaváhání následovala jeho otázka, jestli jsem odstoupila? Nešlo mi to a provázející mi nedával pokyn „odstup“ s razancí znovu. Já jsem tak trochu zvědavě najednou na něho pootevřela oko, což si vysvětlil jako „ tak ti to otevřelo oči“, je to nalepený pocit.

I když jsem s tímto výkladem nebyla úplně vnitřně ztotožněna už jsem oči otevřela a vnímala, co moje tělo dělá. Takže jsem jej procházela a popsala pocity a vnímala, že kdybych se k tomu jen na mm přiblížila bylo by zase „ zle.“ Tak to nejspíš skutečně nalepený pocit byl. Provázející byl stále zaskočený a po ukotvení závěrečného pocitu jsme reflektovali to, že já jsem věděla, co má být a neřekla si. A on, že tedy nevěděl, byl zaskočen, a tak to nějak dopadlo.

Při skupinové reflexi jsme procházeli materiál k tomu určený od Aleše s tím, že si jej všichni projdeme pro příště.

A mně se závěrečný pocit během dalšího focusingu, který jsem sledovala jako přihlížející,  stále ještě dovařoval.

( Co byste na jejich místě dělali vy? od IP) 

Zapsáno: 2.9. 2021, AJ

Novinka

Možnost podívat se na starší příspěvky je nově na konci „Aktualit“.  

Zapsáno: 31.8. 2021, IP

Nabídka

Zveme všechny zájemce o focusing, i se základním kurzem, na setkání do Jablonce nad Nisou, ulice v Aleji 42. V úterý 7. a 21. září, 17 – 19 hodin. Je to příležitost setkat se lidmi napříč skupinami, kteří pravidelně focusují. Pište nebo volejte: eliska.pokora@gmail.com, 608 973 674. 

Zapsáno: 29.8. 2021, EP

Oběť při prožívání

Na posledním setkání jsme zažily, jak probíhá focusing, když je prožívající v pozici oběti. Prožívající si neříkala, mluvila potichu, nereflektovala nahlas vše, co se odehrávalo, dělala trpitelské pauzy. Všechny jsme si z toho něco odnesly. Provázející např. zkušenost, jak se chytila a jak ji to omezovalo při provázení, přihlížející měla možnost vidět, jak moc nevlídná k sobě může prožívající být, a prožívající, jak destruktivní je být v pozici oběti pro všechny kolem, včetně jí samotné. Cítím vděčnost za tu příležitost toto zažít a vidět i vliv na proces focusing a všechny zúčastněné.

Zapsáno: 23.8. 2021, MH

Nořím se, ulítávám

Když víš, že při focusování ulítáváš nebo se noříš a nejde ti to dlouho změnit, můžeš se na TO podívat v konstelaci jako na symptom. Když doopravdy to chceš změnit!

Zapsáno: 12.8. 2021, IP

Opakovat si podle pokynů těla

Při posledním provázení i prožívající řekl, abych formulovala pokyn přesně podle Dany: „…jen s tím buď a všimni si, jestli se ten pocit nějak mění“, abych říkala „mění“ a ne změní. Vyhověla jsem a dávala si na to pozor. Poté mi došlo, že jsem už delší čas měla pocit, že mi v té větě, jak jsem ji říkala, něco nesedělo. Až díky tomu, že i prožívající řekl, mě trklo, zopakovat si celou Danu pozorně a časem upravené formulace narovnat.
To mě inspirovalo i ke znovupřečtení Pohádky o malé ptačí holčičce. Když jako provázející říkám prožívajícímu: „…jako ta sova s ptačí holčičkou…“, chci, aby tělo vědělo, co říkám.

Zapsáno: 4.8. 2021, MH

Všímat si těla, popisovat tělesné pocity, reflektovat myšlenky

Při prožívání jsem si nevšímala tělesných změn, např. pohybu končetin a zabývala jsem se jen těmi „důležitými“ pocity. Na otázku:“Co se teď děje?“, jsem neodpovídala popisem tělesných pocitů, např.: „Teď zhluboka vydechuji a opírám se rukama o nohy…“
Pokud pochybuji, zda změna pocitu je „ta malá nepatrná“, kterou cítím, mám to říct například: „Jsem teď znejistěná, jestli ta malá změna je ta změna.“ (od ip: „Je, i kdyby o milimetr…“)

Zapsáno: 27.7. 2021, MH

Reflexe procesu provázení: Nevysvětluj, nediskutuj, neobhajuj se

Z posledního setkání focusing si odnáším inspiraci do naší skupiny, jak lépe dělat reflexi procesu provázení. Tak, že postupně mluví vždy jen jeden a ostatní ho „jen“ vyslechnou. Nevysvětluj, nediskutuj, neobhajuj se.

