Starší aktuality

Vánoce

Jaký máš v těle pocit, když se řekne „vánoce“…? Tak velký dar a tak blízko k dosažení.

Zapsáno: 26.12. 2020, IP

Dotaz ze skupiny Jana

„Má prožívající hledat způsob vnímavé přítomnosti, když se mu vlídnost na první pokus nedaří?“:
Je správně zkoušet, jak by to šlo vlídně(parapet, za dveře, kočička, táboření…). Nesmí to ale být „snaha to dokázat“. Musí to být poctivé a když to nejde, tak to reflektovat. Když ale provázející „to tak chce“, tak mu provázející vlídně vyhoví s vědomím, že je to jeho focusing a on sám ponese důsledky případné manipulace a svých mocenských ambic.

Zapsáno: 23.12. 2020, IP

Když cítíš

Prožívající, na základě vzájemné „dohody“, informuje provázejícího, že daný krok udělal. Provázející tak vůbec nemusí „nic vědět“. Stačí, když prožívající řekne:“Mám to“ – nebo něco, z čeho je patrné/je cítit, že daný krok proběhl. Například: „Mám to tady“; „Můžeme dál“, „Už to proběhlo“ atd. Provázející (vnímavě přítomný) cítí, že je to doopravdy. Jinak je dotazování v těchto případech zvědavost nebo mocenská ambice provázejícího.

Zapsáno: 14.12. 2020, IP

Zkušenost Aleše

Při provázení se mi zdálo, že se prožívající noří (dlouho neodpovídal, nebylo vidět, že by pracoval). Upozornil jsem ho proto na tuto skutečnost: „Mně se zdá, že spíš!“. Prožívající odpověděl, že „nespí“, ale mně se stále zdálo, že tomu tak je. Podle pravidla, že provázející je servis pro prožívajícího, jsem to „nechal“ prožívajícímu. Prožívající pak po skončení procesu reflektoval, že ho moje upozornění rozrušilo, ale v procesu to nezachytil, a tak z toho nemohla vzniknout odbočka.

Podobnou situaci jsme zažili i na dalším setkání – prožívajícímu jsem položil otázku:„Kde neseš tenhle pocit v těle?“ a on si otázku položil, ale bylo patrné, že se otázkou nezabývá a že se děje ještě něco dalšího. Zeptal jsem se: „Děje se ještě něco dalšího?“ a on vyslovil, že se mu pocit ještě změnil. Nebylo mi jasné, jak pokračovat, a proto jsem se ho na to zeptal. Ani on nevěděl, a tak jsem mu položil jednu z nabízejících se otázek a nějak jsme pokračovali. Po skončení procesu prožívající reflektoval, že ode mě chtěl, abych mu řekl, co má ve zmíněné situaci dělat, a že když jsem také nevěděl, rozzlobilo ho to, což však při procesu neřekl. Narazili jsme tedy na to, že ne vždy se prožívajícímu podaří zachytit tento „vedlejší“ pocit a udělat z něj odbočku..

Zapsáno: 13.12. 2020, AP

Nová zkušenost Soni

Mám  krátkou focusingovou zkušenost a teprve přicházím k sebe/ poznání během něj. Provázejícímu si říkám před začátkem, že mám tendenci nepopisovat pocity, aby mě u nich udržel, říkám si o pevné provázení.
Dnes jsem zažila  focusing, kdy se mi dařilo uhlídat sama sebe a zůstat s tělesnými pocity. A potom, při reflexi, jsem pocítila svůj díl v tom, SVOJI  odpovědnost za moje prožívání a za můj focusing ! Je to pro mě objevný poznání!

Zapsáno: 10.12. 2020, SM

Existuje TO

Při posledním focusingu jsem měla na konci focusování možnost zažít opravdové štěstí spojené s maximální vděčností. Ten pocit se velmi těžko popíše, ale je to zážitek “s přesahem”. Je to to ono – ten spirituální přesah – biospirituální rozměr. Cítila jsem obrovskou vděčnost za to, že to můžu prožít, že to všechno můžu mít, že vše, co se mi stalo a děje, je správně a v pořádku. Existuje to, už to vím. Mám to ověřené (navždy) v těle.

Zapsáno: 9.12. 2020, MK

Focusing na přání

Při posledním setkání skupiny jsme zažili focusing na přání. Tak jsem to zkonzultovala a tady je výsledek:

“Vem si to to téma do těla, kde ho máš?” Focusující popíše to místo, tělesný pocit.
Pak je nutné ověřit, zda toto, s čím prožívající přišel -ten spojený tělesný pocit, je “to téma” na focusování. Jestli v těle není právě teď něco, nějaký jiný/další tělesný pocit, který je důležitější – jestli téma není, navzdory přání focusovat na konkrétní věc, něco úplně jiného.
Otázka je stejná jako vždy: “Je to to téma?”

V našem případě bylo to přinesené téma opravdu tématem na focusování.

Zapsáno: 9.12. 2020, MK

Zeptej se!

Jestliže si provázející není jistý, jaký krok je v danou chvíli pro prožívajícího nejlepší, má se ho zeptat. Přímo. Je to v souladu s dohodou, kterou provázející a prožívající mají na začátku focusování. Neměla by ale otázka vyznít jako potřeba provázejícího, aby mu prožívající „řekl“, že je v pořádku, že ho provází „dobře“. Záleží na tonu a způsobu, jak se ptáme.

Zapsáno: 2.12. 2020, IP

Aktuální nabídka focusing

Markéta nabízí focusování. Zájemce může psát na tel. číslo 604 277 025.

Zapsáno: 1.12. 2020, MH

Co když se spletu…

Co když se spletu a při výběru tématu na focusování vyberu „špatný“pocit? NIC SE NESTANE! Je to stejné, jako když v průběhu focusování  „přehlédneš“ důležitou odbočku – nezachytíš důležitý pocit.  Focusing běží dál svou cestou, tobě vždy nakloněnou. Má to ale podmínku: Nesmí v tom být záměr ve smyslu – to se mi nehodí, tak vyberu něco lepšího.

Zapsáno: 23.11. 2020, IP

Slepá ulička

Proces focusing (ŽIVOT sám?) jde cestou, kterou racionální úvahou nemůžeme „vymyslet“, předjímat ani analyzovat. Nemá „myšlenou“ logiku, stejně jako se cítěný smysl liší od myšleného významu (viz.: jak se máš? x jak se máš v těle?). Proto například říkat, že „dneska jsem měl pomalý focusing, protože jsem unavený“, je výrazem mocenských ambic a projevem systémové loajality (= „Já sám řeknu, co je ve hře, aby se náhodou neobjevilo něco, o co doopravdy jde a co by se mi/nám nemuselo líbit“). Je to způsob, jak se „nic“ nedozvědět. Je to slepá ulička.
Lépe: „Dneska jsem focusoval a děkuji za tu možnost. Jestli mi má něco „dojít“, tak mi skutečný význam dojde, „stačí“ zůstat otevřený a pozorný.“

Zapsáno: 20.11. 2020, IP

Zkušenost ze skupiny -Soňa

Potkali jsme se ve čtyřech členech a rozhodli se pro focusing ve společné skupině-dnes jsem tak mohla zažít výhodu dvou pozorovatelů. Uviděla jsem, kolik ještě můžu dostat při reflexi jako provázená od obou pozorovatelů, i jako pozorovatel. Také jsem při reflexi  dostala konkrétní radu, abych si provázejícímu hned řekla, když vím, co chci. A na závěr  si  provázející, která původně nechtěla být provázená, řekla o desetiminutový focusing a dynamicky a rozhodně si provázejícímu říkala o to,  co právě potřebovala. Pro mě jako pro pozorovatele to bylo bezvadné vidět zrovna TO! Odjížděla jsem s radostí  a děkuju za to. To je inspirace!

Zapsáno: 19.11. 2020, SM

Dozvuky supervize

Z poslední supervize naší skupiny jsem si odnesla několik důležitých poznatků, které se týkaly zdánlivých maličkostí s velkým významem: Intonace provázejícího – pokud provázející na konci věty prodlužuje hlásky, zpomaluje tím proces a u prožívajícího – to může vyvolat noření. Veselá intonace při zrcadlení i u „hmmm“, může působit nepatřičně v místech, kdy zrcadlí „neveselou“ odpověď prožívajícího.
Jako pozorovatel jsem byla vykulená při provázení, kdy se u prožívajícího vyvíjely tělesné pocity i po vyjádření „je to jako když…“. Provázející na to pohotově reagovala s vnímavou přítomností a proces běžel. Uvědomila jsem si, že bez vnímavé přítomnosti bych to jako provázející nedokázala a byla bych ztracená. Došlo mi to znovu při posledním focusingu, kdy jsem jako prožívající měla podobné vývoje pocitů po vyjádření „jako když“. Provázející byla ale vnímavě přítomná a nabízela vhodná pokračování nebo odbočky, pokud to bylo na místě. Dostalo se mi tak velkého komfortu, kdy jsem se mohla plně oddat procesu a přišly mi, pro mě důležité“ zprávy. Cítím vděčnost za tyto aha objevy a hlavně za celý focusing.

Zapsáno: 18.11. 2020, MH

Skupina Jany Štaibruchové

Naše skupina má 5 členů:Jana Št.,Renata Š.,Jitka Š.,Andrea J.,Míša K.
Scházíme se každé úterý v Jablonci n. Nisou v 16,50h, začínáme v 17h a končíme v 18,15 – 45h.
Máme zájem fokusovat s hosty, pozvánka i aktuální termín budou na stránkách aktualit.
Zájemci mohou volat nebo psát na tel.: 725816331, email: stainbruchova@volny.cz

Zapsáno: 11.11. 2020, JŠT

Nalepený pocit ve skupině – od Aleše (konzultováno s Igorem)

Ve skupině jsme se setkali s nalepeným pocitem a ukázalo se, že nikdo si není přesně jistý, jak v tomto případě postupovat. Následuje tedy vzorová ukázka, jak reagovat na nalepený pocit. Je však nutné zdůraznit, že každá situace může být různou měrou odlišná, a proto musí provázející přizpůsobit provázení konkrétnímu případu.

  prožívající nemůže s pocitem být a nemůže odstoupit, provázející:

  1. Tak je to nalepený pocit, musíme skončit – otevři oči (když nemá).
    • provázející musí zajistit (i rázně), aby prožívající odstoupil a přestal se TÍM zabývat
  2. S těma otevřenýma očima, na tu bezpečnou vzdálenost projdi tělo a řekni, co tam máš.
    • prožívající popisuje všechny pocity, které jsou právě teď v těle – provázející se doptává:
      „A ještě něco?“
  3. Tohle je ten závěrečný pocit, můžeš si k tomu dát symbol nebo nálepku, a nebo si to můžeš zapamatovat jako ten tělesný pocit. Moc se tím ale nezabývej.
    • závěrečný pocit je vše, co prožívající popsal
  4. Jestli chceš, udělej rekapitulaci.
    • jako u standardního postupu, rekapitulace může a nemusí proběhnout – je na prožívajícím, aby si řekl
  5. Nech si ještě čas chvíli pobýt u toho závěrečného pocitu, rozluč se s ním, můžeš mu třeba slíbit, že se k němu vrátíš. Nech si také prostor pro vděčnost, poděkování za to, že jsi měl možnost toto prožít… jestli tu vděčnost cítíš. A až do budeš mít, tak skonči a dej mi vědět.
  6. Chceš k tomu něco říct, nebo to chceš nechat radši tak?