Zapsáno: 17.7. 2021, EP

AHA efekt

Po ověření pocitu na focusování mi hned přišla konkrétní vzpomínka. Překvapilo mě to, ale řekla jsem ji. Po té jsem si řekla, že chci pokračovat otázkou „jaké je to celé“.

Zapsáno: 17.7. 2021, IvanaP

Reflexe

Na posledním focusingu se skupinou jsem si vyzkoušela reflexi provázení podle dopručené struktury s tím, že mluví jen jeden a ostatní mlčí. Informace, které jsem dostala od přihlížející, co jsem dělala-nedělala „dobře“, jsem najednou vnímala jen jako informace, se kterými můžu, ale nemusím souhlasit, nic osobního.

Zapsáno: 14.7. 2021, JŠT

… pro případ, že by ses k tomu chtěl vrátit.

„Chtěl vrátit“ se rozumí „chtěl/musel“ (ve smyslu puzení). Zvědavost to není to, co je focusingový princip.

Zapsáno: 13.7. 2021, IP

Zkušenost Ivy

Přistihla jsem se, že jsem se zacyklila v neustálém hledání správného vyjádření „je to jako když“, chtěla tomu přijít na kloub. Tato mocenská ambice je vždy na obtíž a brání být s tělem v kontaktu.

Na vlastní těle si uvědomila, že často opomíjený pocit, který se nám nezdá „dost dobrý“ či vznešený, se ukáže jako ten nejdůležitější.

Měla možnost uvidět, že všechny pocity jsou stejně důležité, ale některý je právě teď důležitější. Později příjde na řadu další pocit, který je aktualně ten nejdůležitejší.

Zapsáno: 11.7. 2021, IvanaP

Nalepený pocit jako dar

Když jsem si při prožívání neřekla, co jsem potřebovala, v průběhu prožívání se mi pocit opakoval, až z toho vznikl nalepený pocit. Při dalším focusing se ukázalo, že to nebyla náhoda – objevil se mi ten stejný nalepený pocit hned ze začátku prožívání…Využila jsem tuto zprávu a podívala se na něj v RK.

Zapsáno: 12.7. 2021, EF

Po 50-ti letech TO přišlo

Po 50-ti letech od úrazu se mi při focusování událost uzavřela. Někdy to hold trvá déle, ale „stálo to za TO“.

Zapsáno: 11.7. 2021, IP

Cenzura při prožívání

Když „cenzuruji“ při prožívání, co mi přijde, přicházím o dar z prostoru TAM VÍCE.

Zapsáno: 27.6. 2021, IP

Provázejícím

Kdo z provázejících má zájem pobýt na základním kurzu focusing 23. – 25.7. 2021, může. Jen je nutné svou účast domluvit předem u IP.

Zapsáno: 27.6. 2021, IP

Reflexe

Opravdu je výhodné ve skupině při reflexi provázení držet se doporučené struktury a naopak je nevýhodné zaplétat se do vysvětlování (a obhajování). Případné rozdílnosti je možné si zaznamenat, vzít na supervizi, nebo se dotázat.

Zapsáno: 23.6. 2021, IP

Zkušenost

Stalo se mi, že mi  provázející při rekapitulaci, kvůli domnění, že jsme překročily časový limit, řekla : “ Teď je čas na rekapitulaci, ale udělej to rychle, nemáme čas“. Zarazilo mě to, ale pokračovala jsem dál. Později jsem si uvědomila, že jsem to mohla říct. Udělala by se odbočka a umístilo by se TO do těla. Tak třeba příště budu k sobě vlídnější a vnímavější.

Zapsáno: 7.6. 2021, IvanaP

Ze supervize

  • pokud chybí vnímavá přítomnost (v roli provázejícího, ale i k sobě při prožívání), tak to prostě vždy “nějak nejde”
  • ambice  “udělám to dobře”, „pomůžu ti“ aj. jsou STÁLE na škodu
  • nemluv zbytečně, ale říkej vše!
  • vysvětluješ, obhajuješ, nebo odpovídáš na otázku?

Zapsáno: 4.6. 2021, MK

Někdy je potřeba doptat se, jindy nezdržovat proces

Focusovali jsme s hosty. Po skončení jsem jako přihlížející upozornila provázející, že se může prožívajícího „doptat“. Například ve chvíli, když provázející cítí, že prožívající není v kontaktu se svým tělem a tělesným prožíváním a tzv. uletí. Naopak, když prožívající odpoví například „mám to tady v břiše“ nebo si na popsané místo na tělo položí ruku, doptávat by znamenalo proces zdržovat a tady to není vhodné. Vždy záleží na konkrétní situaci.

Zapsáno: 3.6. 2021, EP

Respekt k procesu (konzultováno s lektorem)

Řád se projevuje také tím, že mám respekt k procesu.

Při posledním setkání skupin a hostů jsem si uvědomila další důležitou věc: Po “oddat se procesu” v roli provázejícího i prožívajícího, a ponechání odpovědnosti za proces na prožívajícím, je to respekt k procesu. To zahrnuje vnímavou přítomnost, strukturu, pokoru k tomu, co nás přesahuje –  tj. moudrost těla. Respekt k procesu se projeví i v projevení vděčnosti na konci focusing.

Zapsáno: 3.6. 2021, MK

Supervize je příležitost

Supervize je příležitost, inspirace, ne zkouška ani kontrola.

Zapsáno: 3.6. 2021, IP

Zkušenost z provázení – ověřuj, ověřuj, ověřuj

Při focusingu ve skupině Jany jsem provázela nováčka a dostatečně jsem neověřovala, jestli to, co popisuje prožívající, je tělesný pocit. Bylo jasně vidět, jak se prožívání změnilo ve chvíli, kdy jsem se vzpamatovala a začala se pořádně doptávat. Přihlížející mi to potvrdila při reflexi. Uvědomila jsem si, že se často spoléhám na to, že slova prožívajícího „sedí“ na to, co se děje, i když pocitově mi to nehraje.  A to je chyba, především při provázení nováčka, ale i „starých kusů“.

Zapsáno: 21.5. 2021, PM

Co takhle …

Co takhle zkusit po čase jen tak  INVENTURU?

Zapsáno: 15.5. 2021, IP

Postřehy Markéty

Komentované prožívání
Přistihla jsem se, že komentuju svoje prožívání, což je v kontrastu s neposuzuj, neopravuj. Nebyla jsem k sobě vnímavě přítomná.

Odstup!
Při provázení jsem řekla „odstup“ málo razantně než bylo potřeba. Jindy jsem viděla, že, z mého pohledu, menší razance stačila. K pokynu „odstup“ je potřeba být vnímavě přítomný. A chci se pochlubit, zvládla jsem nalepený pocit. Jsem za tu zkušenost vděčná.

Mám si říct
Jako prožívající jsem si uvědomila a při reflexi přiznala, že si dostatečně neříkám a jsem „shovívavá“ k provázejícímu, a tím si „kálím“ do vlastního hnízda. Nesmím zapomínat, že když něco potřebuju, mám si říct. Taková příležitost je jen málokde mimo focusing.

Postřehy pozorovatele
Viděla jsem, že když provázející nezrcadlí se stejnou energií nebo důrazem na slabiky, jak to prožívající řekne, energie se úplně ztrácí. Přesné zrcadlení včetně vzdechů, výdechů apod. proces „prohlubuje,..rozvíjí…“.
Když provázející při úvodních pokynech přidá do věty “ …nebo mi dej vědět, kdyby TI to nějak nešlo“ postavily se mi všechny chlupy a slyšela jsem, že to tam nepatří.

Zapsáno: 5.5. 2021, MH

Inspirace

Zkus si s vnímavou přítomností (zkus sovu a holčičku) chvíli pobýt u svého srdce (nebo jiného tělesného orgánu). Neposuzuj, neopravuj, nedávej tomu žádné významy…a všimni si, co se děje…

Zapsáno: 28.4. 2021, IP

Základní kurz focusing -náhradní termín

Dubnový termín kurzu jsme byli nuceni zrušit. Náhradní termín je 23.-25.7. 2021.  Zájemci se mohou hlásit už nyní.