(přestože to zde není uvedeno, je třeba nezapomínat na oslovování a zrcadlení)

I nalepený pocit je focusing a je to důvod k vděčnosti. Z uvedeného příkladu tedy plyne, že postup je v případě nalepeného pocitu stejný jako na konci „běžného“ focusingu, jen jsme všichni vylekaní.

Zapsáno: 6.11. 2020, AP

Zkušenost s překvapením

Obecně jsem zvyklá, že mi při focusingu všechno trvá delší dobu. Při nedávném focusingu, na návštěvě ve skupině, jsem byla provázena a byla jsem překvapená, jak prožívání plynulo a odpovědi na otázky přicházely rychle. Největším překvapením pro mě bylo, že za celý focusing se mi vybavily 3 vzpomínky, a to se mi ještě nikdy nestalo. Byl to pro mě silný a neočekávaný zážitek.

Zapsáno: 6.11. 2020, BO

Zapomněli jsme

Když s focusing začínáme, stane se, že něco ze struktury- nějaký krok zapomeneme, vynecháme, nebo nějaký pocit přehlédneme. Štěstí máme, když si to pak následně uvědomíme. Příště si pak na to můžeme dát pozor, nic se pro tentokrát nestane. A proč se nic nestane? Protože v těle máme toho tolik uloženého, čemu jsme nemohli nebo nechtěli věnovat pozornost, co bychom bez focusing stejně nepoznali. Takže s focusing „jen napůl“ je vždycky víc.

Zapsáno: 5.11. 2020, IP

Vzniká nová skupina „Jana“

Dáváme vědět, že jsme založily novou focusingovou skupinu „Jana“. Budeme se scházet každé úterý v Jablonci nad Nisou, v Aleji 42. Sraz v 16,50hod, začátek focusování v 17,00hod.
Kontak: tel.725816331, email:stainbruchova@volny.cz.

Zapsáno: 31.10. 2020, JŠT

Mimořádný focusingový zážitek

Tento čtvrtek jsem byla jako host na fokusování s Eliščinou skupinou. Při focusování ve skupině jsem jako přihlížející viděla, jaké to je, když provázející má vlídný hlas, je vnímavě přítomný, ale přitom oddělný, ne vtažený do prožívání prožívajícího. Pro mě, jako pro začátečníka, to byl mimořádný zážitek. A ještě teď se z toho raduju, když si na to vzpomenu.

Zapsáno: 30.10. 2020, JŠT

Co dělat, když… Ivana P nabízí řešení

Ivana reaguje(zatím jediná- děkujeme) na text níže:
Zeptat se: Jaké je to pro tebe, když se ti tohle děje. On řekne pocit a od toho bych se odpíchla jako téma na focusing.

Zapsáno: 30.10. 2020, IvanaP

Co dělat, když…

Co bychom měli dělat, když všechen čas, vyhrazený pro focusování, prožívající „spotřebovává“ na tu část INVENTURY, kde se ptáme: „Je v tvém životě něco, co ti brání, aby ses cítil opravdu dobře?“ Stalo se na jedné skupině.
Pošli nápady na řešení! Udělej to pro nás všechny!

Zapsáno: 25.10. 2020, IP

Rušíme kurz provázení

Na 23. – 25.10 2020 máme naplánován Kurz provázení focusing. Kurz z provozních důvodů rušíme.

Zapsáno: 19.10. 2020, IP

Když focusuji…

Když fucusuju, snažím se vnímat všechno, co se TAM UVNITŘ odehrává, nerozlišuji pomocí racionálního hodnocení, o čem „mluvit a o čem ne (neposuzuji, nehodnotím), říkám všechno sobě a v případě, že jsem provázený, provázejícímu. Řeknu i to, že se o tomhle stydím mluvit, že bojím, že mě při focusování někdo „nachytá“, že jsem si vydechl a že to pravděpodobně je „ta změna“ atd.

Zapsáno: 17.10. 2020, IP

Hosté vítáni

Ve čtvrtek 15.října. a čtvrtek 29. října zveme hosty do naší focusingové skupiny- skupina „Eliška“. Setkání s hosty je tradiční. Uvítáme i ty, kteří mají jen základní kurz focusing. V Jablonci, ulice V Aleji 42 od 17 hodin.

Zapsáno: 8.10. 2020, EP

Když to nejde…

Doporučujeme, když se člověku stane něco, co ho hodně rozruší, aby si udělal chvíli a podíval se, jak se tam uvnitř právě má – zakotvil se v těle. Někdo  si najde času více a rozhodne se pro „celý“ focusing. Dost často se ale stává, že ho intenzita zážitku poutá a on se nemůže na proces focusing soustředit a nakonec na focusování rezignuje s tím, že „to nejde“. No, a když to nejde… („Jaký je to pocit, když chci focusovat a ono mě to stále poutá?“).

Zapsáno: 26.9. 2020, IP

Střídání skupin

To, že se mění složení skupin není nic mimořádného. Dokonce jsou do skupin zváni hosté, aby se dění ve skupině obohatilo- případně rozhýbalo. Hrozí ale riziko, že změna skupiny je motivovaná vnitřním konfliktem členů, který, v tom nejhorším případě, je odrazem jiných potřeb, než jen záměrem focusovat! Pak nejde o focusing a akutně hrozí riziko, že se ze struktury focusing stane něco, co se metodě focusing více nebo méně pouze podobá. Čti text níže „Neulevuj si, pracuj“!

Zapsáno: 24.9. 2020, IP

Zážitek ze supervize- od Petry

Na supervizi naší skupiny to vyšlo tak, že jsem měla provázet supervizora(SV). Dostala jsem šanci se tomu vyhnout – řekl, že provázen být nemusí. Naštěstí jsem se rozhodla, že budu pracovat, a řekla jsem, že provázet chci. Za odměnu jsem měla zpětnou vazbu „on-line“. SV si hned a „bezohledně“ řekl, co potřebuje. Mě to vůbec neznervóznilo, naopak mě to uklidnilo. Byl to báječný zážitek a znovu se mi ukázalo, jak je důležité „řekni mi, když něco budeš potřebovat, a já si taky řeknu“. V jednom okamžiku si SV řekl, abych mu řekla pokyn vlídněji. To jsem udělala, ale za chvilku jsem to přehnala. SV si opět řekl a další ponaučení pro mě je hlídat si, abych byla rázná i vlídná „tak akorát“. Poslední zisk přišel po pár dnech. Přemýšlela jsem, jak bych příspěvek zformulovala, a přišel mi při tom stejný pocit, jaký jsem měla po skončení supervize. Hned mi k němu naskočilo vyjádření – jakou mám radost, když pracuju. To jsem měla štěstí!

Zapsáno: 23.9. 2020, PM

Jeden den s focusing

Pro provázení, jak o něm uvažujeme, je důležité, aby provázející i prožívaný minimalizovali ambice, zneužívat focusing pro jiné záměry než „jen“ focusovat. V tom smyslu se na setkání uskutečnila velká práce. Bez odvahy, podívat se na to své, by to nešlo. Gratulujeme k rozhodnutí.

Zapsáno: 19.9. 2020, IP

Před 30 -ti lety…

Před 30-ti lety jsem si zlomil ruku. V rámci pondělního supervizního setkání se skupinou Eliška jsem byl provázený. A právě, když jsem to „nejméně očekával“ (měl jsem hlavně roli supervizora), se jako dar uzavřela tahle nepříjemná událost. Měl jsem kromě jiného možnost uvidět, jak hluboce a na jakých místech v těle se kromě zraněné ruky úraz zapsal. Takže: Stačí 30 let a máš to! Neulevuj si a pracuj -viz níže text od Martiny.

Zapsáno: 15.9. 2020, IP

Neulevuj si, pracuj!

To je to nejdůležitější, co si nesu ze včerejší supervize – co se týká prožívání.
Koresponduje to s mým nedávným zážitkem “focusing v praxi”. Úplně jsem se poddala strachu z porodu ve spojení s probíhající virózou – prostě bylo mi zle fyzicky a k tomu jsem si přidala i psychicky zle. Když jsem se na to podívala do těla jen rychlým check-inem, pocit v těle se rychle změnil v jiný, který mě úplně zaplavil a přišlo i vyjádření. A nebylo to žádné “drama”, naprosto jsem se díky tomu vrátila nohama na zem a postarala o to svoje. Stres, co jsem měla, byl  úplně zbytečný výsledek procesu ulevování si – “dovolila jsem si to”. Je pro mě snazší v tomto módu fungovat, ač paradoxně je to náročnější. Díky, že jsem to mohla (opět) uvidět!

Další výsledek supervize je z pohledu provázení: Dynamické provázení rozhodně procesu svědčí. Ambice jsou STÁLE na překážku. Pohled člověka z venčí je pro skupinu vždy přínosem, zvláště v momentě, kdy si myslíme, že “už to děláme správně”. Tentokrát se nám do skupiny vloudil (z mého pohledu) nešvar – uděláme si to hezký. Nenápadně, ale přece.

Zapsáno: 15.9. 2020, MK

Markéta s Ivanou zvou hosty

V pondělí 21.9.2020  a 5.10. 2020 zveme hosty do naší skupiny. Sraz je v 16,20 na adrese 1. máje 97/25 v Liberci. Focusovat začínáme v 16,30. Zájemci mohou psát nebo volat na telefonní číslo 604 277 025.
Pozvánku posílám emailem těm, kteří mi svou adresu poskytli. Pokud chcete posílat pozvánky emailem také, napište mi adresu do SMS na uvedené číslo.
Těšíme se na vás.

Zapsáno: 14.9. 2020, MH

Jistota v těle

Výhodou dnešní doby, kdy můžeme aktuálně prožívat, že ze dne na den je všechno jinak, je poznání, že není žádná jistota VNĚ. To, na co se můžeme opravdu spolehnout, co nás nikdy neopustí, nezklame, co máme k dispozici kdykoliv potřebujeme, je zakotvení v tělesném prožívání.

Zapsáno: 12.9. 2020, IP

Jeden den s focusing

V sobotu 19.9. máme setkání Jeden den s focusing. Je to příležitost opět si ověřit svou „Danu“ a vnímavou přítomnost a jestli nejsme v procesu zavirovaní.

Zapsáno: 12.9. 2020, IP

Markéta s Ivanou a hosti

V pondělí jsme se sešli ve třech. Když jsem provázela, dostala jsem se do zajímavé situace. Provázená si zavřela oči a řekla mi, že chce začít od „kolotoče“ . Já jsem to slyšela, ale v hlavě jsem měla zafixováno, že přece musím ještě říct tu větu – „já tě teď budu provázet, nezapomeň…“ Tuto větu jsem jí řekla a prožívající na to reagovala, že chtěla začít od kolotoče a já si řekla tu větu. Byla z toho odbočka – „jaké to pro tebe je… “ a dál už to plynulo. Já jsem pak měla ještě ambici, že bych měla ověřit téma na focusování, což se tam vůbec nehodilo, ale naštěstí jsem to neudělala a nechala proces plynout.  Na závěr jsme se já i prožívající shodli na tom, že to pro nás obě byla dobrá zkušenost. Ona si řekla, jak to potřebuje slyšet a já jsem se tím nenechala rozhodit. Na setkání jsem se hodně naučila –  nechat proces plynout, ambici udělat „to“ správně nechat doma a hlavně vidět prožívající.

Zapsáno: 9.9. 2020, IvanaP

Konstelace a focusing aktuálně

Teprve až souhlasíme se vším, co k nám patří, neodmítáme to, jsme schopni vnímavé přítomnosti ve focusingovém smyslu, teprve pak může dojít k nastolení rovnováhy v systému. V rodinných konstelacích mluvíme o vylučování ze systému a porušení pravidla sounáležitosti. Někdy se při RK ukáže, že podstata „obtíže“ je právě odmítání a že nejlepším řešením není hledání příčiny „nepříjemného pocitu“, ale změna nastavení ve vnímavou přítomnost – ve smyslu „sovička“ a textu „Jak se stane zázrak“.

Zapsáno: 7.9. 2020, IP

Co jsem zachytila ve své těle a v hlavě při a po provázení

Provázela jsem, proces běžel. Prožívající měla 2x za sebou pocit, se kterým nemohla být. Dala jsem jí nabídku: „Podívej se do těla, zda je tam nějaký pocit, se kterým bys mohla být.“ Potud běžná „rutina“. Prožívající prošla tělo a odpověděla: „Mám tu pocit. Teda je pěkně hnusnej, nepříjemnej. Ale nic se neděje. Tak s ním asi můžu být. Teda fuj, ten je nepříjemnej.“ Vše popisovala s energií a dramaticky. A už to bylo: místo procesu, mě začal zajímat obsah. Přistihla jsem se, že přemýšlím a prožívám společně s prožívajícím. Zabývám se tím, jak jí je ten pocit nepříjemný. Proběhlo to rychle.  Současně jsem cítila takový závan – dotek, že se děje něco divného. Nahlas jsem klidným hlasem pokračovala nabídkou: „Věřím Ti, že je nepříjemný. Otázka je, zda s ním můžeš být. Ano nebo ne?“ Proces normálně pokračoval. Po skončení focusing jsem reflektovala čeho jsem si u sebe během provázení všimla. A nyní, když píšu tento příspěvek se mi vybavil tělesný pocit, který mě na tu chybu upozornil. Tělo vědělo a ví, když se motám do čeho nemám. To je dárek!

Zapsáno: 7.9. 2020, EP

Markéta s Ivanou zvou hosty

V pondělí 7.9.2020 zveme hosty do naší skupiny. Sraz je v 16,20 na adrese 1. máje 97/25 v Liberci. Focusovat začínáme v 16,30. Zájemci mohou psát nebo volat na telefonní číslo 604 277 025.
Pozvánku posílám emailem těm, kteří mi svou adresu poskytli. Pokud chcete posílat pozvánky emailem také, napište mi adresu do SMS na uvedené číslo.
Těšíme se na vás.

Zapsáno: 1.9. 2020, MH

Využít příležitost – Hanka

V rámci práce jsem měla přečíst několik odborných článků o vzteku. Když jsem četla třetí, všimla jsem si, že se mi v hrudi tvoří nějaký tlak. Zavřela jsem oči a dala jsem si na to místo dlaň. Mohla jsem s tím z časových důvodů pobýt jen chvíli, přesto jsem velmi silně na tělesné úrovni mohla prožít smutek z toho, když je můj vztek vyloučen.

Zapsáno: 31.8. 2020, HK

Moje první setkání s nalepeným pocitem

Při focusingu ve skupině jsem jako prožívající zachytila pocit při sestupu do těla, se kterým jsem nemohla být a nešlo mi od něj odstoupit. Provázející mi řekla, že tím pádem je konec fokusingu. Potom, co to řekla, se mi výrazně ulevilo, že nemusím s tímto pocitem být. Provázející zachytila mojí změnu, tak se mě zeptala, co mám v těle, ale já jsem jen potvrdila, že mám nalepený pocit, od kterého nemůžu odstoupit. Pak proběhlo dovaření, prošla jsem si celé tělo a zapamatovala si to tak, jaké to bylo v ten okamžik, nechala jsem si prostor na rozloučení, poděkování a vděčnost. Celou dobu jsem měla zavřené oči. Když jsem skončila a otevřela oči, zalila mě velká vlna radosti a vděčnosti za to, že jsem to mohla zažít. Takhle velkou vděčnost jsem cítila taky poprvé a bylo to nejvíc z celého focusingu. Za to ještě jednou děkuji.

Zapsáno: 24.8. 2020, JŠT

Jak mě můj pocit dohonil

Při mém focusingu se objevil nalepený pocit. Odstoupila jsem a rychle otevřela oči. Provázející byla trochu zaskočená. Dala mi nabídku, ale pro „dovaření“ procesu to nebylo  ono. Následně se mě zeptala, jako lektorky, jak nejlépe postupovat v takovém případě. Probrali jsme to. Ve skupině byli další 4 přihlížející. Viděla jsem, jak jsou zaražené. Jen jedna se usmívala a pronesla: „Ty jó, to sis užila!“ Zasmály jsme se, atmosféra se uvolnila. Okomentovala jsem situaci pro „ty zaražené“, že to byl velký zážitek, ale žádné drama. Prostě normální focusing, jedna z jeho variant.

Šla jsem domů. Po cestě jsem zachytila v břiše stejný pocit z mého focusing. Jemný, ale byl tam. Všímala jsem si ho. Současně jsem si uvědomila, jak se strašně ženu, jdu rychle, mírně předkloněná ….. zastavila jsem se ….. to vše během pár vteřin. Hned jsem se pomalu, v klidu rozešla. A už „to jelo“. Je to jako když a celé je to ……. Jsem ráda, že jsem svůj pocit nepřehlédla a dala mu místo.

Zapsáno: 19.8. 2020, EP

Zisky Emy – inspirativní

Ze setkání Fo-RK v Roškopově mi zůstalo znít v hlavě, že v procesu focusing máme každý svou odpovědnost – prožívající za své prožívání, provázející za servis a přístup k němu. Aby mohl focusing plynout důstojně, každý si musí své hranice v tomto procesu udržet sám a nechtít to po tom druhém. Pomohlo mi to teď, při hostování ve skupině Markéty a Ivany. Jako provázející se mi podařilo nesklouznout po nějaké poznámce prožívající do mého starého, mně dobře známého scénáře, vztahovačnosti. Zůstala jsem ve struktuře a vnímavé přítomnosti a stejně tak i prožívající. Pomohly věty „Jo, tohle, a mám se tě na to zeptat, nebo jedeme dál? Jo, zeptej se:  Jaký to pro tebe je, když…“ Focusing tak mohl pokračovat nerušeně dál.  Když jsem byla prožívající, nestačila mi nabídka „Jaké to pro tebe je, když se ti tohle děje?“ Potřebovala jsem slyšet konkrétně“Jaké to pro tebe je, když ti přišlo, že ….?“ Řekla jsem si. Rozdíl otázek v těle ihned zarezonoval. Význam vět stejný, ale dopad úplně jiný. Je to super, když si nezapomenu říct, co potřebuji 🙂

Zapsáno: 12.8. 2020, EF

Ivana nabízí svou zkušenost „jaké to je, když si řekneš“

Včera jsme u nás ve skupině měli hosty. Bylo to fajn  sejít se a zafocusovat si.  Měla jsem možnost provázet jak začínajícího bez kurzu provázení tak zkušeného focusujícího. U prvního provázení mi hlavou proběhla myšlenka, že prožívajícího musím “ hezky “ provést. Jakmile jsem to zaregistrovala, tak jsem se napomenula a opustila jsem tuto ambici. Prožívající v jednom momentu dlouho hledal odpověď na otázku “ jaké je to celé“. Zeptala jsem se, jestli se mu to daří. Odpověděl že ano, ale že se na to musí hodně soustředit. Nabídla jsem mu, jaké to pro tebe je, když se na to musí takhle hodně soustředit. On touto cestou nešel, protože mezitím už mu přišla odpověď na tu otázku.
U mého prožívání byl zajímavý moment, když jsem popisovala uvolněné pocity jako u moře…Provázející zrcadlila „jako u moře“. Mně to v tu chvíli přišlo, jako že si myslí, že mám úlet. Řekla jsem to i nahlas a napomenula jsem se jako by šlo o skutečný úlet. Provázející mi nabídla odbočku (jaké to pro tebe je…), ale nechtěla jsem ji.  V závěrečné reflexi mi říkala, že si nemyslela, že nám úlet, to jen já jsem si to tak interpretovala. Tak možná jsem tu odbočku mohla využít!

Zapsáno: 12.8. 2020, IvanaP

Základní kurz focusing na zakázku

Aktuálně jsou předběžně přihlášeni 4 zájemci. Stanovili jsme termín  Základního kurzu na 9. – 11. 10. 2020. Více informací zde nebo na www.poradna-rodina.org. Zájemci hlaste se!

Zapsáno: 11.8. 2020, IP

Od Běly – hosta na skupině

Nedávno jsem měla tu možnost se zúčastnit focusingu ve skupině. Pro mě jako pro začátečníka bylo přínosné vidět, jak se dva zkušení kolegové provází navzájem – bez ostychu si při procesu dokážou říct, co potřebují, případně s jakou důrazností. Zaujalo mě taky to, s jakou lehkostí a plynulostí jim šel proces od ruky. Provázení pro mě bylo velkým přínosem, protože oproti focusingu o samotě jsem byla schopna se soustředit více na pocity a na vše, co se v těle děje. Ostatní účastníci na konci reflektovali, že nejsou zvyklí slyšet prožívajícího říkat si otázky k provázení/prožívání nahlas, ale všichni jsme se shodli, že je to výhodné pro prožívajícího, protože ten se nahlas vyslovenou otázkou lépe zabývá. Výhodné je to i pro provázejícího. Ten zase díky tomu lépe vidí, co se s prožívajícím „děje“.

Zapsáno: 6.8. 2020, BO

Zážitky z focusingu s hosty

Na posledním focusingu naší skupiny jsme měli hosty. Sešli se začínající bez kurzu provázení a zároveň zkušení provázející. Jako pozorovatel jsem si všimla, že začínající prožívající si všechno nahlas říkal. Zároveň jsem viděla, že cokoliv se dělo, poctivě nahlas reflektoval. Bylo to pro mě velmi inspirující pro focusing o samotě, kdy mlčky často ulítávám myšlenkami z těla od focusingu. Také mě těšilo vidět, s jakou vlídností a vnímavou přítomností k sobě i provázejícímu prožívající pracoval.
Při provázení jsem zažila, že jsem jela ve stejném tempu s prožívajícím, kterému pocity, změny i vyjádření přicházely v rychlém sledu. Nezdržovala jsem, jen jsem reagovala v rámci struktury a nabízela jsem, co bylo právě na místě. Byl to fičák, ale naprosto uvolněný a nijak namáhavý. Stačilo být jen opravdu vnímavě přítomná a pak to šlo samo.
Při prožívání jsem řekla něco, co mě i provázející pobavilo. Zaregistrovala jsem, že se provázející směje a měla jsem tendenci „pokračovat v představení“ k pobavení všech přítomných. Včas jsem si to ale uvědomila, napomenula se a dál pracovala v rámci struktury focusing. Na závěr jsme to s provázející reflektovaly. Také jsem k sobě byla vlídná a řekla si, když jsem chtěla skončit, i přesto, že jsem měla ještě dost času. Na závěr setkání jsme svoje postřehy reflektovali všichni společně. Toto setkání, stejně jako jiná s hosty, pro mě bylo obohacující a jsem za něj upřímně vděčná.

Zapsáno: 4.8. 2020, MH

Albert Camus

„NEJHOJNĚJI OBDARUJE BUDOUCNOST TEN, KDO VŠECHNO DÁVÁ PŘÍTOMNOSTI.“ (IP:… vnímavé přítomnosti)

Zapsáno: 30.7. 2020, KP

Základní kurz focusing na zakázku

Ozvala se už druhá zájemkyně o základní kurz. Plánujeme ho příští rok v dubnu. Můžeme ale udělat základní kurz na zakázku ještě před kurzem provázení, pokud se sejdou alespoň 4 zájemci. Nabídněme.