Zapsáno: 19.4. 2021, IP

Drobnosti při provázení

Měla jsem možnost navštívit jinou skupinu a zažít provázení od „služebně mladšího“ kolegy. Provázející byl vnímavě přítomný, respektoval moje tempo a navíc, a to mě překvapilo a nahlas jsem to i reflektovala, používal při provázení pro mě neznámé drobnosti – slůvka, jemné pokyny. Velmi citlivě mě tyto drobnosti popoháněly a pobízely k práci a dokonce bych řekla, že i vedly k prohloubení mého prožívání. Neodbyla jsem tak nic a skutečně se vším důkladně zabývala. Pro mě skutečně cenná zkušenost a inspirace.

Zapsáno: 17.4. 2021, MH

Prožívající se „noří“

Když se prožívající při focusing NOŘÍ, opouští přítomnou realitu a v tom smyslu páchá sebevraždu. Když ho provázející na noření neupozorní (ať je to z jakéhokoliv důvodu), souhlasí s prožívajícím v jeho debaklu a staví se spolu s ním proti životu, jaký je. Provázející ale také může/musí respektovat volbu prožívajícího, ale nemusí s ní souhlasit!

Zapsáno: 7.4. 2021, IP

Zkušenosti od Aleše

Následující zážitky jsem konzultovat s lektorem a on mi doporučil, aby se o zkušenosti tímto způsobem podělil:

Po delší době jsem měl možnost účastnit se focusingu v modifikované skupině jako host. V rámci mého prožívání jsem zažil to, že celý focusing se různými pocity vztahoval k jedné události. To, k čemu pocity přísluší, se ale ukázalo až po tom, co jsem „povolil“ a nechal tomu čas.

Kromě toho jsem měl jako přísedící možnost připomenout si problematiku odfajfkování – odpovědi je nutné odfajfkovat, Můžeš s tím být? → Můžu → Můžeš. Ale používám na to vždy formulaci prožívajícího. Takže když odpoví na otázku „Hm“, odfajfkovávám taky pomocí „Hm“. Pokud použiju jinou formulaci, prožívající odpoví „Hm“ a já „Můžeš“, nejsem s prožívajícím, protože jsem nezachytil, co řekl a soustředil jsem se na něco jiného, třeba abych to měl „v pořádku“.

Také jsem opět měl možnost setkat se s „Nechci, ale můžu s tím být“. Zaprvé to znamená nevlídný postoj vůči danému pocitu, který ale lze změnit vnímavou přítomností nebo jinak. Zadruhé není „nechci“ focusingový výraz, takže je potřeba prožívajícího na toto upozornit.

Zapsáno: 5.4. 2021, AP

Zdálo se mi

Malé dítě, když se mu zdá sen (třeba ošklivý), řekne: „Zdálo se mi…“ Dospělý, když se mu zdá sen (třeba ošklivý, záhadný, nesrozumitelný atd.), řekne: „Proč…?“ Může se stát, že se nějaká souvislost objeví, častěji ale dojde k odpojení od skutečného významu. „Neposuzuj, neopravuj, nedávej tomu žádné významy, jen s tím buď.“

Zapsáno: 30.3. 2021, IP

Čas skončit

Na posledním setkání jsem, asi po 10- ti minutách prožívání, dostala z těla zprávu, že chci skončit. V tu chvíli jsem začala přemítat, že jsem ještě plně nevyužila čas na focusovaní, a tak jsem pokračovala dál. Ale už to nebylo to pravé, víc než tělo se mi ozývala hlava. Tělo si správně řeklo, kdy je čas skončit. Přístě k sobě budu vlídnější a vnímavější a skončím, když to tak budu cítit.