Zapsáno: 30.7. 2020, IP

Zveme hosty do skupiny

Markéta s Ivanou zvou hosty na focusing v pondělí 3.8.2020 od 16,30. Focusujeme v centru Liberce. Zájemci pište nebo volejte na tel. 604 277 025.

Zapsáno: 28.7. 2020, MH

Plánování změny- focusingový přístup

Při focusing jsme vedeni tím VÍCE a „nemůžeme“ si (na štěstí pro nás) plánovat, co „vyřešíme“ jako první. Focusujeme na to, co je PRÁVĚ TEĎ to nejdůležitější. Tento focusingový přístup, nechat se vést větší inteligencí i při práci na změně mimo prostor focusing, je výhodné použít i v „běžném životě“. Necháme za sebou všechna „vznešená“ témata, a když je aktuální něco jiného, zabýváme se s pokorou právě tím, s vědomím, že řešení toho aktuálního může mít pro nás netušený význam. Stejně jako při focusing.

Zapsáno: 28.7. 2020, IP

„Dana“ je stále cenná

Sem tam se stále objevují pokusy „obohatit“ „Danu“. Ten záměr je správný sám o sobě a nakonec i focusing prošel do této doby vývojem. Jen si musíme na takové změny dát pozor, abychom  s focusing nedopadli jako výroba dětí ze zkumavky. Obvykle jsou za „dobrým úmyslem“ mocenské ambice. Ve focusing jsou mocenské ambice kontraindikací procesu (viz. text- „Když chceš víc“).

Zapsáno: 22.7. 2020, IP

Když chceš víc

Někdy se stane, že když dostaneš nabídku: “ Je něco ZA?“, cítíš, že tam něco je, nebo dokonce zahlídneš NĚCO, ale není to úplně celé. Ve snaze na TO přijít, se začneš snažit. V ten moment nastupuje chtění a mizí otevřenost. Nastupuje záměr místo pokory přijímat věci, jak jsou. Můžeme ale focusovat na pocit :“Jaký je to pocit, když jsem na to chtěl přijít a úplně se to ztratilo…?“

Zapsáno: 20.7. 2020, IP

Lucka o setkání

Na setkání focusing-konstelace v Roškopově, když jsem provázela, si prožívající nemohla vzpomenou při rekapitulaci na pojmenování jednoho pocitu. Já si ho vybavila a do hlavy mi skočila myšlenka, jestli jí mám „pomoct“. To jsem naštěstí neudělala, ale stejně jsem se zeptala: Eliško, nejsem si jistá, jestli ti do toho můžu skočit, když si to slovo pamatuju.“ Prožívající to rázně odmítla a mohla tak pokračovat v tom svém. Ale bylo to o fous. Kdybych neměla mocenské ambice, tak by mě ani nenapadlo, jestli se „smí, nebo ne“ zasahovat do rekapitulace prožívajícímu. Takže dárek.   A ještě jedna věc: Dcera se dneska v lese hodně drápla o ostružinu a pofňukávala, jak „moc to bolí“. Přitulila jsem ji a říkám: „moc to bolí“. A blesklo mi, jak to je jako v zrcadlení. Byla jsem pro ni vnímavě přítomná a ona po chvíli odběhla úplně v pohodě. Cítila jsem vděčnost, co mě focusing učí.

Zapsáno: 14.7. 2020, LS

R.M. Rilke

Ať se ti stane cokoliv – nádhera nebo hrůza – jdi dál – žádný pocit není definitivní.

Zapsáno: 6.7. 2020, IP

Inventura

Třeba by stálo za to zopakovat si INVENTURU, kdyby si o ni prožívající řekl.

Zapsáno: 3.7. 2020, IP

Setkání u Elišky

Jako prožívající si odnáším cennou zkušenost, jaký je to rozdíl, když jsem v těle a pracuji, a naopak, když se vyhýbám odpovědím, nechci být v těle. Na začátku procesu se mi nedařilo pobývat v těle. Provázející mě v jednom momentě přidržela a trvala na odpovědi : „Jaké to pro mě je, když s tím nemůžu být“? Dělala jsem, že neslyším, nezabývala jsem se otázkou. Provázející mi řekla, abych si položila do těla otázku: „Jaké to pro mě je, jako pro Ivanu, když s tím nemůžu být?“ To mi pomohlo a vrátila jsem se do těla, od té chvíle jsem pracovala… Děkuji za skvělý servis při provázení.

Zapsáno: 3.7. 2020, IvanaP

Jak je dobré říkat vše

Na posledním focusingu s Eliščinou skupinou jsem jako prožívající zažila moment, kdy při prožívánní pocitu mi do hlavy skočila myšlenka, že s tímto pocitem určitě nemůžu být. I přesto jsem se  pocitem poctivě zabývala a k mému překvapení jsem s ním mohla být a dokonce i vlídně. Při závěrečné reflexi jsem se o tom zmínila a provázející mi řekl, že pro proces je lepší, když vše,  co se děje, řeknu hned, než až na závěr. Děkuju za tuto informaci a budu na ni pro příště pamatovat..

Zapsáno: 26.6. 2020, JŠT

Andrea napsala

Poslední setkání ve skupině s Eliškou pro mě bylo velmi zajímavé. Zažila jsem totiž během focusování s provázejícím zajímavou věc. Dotyčný (!) s provázením začíná a provázel z papíru. Byla jsem zvědavá, jak to na mě bude jako na prožívajícího působit. Bylo to velmi přirozené a nevadilo to vůbec. Hned na začátku jsem však chytla svoji ambici mu „ vyhovět“, aby to bylo správně. Jenže tím pádem mé ambice brzdily mé prožívání a dopadlo to tedy přesně naopak. Nořila jsem se a měla v sobě zmatek a když i on ukončil focusing předčasně, jelikož si na začátku neurčil čas, kdy máme končit, tak mě to utlo uprostřed prožívání tak, že jsem se ještě potom 10 min. vnitřně třásla. Kolega jako přihlížející to pak glosoval velmi trefně, že my dva a naše ambice se tedy opravdu potkaly. Měla jsem možnost si na vlastní kůži zažít to, jak manipulace tělo ovládne. Jsem za tu lekci vděčná.

Zapsáno: 24.6. 2020, AJ

Focusing a pozice oběti

Vnímavá přítomnost při pobývání s tělesnými pocity a otevřené nastavení pro vyjádření významu, které tělesné pocity nesou – to je způsob, jak mít svůj život „ve svých rukách“. Když děláš focusing „poctivě“, automaticky vystupuješ z pozice oběti.

Zapsáno: 24.6. 2020, IP

Zakotvení u tělesného pocitu

Většina z nás máme zkušenost s tím, že na otázku „Jak se teď náš?“, přišla rozdílná odpověď ze zdroje „co si myslím“ oproti „jak se mám doopravdy tam uvnitř“. Uvažovaný význam bývá něco jiného než „CÍTĚNÝ SMYSL“. V poslední době jsem se při provázení setkal s tím, že prožívající řekl, že je nervozní … a že to souvisí s …. Na první pohled by se mohlo zdát, že se jedná o vyjádření ( je to jako když…/ nebo  co je ZA) . Ve skutečnosti  „chybí“: „Kde máš TO nervozní nejvíc v těle; můžeš s tím být; může s tím být vlídně? Tak s tím buď, NEPOSUZUJ, NEOPRAVUJ, NEDÁVEJ TOMU ŽÁDNÉ VÝZNAMY a čekej, co se SAMO vynoří.“

Zapsáno: 22.6. 2020, IP

Jak jsem neposlechla svoje tělo – focusing v praxi

Asi před půl rokem jsem začala přemýšlet, kam přihlásíme dceru do školky. Otevřela jsem webové stránky té, která byla nejblíž, a hned se mi udělalo zle. Věděla jsem, že tuhle školku opravdu ne. Když nastal čas podávání přihlášek, znovu jsme s manželem probírali, kam dceru přihlásíme. Sama sebe jsem přesvědčila různými logickými argumenty, že ta školka, co je mi z ní špatně, bude vlastně dobrá. Dceru přijali. Na informační schůzce přímo ve školce mi bylo ještě hůř, a i manžel, který většinou nic neřeší, říkal, že si není jistý, že jsme vybrali dobře. Ještě několik dnů jsem se snažila uklidnit, že to půjde. Po setkání naší focusingové skupiny – i když jsem na téma školka nefocusovala – mi konečně došlo, že to nepůjde. Ráno jsem zavolala do jiné školky a je šance, že se ještě uvolní místo a dceru vezmou. Kdybych se spolehla na své tělo hned, mohla jsem nám ušetřit spoustu starostí. Děkuji za tu lekci!

Zapsáno: 19.6. 2020, PM

Postřehy ze supervize

Z páteční supervize u Igora si odnášíme, že strukturu už známe, teď je důležitá vnímavá přítomnost jak při provázení, tak v prožívání.  Důležité je při závěrečné reflexi ve skupině zůstávat u sebe, nebrat nic osobně, říct, co jsme viděli a když si nevíme rady, zeptat se lektora. Já jsem měla možnost provést začátečníka se základním kurzem. Byla to pro mě nová zkušenost. Zaváhala jsem v jednom bodě. Prožívající nemohl být 2x po sobě s něčím vlídně, já jsem mu nabídla otázku: je něco v těle, s čím můžeš být vlídně? Prožívající se ošil a měl nový pocit. Podle Igora by bylo lepší se zeptat: co teď děláš, ty ses tak pohnul, co se děje v těle…

Na závěr přidávám odpovědi na naše dotazy:

Když nějaký pocit poutá tvoji pozornost, je dobré tomu dát prostor a reflektovat to, nutně to nemusí znamenat , že je to nalepený pocit – můžeš se zeptat: chceš se tím zabývat, nebo jaké to je, když ti to poutá pozornost.

Nemohla jsem být s pocitem, dostala jsem instrukci odstup od toho …pocit byl silný, provázející se dotázala, zda jsem opravdu odstoupila. Já jsem neodpověděla, ale měla jsem nový pocit. Lámali jsme si hlavu, jestli trvat na odpovědi na otázku, nebo jít s novým pocitem. Podle Igora je dobré jít s pocitem a pracovat s tím, co se nového objeví. Jít s procesem a být vnímavě přítomní.

Když někdo při prožívání ulítává, nedrží se ve struktuře, pak je nutné ho vrátit do těla- kde je ten pocit, co se děje v těle – nedávat mu prostor, aby se v tom příliš babral.

Zapsáno: 19.6. 2020, Ivana P

Jak jsme se nasmáli

Při posledním focusingu dostal provázející „záchvat“ smíchu. Chvíli jsem jako prožívající nevěděla, co se děje. Provázející se na chvíli přestal smát a pokračoval v provázení. Po chvíli opět dostal záchvat smíchu a s ním i přihlížející kolegyně. Dala jsem provázejícímu pokyn k ukončení provázení a dál pokračovala ve struktuře potichu, pak jsem si řekla o pokyn k rekapitulaci. Tu jsem opět provedla potichu. Pro mě cenná zkušenost: za prvé jsem dokázala udržet strukturu a za druhé, že umím „Danu“ už téměř nazpaměť a mohla se tak sama provést.

Zapsáno: 19.6. 2020, KP

Změny ve skupině Markéta

Nově se scházíme v pondělí v prostorách v centru Liberce. Každé 1. pondělí zveme hosty na společný focusing. Více se dozvíte v sekci „Skupiny“.
Příští setkání s hosty je, vzhledem k dovoleným, výjimečně až v pondělí 20.7.2020.