Zapsáno: 20.3. 2021, IvanaP

Reflexe – Andrea

Chci se podělit o svůj dnešní a dřívější zážitek. Dnes jsem zažila své první provázení  velmi zkušené kolegyně a po  cestě domů jsem vstřebávala všechny dojmy. Došlo mi víc do hloubi, jak velký význam má vnímavá přítomnost a jak je na mě všechno vidět – když vnímavě přítomna nejsem. Vím díky reflexi přihlížejících. Prožívající totiž popsala po delším hledání „je to jako když“ – „ si Umřu“ a já ni zůstala doslova jen civět. Vykolejena možným významem toho prožitku v mé hlavě nikoli s přítomností k ní. Ona se při reflexi smála a reflektovala, že čekala jen odzrcadlit to „ si umřu“, a moje mysl v tom hledala už kdoví co. Provázení pak už běželo dál, ale pro mě je to velký zážitek.

A zážitek druhý z focusingu o týden dřív. Také mi to doznělo až s jistým zpožděním, když prožívající nemohla být s pocitem poprvé – odstoupila a přišel pocit nový s ním být mohla, pak přišel další, s tím být opět nemohla – odstoupila, přišel další, se kterým být nemohla – odstoupila a pak už zase být mohla se vším až do konce.  Pro mě to byla první taková odstupovací zkušenost a na základě toho mi došlo, že otázka můžeš s tím být pro mě přestala být tzv. formální.

Zapsáno: 17.3. 2021, AJ

Ze supervize

Ze supervize si kromě osobních připomínek pro každého člena odnášíme zároveň jako skupina připomenutí a usměrnění pro provádění reflexe. Každý sdělí své připomínky, pohled, a to je vše. Ostatní do toho nevstupují, nediskutují a nevysvětlují. Pokud se nemůžeme shodnout, je potřeba obrátit se na lektora.

Zapsáno: 4.3. 2021, AP

„Zapomenutý“ závěrečný pocit

Když si prožívající při rekapitulaci nemůže vzpomenout na závěrečný pocit, je možné mu dát vybrat. Zeptat se ho, jestli si nevzpomene na nálepku, jestli si chce nechat čas, aby si vzpomenul, nebo co má teď v těle, nebo co by teď potřeboval – aby si vybral sám. Následně být po skončení provázení pozorný, jestli se po otevření očí ještě něco neděje a to případně reflektovat jako ten závěrečný pocit. Prožívající si ale také může říct sám, co chce.

Zapsáno: 3.3. 2021, BO

Nepolevit a držet přesné formulace

Na poslední supervizi naší skupiny se ukázalo, jak důležité jsou přesné formulace provázejícího. I malá odchylka mění význam. Hrozí, že z malé změny se postupně stane velká. Až jiná formulace. Pro mne to znamená neulevovat si. Nepřesnosti nepřehlížet. Jako přihlížející na ně vždy provázejícího upozorním v rámci zpětné vazby, kterou si ve skupině dáváme.

Zapsáno: 1.3. 2021, EP

Focusing o samotě bez ambic

Přišla mi myšlenka, jaké to pro mě je, když je omezena moje osobní svoboda. Měla jsem prostor na check-in i focusing o samotě, tak jsem toho využila. Šla jsem focusovat a zachytila jsem svoji ambici, „vyfocusovat“, jak jsou ti, co mi berou moji svobodu špatní a já oběť. Napomenula jsem se a nechala proces běžet. A teprve pak mi přišla zpráva.

Zapsáno: 1.3. 2021, MH

Myslím

Když při prožívání myslíš („myslím, že tohle je to téma…“), tak myslíš. Je to něco jiného než být vnímavě přítomný. Vnímavá přítomnost je nastavení, kdy zprávy, odpovědi a informace přicházejí „samy“. Porovnej: „Myslím, že tohle je to téma na focusování“ x „Tohle je téma na focusování“….“co ti přijde jako právě teď to nejdůležitější“.

Zapsáno: 20.2. 2021, IP

FOCUSING

Struktura procesu (tj. co, kdy a jak máš dělat) a vnímavá přítomnost při focusování nás může, když „se dáme“, osvobodit od mocenských ambic a životních debaklů. Vnímavá přítomnost nás vede a provede, kudy máme jít. Proto když jsme vnímavě přítomní, nikdy nemůžeme být sami nebo zažívat pocit opuštenosti a strach z této opuštěnosti.