Zapsáno: 14.6. 2020, MH

Dobrá vůle

„Mám dobrou vůli tě provázet v rámci struktury procesu tak, aby ti to vyhovovalo. Když tě něco při mém provázení vyruší, očekávám, že mi o tom dáš vědět, jako já ti dám vědět, kdybych zase já od tebe něco potřeboval.  Nenesu odpovědnost, jaké pocity ti při focusování přijdou, jako ty nemáš žádnou odpovědnost za mou spokojenost, když tě provázím.“ Vše ostatní jsou mocenské ambice.

Zapsáno: 10.6. 2020, IP

Vyrušení

Když mě (prožívajícího) při provázení něco vyruší a uvědomím si to (například mě provázející osloví jinak, než jsme se dohodli), je pro „poctivý“ focusing důležité toto vyrušení hned sdělit. Je to totiž zkratka- příležitost dát důležitému místo. Reflektovat to po skončení focusing (případně i jako výčitku!) nemá pro provázeného ani pro provázejícího takovou hodnotu, jakou by mělo, kdyby vyrušení bylo reflektováno aktuálně.

Zapsáno: 8.6. 2020, IP

Při rekapitulaci

Abychom předešli opětovnému prožívání při rekapitulaci, je výhodné „jen“ popisovat průběh tělesných pocitů, na co si vzpomeneme.

Zapsáno: 5.6. 2020, IP

Myslet znamená ho*no vědět

Myslet znamená ho*no vědět. Říkával děda, říkal mi to mockrát i táta. Platí v životě i ve focusingu. Přesvědčila jsem se o tom na poslední supervizi. Při vybírání tématu jsem měla nějaké pocity a řekla jsem – myslím, že je to tohle. Provázející trval na jasné odpovědi – je to to téma, nebo inventura? Zopakovala jsem, že myslím….. To ale není odpověď na otázku a provázející trval na odpovědi. Když jsem se  od “myslím” opět vrátila do těla, bylo jasné, že to bude inventura. Hned jsem to věděla, nebylo potřeba to vymyslet. „Myslím“ ve focusing rozhodně nefunguje. Co se týče těla, je to vždy jasné – vědomé – ve smyslu – tělo ví.

Zapsáno: 3.6. 2020, IP

„Nálepka“ je důležitá

Na konci focusování, u „závěrečného pocitu“, dáváme „nálepku“ (symbol/ „nebo si to zapamatuj jako tělesný pocit“). Obvykle prožívající řekne: „Mám to“, aniž by řekl, o co se jedná. Může ale nastat situace, že nálepka je vlastně vzpomínkou na důležitý zážitek. Proto není od věci se při provázení prožívajícího zeptat, jestli chce říct, o jakou nálepku se jedná. Tím otevře prostor, aby prožívající dal tomu zapomenutému/odstrčenému jeho místo. Je samozřejmě možné, aby prožívající sám o tak významné nálepce promluvil. Pak se „závěrečný pocit“ změní a to je potřeba reflektovat.

Zapsáno: 29.5. 2020, IP

Jak jsem se chytla

Při posledním provázení jsem měla pocit, že vůbec nevím, co se děje. Jako bych se ztratila v čase. Při společné reflexi mi „přihlížející“ kolegové sdělili, že jsem se po prvních dvou větách, které řekla prožívající, „chytla“ a vydržela si s tím až do konce. Později mi došlo, jak užitečné bylo focusovat společně se skupinou a kolegy, kteří (na rozdíl od mě) byli vnímavě přítomni a mohli vyhodnotit, co se stalo.

Zapsáno: 22.5. 2020, KP

Řád a struktura

Když se při focusování „držíme“ (AKTIVNĚ) v řádu struktury procesu, máme jistotu, že jsme v proudu života takového, jaký je. To je základní předpoklad pro „úspěšný focusing“ a naší spokojenosti. Když se „noříme“, nebo když jsme v „úletu“, ztrácíme kontakt s realitou. Ve focusing získanou dovednost držet se aktivně v řádu (např. nevyhovět si aktuálnímu impulzu, ale s respektem-vědomím, že se to děje) můžeme využit v běžném životě. Například: Můj impulz je se „nořit“ do prožívání „těžkých pocitů“, ale napomenu se, uvědomím si to a vrátím se do bezpečí struktury. V reálu mám impulz si stěžovat na školu, matku, politiku…, ale napomenu se a podívám se, kde je má odpovědnost a hranice řádu a vrátím se z pozice oběti na „svou značku“.

Zapsáno: 20.5. 2020, IP

Skupina Markéta – setkání s hosty

Naše skupina měla možnost focusovat s hosty z řad jiných skupin. Byli jsme celkem čtyři a zkušenosti s focusováním byly různé. Uvědomila jsem si, že vůbec není důležité, jak dlouho kdo focusuje, ale jak moc je vnímavě přítomný. Ať už v roli provázejícího vůči provázenému nebo v roli prožívajícího sám k sobě. Když jsou oba vnímavě přítomní proces plyne hladce, „odbočky“ v procesu jsou přirozené a zisky ze samotného procesu o to větší.
Bylo pro mě užitečné, provázet někoho z jiné skupiny, naladit se na jeho potřeby, vnímat, jak si říká, co potřebuje nebo naopak neříká. Povedlo se mi při provázení měnit intonaci hlasu a zrcadlit jen to podstatné a s energií, jakou to prožívající sděluje. To se mi v naší skupině zatím moc nedařilo. Teď vím, že to umím a těším se, že tuto objevenou dovednost budu moci využívat při provázení v naší skupině.

Zapsáno: 10.5. 2020, MH

Skupina Markéta nabízí

Nabídka provázení účastníkům základního kurzu Zájemci o provázení ze základního kurzu mohou využít nabídky Markéty skupiny. Více na https://focusing.cz/skupiny/skupina-markety-hrbkove/.

Zapsáno: 10.5. 2020, MH

Skupina Markéta nabízí

V naší skupině jsme dvě, Markéta a Ivana.
Scházíme se každý pátek v 16 hod. Od 16,15 focusujeme.
Každý první pátek v měsíci zveme hosty, jednoho až dva. V takto rozšířené sestavě pak focusujeme do 17,45 a závěrečnou čtvrthodinu do 18 hod využíváme na společnou reflexi procesu.
Zájemci mohou psát nebo volat na tel. číslo 604 277 025..

Zapsáno: 10.5. 2020, MH

Provázení přes internet …

…je jako učení dětí v době virové přes počítač. Jde to, ale škola, jak ji známe, to tak úplně není. Jde provázet, ten kontakt ale je ochuzený, nevidíš detaily, necítíš celou atmosféru (máš jen výsek, co ti chce prožívající ukázat nebo/a co zabere monitor), a tak je omezená také vnímavá přítomnost. POZOR na to, abychom v rámci „pokroku“ právě tenhle výsek nezačali považovat jako celou realitu.

Zapsáno: 7.5. 2020, IP

Po kom to bude/co je správně

Stává se pravidlem (bohužel), že se dříve nebo později ve skupině „rozhoří“ bitva, „kdo má pravdu“, a jako by šlo o život (a ne o focusing), ztratí se věcné konstatování „co jsem viděl“ a místo toho nastoupí „ty mi nerozumíš“ a „s tebou se nikdy nedomluvím“. V takovém momentu je potřeba se vrátit ke konstatování, co si myslím, co jsem viděl, respektovat vyřčené, neargumentovat a když nedojde ke shodě, obrátit se na supervizora.

Zapsáno: 7.5. 2020, IP

Ambice

Ambice focusovat správně, to je moc. Snažit se při focusování být aktivní, udržet a respektovat strukturu procesu a být pozorný k tomu, co se děje „tam uvnitř“, nebo co se „vynoří“, to stačí. Ambice rychle se „naučit focusing“ vede do slepé uličky.

Zapsáno: 27.4. 2020, IP

Oddat se procesu focusování

Po jednom ze svých posledních provázení, jsem si uvědomila toto: Provázela jsem bez myšlenek na provázení. V tom smyslu, co a jak mám udělat, jakou variantu prožívajícímu nabídnout …. Byla jsem na prožívajícího a na proces JEN plně soustředěná. Cítila jsem, že vše běží jako po másle a moje nabídky jsou pro prožívající výborné. Téměř ke konci focusing, jsem na se na chvíli zamyslela, zaváhala a zapochybovala o tom, zda nenechávám prožívající příliš dlouho pobývat s pocitem a ona se „rochňá“. Utekla jsem do svých myšlenek o tom, jak to mám nejlépe udělat. To jsem zachytila. Přesně v tom místě jsem nechala prožívající méně času „pobýt s pocitem“, než by potřebovala. Všimla jsem si toho ihned. Při zpětné vazbě, jsem na to prožívající upozornila, ona to potvrdila.
Zjistila jsem, že mě proces focusing, může vést, i když provázím. Když si troufnu do toho proudu/procesu vstoupit. Provede mě jistě. Nemusím mít žádné obavy, zda mě napadne ta nejlepší nabídka, slovo, otázka pro prožívajícího. Zažila jsem, jak je to jednoduché a jak velký rozdíl to je.  Pro sebe jsem si pojmenovala tuto zkušenost: oddat se procesu provázení.
Zachytila jsem ten pocit již vícekrát, když jsem provázela. Ale v tomto konkrétním případě jsem si to uvědomila nejjasněji a také mě hned napadlo „srozumitelné vyjádření“ toho, o co jde. Ucítila jsem rozdíl v jednotlivých provázeních a porozuměla přesně, v čem ten rozdíl spočívá. Odnáším si pro sebe poučení: nemyslet (nevymýšlet) a oddat se procesu svého provázení

Zapsáno: 22.4. 2020, EP

Můj zisk z práce z domu

Dva týdny nyní pracuji z domova. Plyne z toho pro mne výhoda: mám prostor a klid na „check in“. Tělesné pocity zachytím stejně doma jako v kanceláři. Nejraději dělám nahlédnutí se zavřenýma očima a také mám ráda ticho. To v kanceláři s trvale otevřenými dveřmi, kde pracujeme tři kolegové, není. Užívám si nyní komfortu, který na check in mám, a jsem za něj vděčná.

Zapsáno: 22.4. 2020, EP

Ivana 2x

V naší minulé páteční skupině jsem měla tu možnost pobýt si se svou hlubokou bolestí. Celé to pak bylo zranitelné, odhalené, jako bych odhodila všechny vrstvy. Obranné tělesné mechanismy jsem držela na uzdě. Cítila jsem, jak by bylo snadné ulítnout nebo začít hysterčit jen, abych TO necítila. Pobývala jsem s tím vlídně a dostala jsem dárek. Děkuji za tuto možnost.

Na jednom našem pátečním setkání jsem byla kolegyní provázená. Hned na začátku jsem měla několik pocitů a sama jsem si řekla, že se podívám, který pocit je momentálně nejsilnější. To mě rozladilo, vlastně jsem měla pocit, že se provázím sama. Řekla jsem si, že tu otázku chci slyšet od ní. Ale co jsem si neřekla, co mi teprve došlo při závěrečné zpětně vazbě, bylo, že jsem se cítila sama. Kdybych k sobě byla vlídnější, pak jsem to mohla říct nahlas v průběhu focusingu a vidělo by se , co by z toho bylo….

Zapsáno: 21.4. 2020, IvanaP

Když se směju

Když mě něco při focusování rozesměje, tak se směji. Stejně jako když mě něco rozesmutní, tak brečím.  Na položenou otázku: „Co se teď  děje v těle?“, nestačí odpovědět: „Směju se“. Je ale možné, že víc než „co je v těle“, v tuhle chvíli může být, „jaký je to pocit, když se tohle děje“.

Zapsáno: 21.4. 2020, IP

Prolínání paralelních ploch

„Náhodou“ jsem poslouchal rozhlasový pořad Meteor a v něm se mluvilo o fungování mozku a v té souvislosti, jak vznikají nápady. Podmínkou pro vznik nápadu je, že se tou problematikou člověk nějakou dobu zabývá, má to uloženo ve svém mozku (z pohledu focusing i prožité historické situace). Přišlo se na to, že když usilovně hledáš řešení, paradoxně na nic nemůžeš přijít. Nápad/řešení/vzpomínka se vynoří, když „nemyslíš“. Děláš něco jiného, nebo neděláš nic a „náhle“přijde nápad, který se týká jiné věci, než právě děláš, ale který to celé posune dál. To vědci nazývají „prolínání paralelních ploch“.
Pobýváním u tělesných pocitů (neposuzuj, neopravuj, nedávej tomu žádný význam) se „sama“ vynoří zpráva. Aktivně otevřená mysl = vnímavá přítomnost je základní podmínka. Fungovalo to, i když jsme nevěděli, „jak se to jmenuje“.
Při psaní tohohle příspěvku jsem si vzpomněl na Karla Kopřivu. Určitě by měl radost, že byl takový objev popsán a přál bych mu, aby to byl on, kdo by na to přišel hlavně proto, kolik toho udělal pro biospirutuální focusing u nás.

Zapsáno: 18.4. 2020, IP

Základní kurz focusing – ZRUŠENO

Seminář pro veřejnost – Základní kurz focusing  byl vzhledem k současné situaci a podmínkám ZRUŠEN. Zájemci o tento program se mohou hlásit i nadále. Pokud se sejde dostatečný počet zájemců (nejméně 4), stanovíme nový termín semináře.

Zapsáno: 15.4. 2020, IP

„Ledovec“ a virus

Pohyb ledovce (vzpomeň základní kurz focusing) je podmíněn tím, co se děje pod hladinou, i když na první pohled se jeví, že pohyb se děje podle toho, co se odehrává na hladině. To nad hladinou bývá často vzrušující, poutá pozornost. Je zřejmé, že obě části ledovce tvoří jeden celek a to „nad“ nám umožní vstoupit do prostoru „pod“ („tam více“) – když se odvážíme sestoupit a ne jen zůstat u „atraktivní“ podívané.

Zapsáno: 7.4. 2020, IP

Inspirace Eliškou

Eliška si vzpomněla na text o „vnímavé přítomnosti“. Našel se.

                       Vnímavá přítomnost

Vnímavá přítomnost je tělesný stav, vnitřní nastavení celého organismu. Umožňuje být k dispozici ve smyslu dávání toho nejlepšího, čím disponujeme, a to jak vně, tak také ve vtahu k sobě. Současně také vnímavá přítomnost usnadňuje oddělování důležitého od nedůležitého a pomáhá odlišit hranici mezi vlastní odpovědností a tím druhým a to s pokorou, přičemž se TO CELÉ odehrává v jiné- spirituální – dimenzi bytí. Právě to je tím darem, který nám umožňuje být naplno v přítomnosti ve svém životním poslání a síle, vzdát se dětské slepé lásky a poznat život, jaký je. 

Vnímavá přítomnost ve focusing znamená vnímat sám sebe, jestli mě příběh prožívajícího nestrhává- nevtahuje, jestli nemám ambici to prožívajícímu usnadnit, jestli neusiluji o moc nad procesem, nebo dokonce nad prožívajícím.

VP znamená, že se držím struktury a jsem ale také připravený zaregistrovat, když přijde „Komplikace“

VP je také schopnost přiznat, když nevím, co se děje, jakou instrukci mám dát, a sdělit to prožívajícímu, nebo se ho zeptat.

VP pomáhá provázejícímu držet časový limit.

VP znamená, že provázející respektuje a jde tempem prožívajícího, je pozorný k energii sdělování a k přesnému zrcadlení.

Vnímavě přítomný provázející sleduje prožívajícího, co se děje s jeho tělem a výrazem, nevstupuje příliš brzo a rychle do vyjádření nebo tělesného prožívání (pláč) prožívajícího, ale na druhou stranu pozorně vnímá signály „ponoru“ nebo „úletu“, aby PROVEDL prožívaného zpět do bezpečného prostoru pro focusování.

VP u prožívajícího je, když reflektuje docela přirozeně probíhající proces, všímá si i drobných tělesných pocitů, bez souzení sděluje (přiznává si) to, co se objevuje při procesu a autenticky si říká, co od provázejícího potřebuje právě teď.

Zapsáno: 29.3. 2020, IP

Co jsem zažila s focusing

Na poslední focusingové setkání v naší dvoučlenné skupině jsem přijela nepřipravená a ve spěchu. Nedodržela jsem řád a podle toho také  vypadalo moje provázení. Nebyla jsem vůbec vnímavě přítomná, špatný timing. Měla jsem svoji představu, jak to má vypadat…  Došlo mi to celé až večer doma. Kolegyni jsem to napsala, aby nám to ve skupině nevyhnilo. Odnáším si cennou zkušenost. Focusing je to celé, dodržuji řád, strukturu, přijedu včas, nezakecám se. Když provázím, jsem tady pro prožívajícího a vyhovím mu, když něco bude potřebovat a já si taky řeknu. A hlavně v mém případě je důležitá pokora, nechat proces plynout, neposuzovat, nedávat tomu významy, brát to jako dar.

Zapsáno: 28.3. 2020, IvanaP

Stydím se vnímavě přítomně

Když se při prožívání vynoří něco, za co se stydím, může být právě „stydím se“ tou zkratkou. To „stydím se“ může být to, co je hlavní téma právě teď, a není proto nutné říkat to ostatní-ten příběh. „Stydím se“ ke mě patří, i když se stydím, že se stydím, nebo se stydím, že jsem udělal takovou věc. Zázrak se stane jen s vnímavou přítomností (neposuzuj, neopravuj, jen s tím buď!).

Zapsáno: 26.3. 2020, IP

Řád ve skupině

Naši skupinu tvoří 2 členové. Má to své výhody i nevýhody. Máme stanovený den a hodinu, kdy se setkáváme a focusujeme. Někdy nám to ale vnější okolnosti nedovolí a pak je výhodou, že se jen ve dvou můžeme snáze domluvit na náhradním termínu. Po několika takových náhradních setkáních jsme si uvědomily, že jsme přestaly držet dohodnutý časový rámec pro „aktivity“ před a po focusingu. Došly jsme k závěru, že je třeba si vždy říct, kolik máme času na samotné provázení a následnou reflexi a podle toho přizpůsobit délku hovoru před focusingem, případně po skončení. Já jsem si uvědomila, že i když naši skupinu tvoříme jen dvě, jsem pořád vedoucí a tudíž nesu zodpovědnost za chod skupiny a dodržování pravidel v ní. Nesmím na to zapomínat ani na svou roli „shovívavě“ rezignovat.

Zapsáno: 26.3. 2020, MH

Focusing s provázením běží

Kolegyně podle plánu dorazila na místo setkání, kde já jsem měla podle původní dohody být, ale nebyla, protože se situace změnila a já jsem jí nedala vědět. Volá mi a ptá se: „Focusujeme, nebo se bojíme?“ Její trefná otázka mi stále zní v uších!

Zapsáno: 24.3. 2020, IP

Jen s tím buď…

co je právě teď to nejdůležitější… je ve focusing základní nastavení. Pokud jsem pokorný a respektuji řád/strukturu procesu, nemusím se obávat, co se stane. Když mám koncepty o svém životě, trvám na svých ambicích, narazím, dostanu se do slepé uličky, nejsem vnímavě přítomný pro sebe ani pro provázeného. Každý potřebuje svou dávku utrpení na to, aby udělal změnu. Dnes, s virem, není hlavní téma ekonomický růst, migrace, ropa ani klimatické změny, nejsou potřeba žádné světové konference. Je to jako ve focusing: Uvnitř jsou různé „pocity“/témata, ale nejdůležitější je právě tohle. Tak nám lidem Příroda, Země, Bůh… ukázali, kudy vede cesta. Jako ve focusing, když si „nevšimneš“ důležité odbočky, ponoru, úletu, něco důležitého nereflektuješ, zachraňuješ trpícího prožívajícího atd., pak musíš místo malého symptomu mít velký. Je to tak. Podívám se radši hned do těla, co právě teď je moje téma.

Zapsáno: 23.3. 2020, IP

Vnímavá přítomnost je klíčová

Je to tak. Při supervizi naší skupiny ji probíráme vždy. Začali jsme mít supervizi cca po dvou letech fungování skupiny a nepravidelně. Do té doby jsme vždy probrali a vyjasnili nejasnosti, na které jsme narazili během provázení ve skupině. Jen „o tom“ mluvit je úplně něco jiného než provázet a dostat zpětnou vazbu od supervizora bezprostředně „po“. Je to účinnější, má to jiný rozměr a kvalitu. Naši skupinu supervize vždycky „nakopne“. Během času se nám nejvíc osvědčila supervize 2 – 3x ročně.

Zapsáno: 19.3. 2020, EP

„Bezpečné“ překročení silných pocitů

Při posledním provázení jsem si všimla, že jako provázející opakuji jednu situaci. Ve chvíli, kdy prožívající najde vyjádření „je to jako když“, a já vidím, že to vyjádření je pocitově výrazné, silné, možná i bolestivé, vím, že je dobré nabídnout prostor pro hlubší pobytí s tímto vyjádřením. I přesto, že toto vidím, rychle přeskočím k pokynu „jaké je to celé“. Uvědomila jsem si, že jde o můj strach, být, byť jen, svědkem silných nebo bolestivých pocitů. Naštěstí jsou k sobě prožívající vlídní a vnímavě přítomní a sami si řeknou, ať jim nechám čas. Jsem vděčná, že jsem si tuto spojitost uvědomila. Je to pro mě příležitost.

Zapsáno: 19. 2020, MH

Supervize u „Pavly“

Skupina „Pavla“ se sešla na supervizi v počtu 5. Katka mi před setkáním poslala otázky, které na skupině vznikly a které jsme pak následně probrali a vyjasnili. Setkání proběhlo „rychle“ hlavně proto, že se nevyskytla žádná zásadní obtíž se strukturou procesu. Ukazuje se opakovaně u všech skupin, že hlavní „obtíž“ je vnímavá přítomnost jako u provázeného, tak u prožívajícího i směrem k sobě. Na to pomáhá jen focusovat, provázet a proces reflektovat.

Zapsáno: 8.3. 2020, IP

Zkušenost Katky

Při provázení na otázku: „Jaké je to celé?“, prožívající řekla: „ Jako hlavou proti zdi“ a plácala si při tom dlaní do čela. Já jsem usoudila, že plácání se do čela je tělesný pocit a zeptala se, zda s tím může být?  Prožívající si správně řekla ať se jí zeptám kde má to „hlavou proti zdi“ v těle.
Vyjádření atmosféry uvnitř doprovázené gestikulací ještě neznamená vyjádření tělesného pocitu v těle. Pro mě dobrá zkušenost. Děkuji za ni.