Zapsáno: 19.2. 2021, IP

Ověřené formulace

Při poslední supervizi jsme si vyjasnili zavádějící formulaci při otázce „Je to jako když…“ a „Co je za…“. Formulaci z Dany, která je vyjádřením jednoho a toho samého jsem si rozdělila na část „Je to jako když“ a část, kterou jsem začala používat jako alternativu pro otázku „Co je za“. Namísto, abych se ptala, „Co je za“ nebo „Podívej se, co je za“ , jsem se ptala prožívající „jestli tam má nějaký konkrétní obraz nebo vzpomínku“. Dozvěděla jsem se, že „ZA“ je konkrétní zážitek, kdy to celé zaklapne a přijde aha efekt. Uvědomila jsem si, že když provázející používala alternativní formulaci, která se „ujala“, měla jsem někdy nepříjemný pocit zvědavosti z její strany. Teď už chápu proč. Budu se držet ověřených formulací.

Co mi dala supervize

Ze supervize jsem si odnesla, že rekapitulovat mám jen tělesné pocity, ne historky, jinak hrozí, že u nich uvíznu. Místo, kde můžeme skončit, může být v průběhu procesu vlastně kdekoliv. Musím ale vždy ověřit, že „je to místo, kde můžeme skončit“. A pro načasování zrcadlení, abych „nelezla provázející do huby“, mi utkvělo přirovnání k varhanám v kostele – počkám, až varhany dozní.

Zapsáno: 18.2. 2021, MH

Focusing s hosty

Společný focusing lidí z různých skupin s různými zkušenostmi s focusing je pro mě stále velkým přínosem. Při posledním setkání se opět ukázalo, že ambice, ať už „udělat TO co nejlíp” nebo „ovládnout proces” je vždy na škodu. A to v obou pozicích – při provázení i při prožívání. Protože je to stále i moje téma, jsem velmi ráda, že jsem to mohla znovu uvidět a uvědomit si to. 

Supervize

Z poslední supervize mám nejintenzivnější zážitek v tom, jak moc je limitující, pokud si s sebou přinesu něco „svého”, osobního. Jako prožívající jsem už zažila, jaké to je plně se oddat procesu. Toto „moje” mi ale brání plně se oddat procesu v pozici provázejícího. Pokud to nedokážu odložit (podobně jako si zout boty přede dveřmi), pak nejsem nikdy plně k dispozici, vnímavě přítomná. Naopak ale, pokud se mi to podaří, pak při provázení odpadá situace, že nevím, co dělat. Protože právě v rámci oddání se procesu a plné vnímavé přítomnosti to prostě vím. Po skončení si to svoje můžu zase odnést, stejně jako když si boty zase obuju zpět. Mám na čem pracovat.

Zapsáno: 12.2. 2021, MK

Když trpím…

Někdy se stane, že provázející „trpí“ (prožívá lítost) s prožívajícím, když prožívající zažívá nějaký bolestný pocit. Kromě toho, že hrozí riziko, že prožívajícího nechá nořit se, ještě navíc netrpí doopravdy s prožívajícím, ale trpí svou vlastní zkušenost, takže vůbec není prožívajícímu k dispozici. Cítěný smysl zážitku prožívajícího je vždy jiný než cítěný smysl provázejícího, i když se jedná o podobný zážitek.

Zapsáno: 11.2. 2021, IP

Tři dary

Při posledním focusingu jsem dostala tři dary.
Při prožívání jsem měla velmi intenzivní pocit a provázejícímu jsem řekla, že „je to pro mě úplně nový pocit“. Provázející byl vnímavě přítomný a porozuměl, jak to myslím a nesnažil se hned „nový pocit“ umístit do těla, nechal mi čas. Řekla jsem si, ať se mě zeptá, jaké to pro mě je, když mi toto přišlo, on mi vyhověl a pokračovali jsme v procesu touto odbočkou. Provázející a já jako prožívající s vnímavou přítomností.
Jako provázející jsem dostala zpětnou vazbu na svůj tón při provázení. Napadlo mě, že podobně může můj projev působit i mimo focusing, a proto lidé reagují jinak, než bych čekala. Uvědomila jsem si, jak je cenné, že ve focusing máme prostor říct si.
Jako přihlížející jsem měla možnost vidět vlídnost a vnímavou přítomnost provázející a prožívajícího k sobě samým a k sobě navzájem. Prožívající vše nahlas popisoval, takže provázející měla skvělý přehled o dění a současně provázející vnímavě reflektovala a s vlídností pevně držela proces provázení. Celé to tak působilo jako příjemný rozhovor dvou přátel, nenucený, plynulý. To byla inspirace!