Zapsáno: 2.3. 2020, KP

Autocenzura a koncepty

Dnes jsme se opět sešli u Elišky, která nabídla své prostory k focusování a pozvala focusující z jiných skupin. Byly jsme čtyři. Eliška navrhla, že budeme na 2 cykly provázení společně a na konci každého cyklu uděláme společnou reflexi procesu. Na poslední cyklus se rozdělíme do dvojic a budeme focusovat každá dvojice zvlášť a poté se opět sejdeme na společnou reflexi. Tento nápad se mi moc líbil. Efektivně jsme využili hodinu a půl vymezeného času a při tom byl prostor jak pro focusování „s přihlížejícími“, tak na provázení v intimnější atmosféře pouze ve dvou. Společná reflexe byla velmi přínosná. Měli jsme možnost vidět v procesu nalepený pocit a způsob, jak se v takovém případě postupuje. Eliška nabídla možné věty, které se pro ukončení s nalepeným pocitem dají použít. Pro mě bylo velmi obohacující focusování s někým, kdo má nedávný kurz provázení. V roli provázejícího jsem si měla možnost uvědomit, jak je pro „nováčky“ důležité, držet formulace z Dany. Během provázení jsem to zaregistrovala, ale přesto jsem občas nabídla jinou formulaci. Při reflexi jsme došli k tomu, že je důležité, zachytit takovou potřebu prožívajícího a v provázení mu pak vyhovět a držet se formulací, které prožívajícímu sednou. Dále, pokud v provázení vyřknu něco a v té chvíli mě napadne jiná možnost, můžu to autenticky prožívajícímu říct jako v běžném rozhovoru. Během provázení jsem si dvě takové odbočky zcenzurovala a ukázalo se to být na škodu. Při prožívání jsem si pro sebe vytvořila koncept, že provázející je „nováček“ a musím si tudíž proces víc hlídat. Během prožívání jsem se tak starala o provázejícího, aniž by to bylo potřeba. Provázející pevně držel strukturu, reagoval na vše, co jsem si řekla. Ke svému konceptu jsem se přiznala až při závěrečné reflexi. Během provázení jsem to neřekla, abych provázejícího „nováčka“ neurazila, neranila…

Zapsáno: 2.3. 2020, MH

Focusing v Liberci mimořádně

Mám možnost využít prostory u sebe v práci pro focusování. V pátek 28. února se zde podruhé sejde skupina Markéty s hosty. Další setkání bude v březnu. Dám vědět termín.

Zapsáno: 2.3. 2020, EP

Kalendář akcí už funguje

už funguje…

Zapsáno: 2.3. 2020, IP

Kalendář akcí

Upozornila Eliška, že už delší dobu nefunguje na stránkách kolonka „Kalendář akcí“. Řešíme to.  Aktuálně máme 24.- 26.4. 2020 Základní kurz focusing a  10. – 12.7. 2020 Focusing – konstelace. Přihlášky je možné posílat na email: ipcak@volny.cz. Informace o dalších akcích jsou také na www.poradna-rodina.org.

Zapsáno: 24.2. 2020, IP

Jsem tady pro tebe…

Na začátku provázení někdo používá větu: „Jsem tady pro tebe“. Lepší je tu větu nepoužívat a držet se jednoduše „Dany“. Mohlo by se stát, že by si tuhle větu někdo vyložil příliš osobně. Určitě stačí pro vnímavou přítomnost v provázení: „Já tě teď budu provázet… a dej mi vědět, kdybys ode mě něco potřeboval…“

Zapsáno: 22.2. 2020, IP

Od Elišky – co viděla

Provázející v prvním „kole“ focusing přehlédla, že prožívající vlastně nefocusuje. Jenže jí něco „nesedělo“. Zachytila svůj divný pocit. Zeptala se: „Co teď děláš?“ Prožívající se tím vrátila do procesu, do těla. Provázející pak dál pevně držela strukturu a pozorně si všímala, zda prožívající popisuje skutečně tělesné pocity, vyjádření „je to jako když“ a “jaké je to celé, jaká je uvnitř atmosféra“ atd. Pokud si nebyla jistá, jestli prožívající opravdu odpovídá na otázku, ověřila to. Třeba takhle: „Zdá se mi, že popisuješ obraz?“.

Zapsáno: 22.2. 2020, EP

Focusing u Elišky

Minulý týden jsme se v rámci focusingu naší skupiny sešly u Elišky. Eliška nabídla své prostory a zároveň pozvala hosty, kteří měli zájem focusovat. Nabídku využil jeden host.
Při provázení s Eliškou se ukázalo jako společné téma „čas“. Když mě provázela Eliška, měla jsem pocit, že už chci skončit a řekla jsem si. Eliška mi vyhověla a pak reflektovala, že si krátce před tím, než jsem si řekla, uvědomila, že máme již skončit, abychom dodržely časový rámec. Protože původně si čas spočítala chybně a bývala by mě provázela déle. Než jsem začala provázet Elišku, zopakovala jsem si, kdy máme skončit, abych se vyvarovala stejné chby. Ale zapamatovala jsem si čas, kdy máme skončit včetně reflexe po otevření očí. Eliška si v průběhu prožívání řekla, že má pocit, že už focusuje nějak dlouho. Já jsem na to nereagovala a v duchu jsem si říkala „Neboj, mám to pod kontrolou“, a provázela jsem dál. V ten moment mi to došlo, ale nepřiznala jsem to. Nechtěla jsem vyrušit Elišky proces a současně „ztrácet“ čas tímto svým tématem, natož ztratit tvář paní dokonalé. V závěru provázení už jsem tak nebyla plně k dispozici prožívající. Při závěrečné reflexi jsem svou chybu sdělila. Doteď si ale nejsem jistá, zda jsem měla autenticky přiznat, že jsem neudržela časový rámec nebo s tím prožívající „neobtěžovat“.

Zapsáno: 22.2. 2020, MH

Inventura na supervizi

Na poslední supervizi naší skupiny jsem provázela a prožívající nemohla najít pocit/téma na focusování. Igor do provázení vstoupil a nabídnul prožívající inventuru. Já jsem vykulila oči a děsila se, jestli prožívající nabídku přijme. Nevěděla bych si rady a neměla jsem na takovou situaci ani po ruce papíry s návodem. „Naštěstí“ prožívající nakonec téma na focusování našla.
Tento zážitek se mi dnes vybavil, když jsem se chystala na focusing. Nabídla jsem, že bychom si cvičně mohly inventuru vyzkoušet. Prošly jsme si postupy, shodly jsme se na pochopení postupu a pustily se do toho. Provázející mě dobře vedla, ale já jsem zjistila, že nemám jistotu v tom, co dělám. Zda mám hledat „téma“ nebo rovnou tělesný pocit. Doptala jsem se provázející, tam mi odpověděla a zdárně jsme inventuru dokončily. V průběhu prožívání jsem ale nahlas reflektovala myšlenku, která mi naskočila, a to, že na příští supervizi si inventuru vyzkoušíme pod vedením Igora. Potřebuji získat v inventuře jistotu jako prožívající, abych pak mohla držet pevnou strukturu jako provázející.

Zapsáno: 22.2. 2020, MH

Zprávy od Ivany

Supervize 11.2.

Ze supervize si odnáším cenné zkušenosti jak z provázení, tak prožívání. Asi nejvíc mě zaujalo, že TO chci udělat „správně“. Např. blížil se konec provázení a já,  prožívající, i Igor jsme cítili, že by bylo dobré zde skončit. Já jsem však chtěla dodržet 15-ti minutový limit a skončit “ správně “ na čas. Výsledek to nemělo žádný, prožívající už nepracovala.

Důležitý je také timing při zrcadlení, nechat doznít prožívajícího věty a pak zrcadlit opravdu jen to nejdůležitější.

Při prožívání je důležité popisovat, co je děje v těle. Pokud se prožívající noří, nebo ulítává, je nutné držet ho pevně ve struktuře, klást otázku jednu po druhé a nenechat ho v tom moc babrat.

Když se objeví nový pocit ( např. úsměv) a prožívající ho nezaregistruje, pak provázející může říct – vidím, že se usmíváš, nebo co to děláš? usmíváš? je to nový pocit? kde to neseš v těle ( Tuto alternativu je možné uskutečnit jedině, když jsou oba na tom domluveni. Začátečníkům a focusátorům s menší zkušeností to rozhodně nemůžeme doporučit. Hrozí totiž, že se „začnu starat“, nebo že budu spoléhat na to vně a přestanu s vnímavou přítomností -IP)

Ještě jedna věc mě zaujala, když prožívající formuluje vyjádření „je to jako když“ a přitom mimoděk řekne – např. já to nemůžu ani říct – pak se provázející může zeptat , jestli tohle je to téma. Pokud ano, pak se zeptat, jaký je to pocit, když to nemůžeš ani říct.

14.2. Jak jsem si neřekla.

Minulý pátek se naše skupina sešla u Elišky. Přidala se i Josefína.

Při mém provázení jsem nemohla dost dobře, vyjádřit – je to jako když. Provázející mi řekla „nech si čas“, ale řekla to naléhavým tónem, který mě dostal pod tlak. Já jsem si neřekla, zmínila jsem to až v reflexi.

Na konci mého provázení jsem cítila, že už je čas skončit, ale provázející začala ještě jedno kolečko. Cítila jsem, že je něco „za“, ale nebyl na to už čas, provázející se ptala dál, aby stihla 15-ti minutový limit. Já jsem si podruhé neřekla, co potřebuji.

Zapsáno: 17.2. 2020, IvanaP

Vnímavá přítomnost – zase

Když si jako provázející potřebuji vytáhnout „papíry“ a zabývám se tím, nejsem vnímavě přítomný pro prožívajícího v tu chvíli. Důstojné je, když prožívajícímu řeknu, že teď s ním chvíli nebudu a až si připravím, co potřebuji, dám mu vědět, že jsem už tu zase pro něj. Prožívající to obvykle stejně pocítí. Pak je ale zase na prožívajícím, aby řekl, že má pocit, že s ním provázející není. Je to jednoduché: „Dej mi vědět, kdybys ode mě něco potřeboval a i já ti řeknu, kdybych já něco potřeboval od tebe“.

Zapsáno: 12.2. 2020, IP

Nečekaný zisk z provázení

Na začátku provázání jsem řekla, že jsem dlouho neprovázela, a proto si vezmu papíry k ruce. V průběhu provázejí jsem zjistila, že je stejně nemám dostatečně připravené. (Ještě že tam seděla přihlížející, která MĚ zachránila). Při závěrečné reflexi mi Eliška řekla, že v takové situaci správné je říct: „Jsem nejistá“ a ne tajně požadovat od provázeného „pochopení“. Nebyla jsem si toho vědomá a o to víc jsem ráda, že mě na to upozornila. A taky jsem při tom konečně uviděla svou ne/zodpovědnost. Děkuji.

Zapsáno: 9.2. 2020, EF

Postřehy a inspirace od Ivany

1.2.2020

Na víkendovém výcviku jsem měla po jedné konstelaci tíživý pocit na hrudi, který jsem jen reflektovala. O obědové pauze jsme se s Eliškou a Markétou dohodly, že budeme focusovat. Jako prožívající se mi tento pocit objevil a já měla tu možnost nahlédnout, co je za. Jsem za to moc vděčná.

6.2.2010

Dnes proběhlo setkání u Elišky v JBC. Sešlo se nás poměrně hodně a ze setkání jsem měla velký užitek. Dostalo se mi nové zkušenosti při provázení. Už byl čas skončit a já jsem se po otázce – jaké je to celé – a následném umístění do těla, zeptala, zdali je to místo, kde můžeme skončit. Prožívací nechtěl a namísto toho chtěl, abych se ho zeptala, jestli s tím může být. Nemohl s tím být. Já jsem mírně znervozněla s tím, že už je čas skončit. Prožívající se nenechal vyvést z míry a chtěl slyšet – odstup od toho a jaké to pro tebe je, když s tím nemůžeš být…následovalo umístění do těla, nálepka, rekapitulace. Já jsem si uvědomila, že jsem to chtěla udělat správně (ukončit proces načas), ale tím pádem jsem neviděla prožívajícího.