Zapsáno: 10.2. 2021, MH

Řeknu si

V rámci focusování jsem si uvědomil, že kromě rostoucího porozumění procesu se mi lépe daří popisovat věci tak, jak je doopravdy vidím, cítím a prožívám. Můžu tak bez viny nabídnout připomínky k užitku diskutovaného, a to nejen ve focusing. Je to podobné jako při zastupování v konstelacích. Když se mi to povede, tak se z toho raduju.

Zapsáno: 9.2. 2021, AP

Focusing a sen

Nad ránem jsem jsem měla živý sen, až jsem se z toho probudila. Normálně bych se zabývala tím, co to bylo za sen, ale po zjištění, že sen je jenom sen, jsem pocit spojený se snem umístila do těla a focusovala. Stihla jsem asi jedno kolečko a spala dál. Po probuzení jsem si na to vzpoměla, už jsem nevěděla, o čem se mi zdálo, ale byla jsem ráda, že už to není pro mě důležité, že už se tím nemusím zabývat.

Zapsáno: 8.2. 2021, JŠT

Utajený dárek

Nedávno jsem se při focusing jako prožívající měla možnost potkat s něčím, co ke mně patří, ale o čem jsem doteď neměla ani potuchy. Po focusing jsem si pak uvědomila, že to bylo to, co mi chybělo celý život a co jsem já marně hledala všude a ve všem. Přišel aha efekt- uvědomění a všechno do sebe začalo zapadat a dávat smysl. Prožila jsem to ve focusing, zaklaplo to, tělo to vědělo a i „já to už teď vím“.

Zapsáno: 31.1. 2021, JŠT

Držím se struktury/řádu sám

Když o sobě vím, že  mám opakovaně tendenci se „nořit“ nebo „ulítávat“, hlídám si při provázení odpovědi na položené otázky provázejícícho o to pečlivěji. Takže na otázku: Co máš v těle? neodpovídám „tíhu“ , ale popíšu přesné místo a jaký je to tělesný pocit. Na otázku: Můžeš s tím být? neřeknu „nechci“, ale „Můžu/nemůžu atd. Jestli opravdu stojím o focusování, pak toto je nezbytná aktivita.

Zapsáno: 30.1. 2021, IP

Závěrečný pocit

Na konci focusingu jsem prožívajícímu položil otázku, jestli je tohle to místo, kde můžeme skončit. Prožívající odpověděl: „Ano, ale já u toho pocitu nemůžu být.“ Zeptal jsem se proto, jestli mu mám položit další otázku, ale prožívající odpověděl, že ne a že tady můžeme skončit, což jsme také podle struktury udělali.  V této situaci by pravděpodobně bylo lepší ověřit, co je ten závěrečný pocit právě teď, aby bylo jasné, u jakého tělesného pocitu se doopravdy končí.

Zapsáno: 26.1. 2021, AP

„Nechci“

Při provázení ve skupině jsem prožívající položila otázku „A můžeš s tim být vlídně“. Na to mi prožívající odpověděla, že může, ale nechce. Upozornila jsem ji na to, že „nechce“ do focusingu nepatří a ať si ještě jednou otázku položí a zabývá se jí. Po chvíli odpověděla, že s pocitem může být i vlídně a focusing pokračoval dál.

Zapsáno: 25.1. 2021, BO

Struktura focusing

Při focusování ve skupině jsem jako provázející zažila, že prožívající si několikrát během procesu „chtěla dělat, co chce“, např.pobývat s pocitem v místě, kde je potřeba ověřit – „a můžeš s tím být?“ apod. Trvala jsem na odpovědích a podařilo se mi udržet strukturu, a tak mohl focusing běžet.Uvědomila jsem si, jak snadno můžu při focusování o samotě sklouznout a dostat se jinam a už nefocusovat. Jsem ráda, že mám možnost focusovat ve skupině, být provázená, mít ten servis a nemuset se o tohle starat.

Zapsáno: 20.1. 2021, JŠT

Konec

Během mého provázení jsme se dostali k otázce: Je tohle to místo, kde můžeme skončit nebo ještě potřebuješ chvíli s tím pobýt? Prožívající si řekl, že by chtěl udělat další krok. Vyhověl jsem mu a položil mu otázku, zda může s pocitem být. On s pocitem být mohl. Zeptal jsem se ho, jestli je tohle to místo, kde můžeme skončit. Prožívající ale chtěl ještě pokračovat. Informoval jsem prožívajícího, že je třeba skončit a na další otázky už není čas. Prožívající tuto informaci přijal a focusing skončil běžným způsobem. Reflektovali jsme, že když je čas skončit, tak je nutné to udělat, nehledě na to, co požaduje prožívající.

Zapsáno: 16.1. 2021, AP

Jak jsem se zasekl a osvobodil

Jako host jsem byl provázený od zkušenějšího člena skupiny. Hned na začátku mě upoutaly dva pocity a já se rozhodoval, který z nich bude to téma na focusování. Zaměřil jsem se na zmíněné dva pocity a nemohl jsem se mezi nimi rozhodnout. Provázející mi dal pokyn, abych rozšířil pohled na celé tělo a nejen na to, co se zdálo být nejdůležitější. Když jsem se s odstupem podíval, ukázalo se, že téma se mi nedařilo rozhodnout, protože tam bylo taky něco dalšího, co jsem původně neuvažoval. Díky tomuto pokynu jsem uviděl, že není dobré věnovat něčemu příliš velkou pozornost.

Zapsáno: 16.1. 2021, AP

Nezapomeň

Nezapomeň, že když si nevíš rady, jak s focusing dál, zeptat se: „Co je teď v těle/ Jaký to je pocit, když  to nejde?“.

Zapsáno: 13.1 2021, IP

Vnímavá přítomnost

Bez DÁVÁNÍ(ochoty dávat bez nároku), pokory a odvahy není vnímavá přítomnost možná.

Zapsáno: 8.1 2021, IP

Aktuální nabídka focusing – Jana

Jana nabízí focusing v termínu 9.2 a 13.4.2021, Jablonec n. Nisou. Začátek v 16,50h/v 17h. Kontakt: tel.725816331, stainbruchova@volny.cz

Zapsáno: 6.1. 2021, JŠT

Ivana pro inspiraci

Před Vánocemi jsem byla na návštěvě v nově vzniklé skupině „Jirka“. Provázela jsem začátečníka, který mi až po skončení jeho focusingu řekl, že jsem měla příliš rychlé tempo. Řekla jsem mu, že to měl říct v průběhu focusingu, mohla jsem zpomalit, nebo z toho mohla být odbočka (z rychlého tempa byl pod tlakem ). Domníval se, že já jako zkušenější vím,  co dělám a tudíž se tempu přizpůsobil, i když mu to přinášelo duševní i tělesnou nepohodu.  Neřekl si, co potřeboval, i když jsme na tom byli domluveni. Tak třeba příště!

Na naší dnešní skupině jsem zažila, jak je jednoduché a snadné ulítnout z těla a nepracovat a pak se do těla vrátit a vědomě být přítomná a focusovat. Dá to hodně práce, ale stojí to za to.

PS. Ještě chci poděkovat vánočnímu příspěvku na aktualitách. Nakopl mě, abych se i já podívala, co mám v těle. Otevřelo mi to oči a napětí v těle zmizelo. Děkuji !

Zapsáno: 5.1. 2021, IvanaP

Když pracuješ

Když pracuješ- focusuješ, dostaneš se do bodu, kdy uvidíš nejhlubší souvislosti svojí životní cesty.

Zapsáno: 3.1 2021, IP

Veselé vánoce…

Před vánocemi se mi udělalo špatně, symptomy se zhoršily, plná lednice jídla pití a nic nepomáhalo. Podívala jsem se na stránky focusing a když jsem si pak „dala“ Vánoce do těla, došlo mi, že to byla moje ambice udělat je krásné, šťastné a veselé. Uvnitř bylo prázdno. Po tomto zjištění a zážitku se mi dost ulevilo. Příští rok na to budu pamatovat.
„Otevřeš ledničku a kromě jídla tam není nic, co bys doopravdy potřeboval/a“. ( Původní text je upravený a doplněný).

Zapsáno: 28.12. 2020, IP