Jako prožívající jsem odhalila jednu ze svých strategií, jak nebýt v těle a vyhnout se případným „těžkým pocitům“. Poměrně dlouho trvalo, než jsem se dobrala k tématu na focusování, ale pak už jsem byla v těle a odpovídala na otázky. Děkuji za setkání a možnost něco nového se naučit.

Zapsáno: 7.2. 2020, IvanaP

Největší zisk

Největší zisk z focusing má ten prožívající, který podrobně reflektuje (případně říká provázejícímu)  dění „tam uvnitř“. Tak například sdělí, že uvažuje, jestli je víc naštvaný nebo smutný, že se soudí, že se „furt noří“, že ho něco vyrušilo, že stále zůstává u minulého vyjádření, i když  už „je“ u „můžu s tím být“ atd.

Zapsáno: 23.1. 2020, IP

Síla přeřeknutí

Při posledním provázení jsem měla závěrečný pocit. Provázející mi dala instrukci, ať se závěrečným pocitem ještě chvíli pobudu, rozloučím se a poděkuji a přitom mě „přeřeknutím“ oslovila jinak. Jiné oslovení ve mně okamžitě vyvolalo silný pocit. Reflektovala jsem to nahlas, pocit jsem umístila do těla a u něj skončila. Při závěrečné reflexi jsem sdělila, že pro mě bylo překvapující, jakou sílu dokáže mít jedno malé přeřeknutí. Cítila jsem současně velkou vděčnost, že jsem získala dovednost, takové změny zaregistrovat.

Zapsáno: 13.1. 2020, MH

Postřehy k provázení…

Vnímavá přítomnost neznamená starat se o prožívání provázeného. Provázející nemá žádnou odpovědnost za pocity – prožívání provázeného (i když je někdy může vyvolat).
Skončit v dohodnutém čase provázení je důstojné k osudu provázeného. Vyjadřuje to důvěru, že prožívající je kompetentní převzít odpovědnost za svá rozhodnutí (dohoda o čase na focusování) a má také pokoru ke svému osudu v tom smyslu, že co se mělo ukázat, se ukázalo. Na víc si nedělá nárok.
Nepodlehnu své ambici „nabídnout“ prožívajícímu více času nebo k ponoru nebo úletu, když si myslím, že „to potřebuje“. Nejvíc můžu udělat pro provázeného, když ho držím v řádu/struktuře a bez rozpaků ho stopnu, když se odchýlí. Taková je dohoda.
„Těžké“ prožívání při focusing je léčivý moment. Jako provázející to vím, a tak nikdy nelituji prožívajícího, nebo dokonce nejdu proti.

Zapsáno: 9.1. 2020, IP

Je to jako když – úlet/ponor

Někdy prožívající při vyjádření „je to jako když“ (nebo  „za“) dlouze popisuje souvislosti a příběh, až má provázející pocit, že to spíše slouží k tomu, aby tomu provázející doopravdy porozuměl a že podstata vyjádření uniká.  Pak vyvstává otázka, jestli právě tahle potřeba prožívajícího, podat co „nejpřesnější zprávu“, není vlastně tím hlavním tématem. Když se provázející chytí na předkládaný „film“(úlet) – možná ponor, šance pro „zkratu“ je pryč. Když to ale provázející zachytí, může se ho na to zeptat: „Je pro tebe důležité, abys mi to celé řekl a jestli ano, tak jaký to je pocit? Nebo to nemá význam a budeme pokračovat?

Zapsáno: 21.12. 2019, IP

Když…

Když jdu na důležité jednání a záleží mi na tom, můžu se jen tak rychle podívat, co mám uvnitř. To pomáhá. Naopak nepomáhá, když chci udělat dobrý dojem a tak dělám „silného“, i když se uvnitř klepu nervozitou. Můžu také během jednání být stále se sebou v kontaktu (vnímavá přítomnost) a pomáhat si přikládáním ruky na místo, kde například cítím sevření.

Zapsáno: 17.12. 2019, IP

Jak jsme se o sebe „postaraly“

Minulý pátek jsme focusovaly s Ivanou. Když mě Ivana provázela, měla jsem silné pocity, ale současně jsem zůstávala hodně v hlavě a všechno, co se mi dělo, jsem komentovala v duchu posuzování. Nešlo mi s pocity a vyjádřeními jen být a neopravovat, neposuzovat. V jednu chvíli mi přišlo vyjádření, které mi připomnělo prožitek Ivany. Nahlas jsem řekla, co mi přišlo za vyjádření, ale už jsem neřekla, že mi k tomu přišla myšlenka na Ivanin prožitek. Při reflexi se Ivana přiznala, že ji moje vyjádření připomnělo také „ten“ její prožitek a na chvíli ji to vyhodilo z konceptu. A také kvůli tomu přetáhla čas, abych já „nemusela“ skončit u tohoto vyjádření. Shodly jsme se, že jsme se o sebe sice hezky postaraly, ale příště se budeme držet pravidel procesu a budeme si otevřeně říkat, co nám přišlo. Bez opravování a posuzování. Nevíme, k čemu nám to může být dobré..

Zapsáno: 17.12. 2019,MH

Focusingovné setkání napříč skupinami – Martina

Setkání “napříč” skupinami jsem dostala jako na zlatém podnose. O veškerou organizaci, včetně luxusu zajištěného parkování, se postaraly Eliška, Markéta a Jozefína. Všem moc díky, že si můžu toto užívat. I když focusování s hosty je vždy obohacující, ani rutina naší skupiny mi nijak nevadí, spíše naopak. Setkání skupin mě ale obohatilo zase více, než jsem dopředu tušila. Je to prostě super. Vznikají nové situace toho, co už jsme mnohokrát při provázení zažili, ale přesto zase trochu jinak. Určité situace se díky reflexi zarámují, pojmy nabudou toho správného významu. Věcná, stručná reflexe, na kterou dohlížela Eliška, byla tentokrát opravdu velkým přínosem.
V mojí focusingové trojici bylo asi nejdůležitější upřesnění, kde je ten pocit, když s ním prožívající nemůže být. Jestli tím, že odstoupí, už ho nemá, nebo jak. Vysvětlení je, že ho stále má, jako svoji součást, ale nevěnuje mu další pozornost právě proto, že s ním teď nemůže být. Jako další bylo “trvání” na jednoslovném vyjádření “jaké je to celé”. I když prožívající řekne něco – třeba i dvouslovně, po pokynu, ať to  zkusí opravdu vyjádřit jedním výrazem, došlo k upřesnění či dokonce vyjádření něčeho úplně jiného.
Takže ještě jednou díky a budu se těšit, že se něco takového bude konat i příště.

Zapsáno: 15.12. 2019, MK

Focusingovné setkání napříč skupinami – Ivana

V pátek 6.12. proběhlo u Jozefíny setkání napříč skupinami. Chci poděkovat Elišce a Markétě za skvělou organizaci a Jozefíně za poskytnutí prostor. Byla to pro mě velmi přínosné. Jako provázející jsem se dostala do situace, ve které jsem byla poprvé. Prožívající se nepodařilo odstoupit od pocitu a řekla, že je to nejspíš nalepený pocit. Udělala rekapitulaci se zavřenýma očima. Já jsem potom ukončila provázení standartní větou “ nech si ještě čas pobýt u toho závěrečného pocitu, rozluč se s ním…atd. “ Při reflexi mi prožívající řekla, že to nebyla úplně šťastná věta, když s tím pocitem nemohla být…Došly jsme k závěru, že vhodnější ukončení by bylo: „otevři oči, odstup od toho a podívej se , co se právě teď děje v těle, zapamatuj si to a poděkuj“.
Díky nalepenému pocitu jsme se dostali k tématu “ jak správně odstoupit“ od pocitu. Když s nějakým pocitem nemůžu být a dostanu povel – odstup od toho a zeptej se, jaké to pro tebe je…pak ten pocit v těle zůstává (nikam to nevyhazuji), ale už mu  nevěnuji pozornost a čekám, jaký přijde nový pocit.
Jako prožívající jsem si uvědomila, jak se důležité být k sobě vnímavý a vlídný. Když tělo dá signál, že s něčím být nemůže, tak to vzít a nesnažit se to obejít či „vymyslet“ hlavou. Zase se mi potvrdilo, že je důležité důvěřovat procesu a odložit koncepty v hlavě.

Zapsáno: 10.12. 2019, Ivana P

Focusingová mikulášská nadílka (Markéta)

V pátek na sv. Mikuláše jsme měli focusingové setkání napříč skupinami. S nápadem přišla Eliška a přinesla tak všem aktivně focusujícím novou možnost setkání se členy z jiných skupin.
Pro mě osobně bylo celé setkání jako mikulášská nadílka. První dárek byla skvělá organizace ze strany Elišky a perfektní dochvilnost ze strany všech účastníků. Druhý dárek byla možnost focusovat s lidmi, se kterými jinak běžně nefocusuji. Ocenila jsem to také proto, že setkání přišlo ve chvíli, kdy jsme z naší skupiny zůstaly jen dvě a zkušenosti tak budou po nějaký čas omezené. Další dárek byla možnost provázet člověka, který má zatím jen základní kurz. Čtvrtého dárku se mi dostalo od Petry, která mě provázela tak bravurně, že jsem si to užívala a dokonce to na začátku provázení bylo i téma na focusování. Zůstávala jsem v hlavě, abych vědomě vnímala Petřino provázení a mohla se ho dostatečně nabažit. Na začátku bylo úsměvné, že jsem se o Petru postarala, protože jsem sestoupila do těla a honem honem se snažila najít pocit, abych Petru „nezdržovala“ a ona nemusela čekat a ptát se mě, co se děje, že jsem tak dlouho zticha. Uvědomila jsem si tu myšlenku a začala se tomu usmívat. Takže se mě Petra zeptala, co se děje a já to rovnou vyklopila, protože jsem to stejně chtěla říct už nahlas. A to byl pátý dárek, který jsem si nadělila sama sobě svoji vnímavou přítomností a vlídností. Tu jsem si ponechala celý proces a na konci mého provázení jsem byla skutečně obdarována, když se mi vyjevil význam bolesti na hrudi, který mě už tři dny trápil. Od té chvíle mě hrudník nebolí.
Moc děkuji všem, kteří v pátek dorazili, Jozefíně za poskytnutí prostor a Elišce za celý nápad a jeho realizaci. Budu se těšit na další podobné setkání a ráda s jeho organizací pomohu, na víc si zatím netroufám.

Zapsáno: 9.12. 2019, MH

Co dělat, když – jak z „neobvyklé“ situace

Když prožívající nemůže s pocitem být a místo odpovědi na otázku provázejícího  „Jaký je to pocit, když …“ se začne smát a neodpovídá na původní otázku, je dobré se prožívajícího zeptat: „Co se teď děje, kde to je v těle a nebo chceš pokračovat v původním směru?“ Když nevím a jsem zaskočený, tak se prožívajícího zeptám. Hlavně  „Neposuzuj, nedávej tomu žádné významy…“ . A když se mi to stane, když provázím a nenajdu pro sebe uspokojivé řešení sám nebo s kolegy ze skupiny, zeptám se beze všeho (pochybností o své hodnotě) jinde. Je to výraz pokory nejen k procesu.

Zapsáno: 7.12. 2019, IP

Focusingovné setkání napříč skupinami

Tento pátek 6. prosince se sejdeme v centru Liberce v počtu 12 lidí, abychom focusovali. Rozdělíme se do 4 skupin po třech. Na závěr uděláme společnou reflexi, co kdo zažil, jak to šlo a jaké kdo má nové zkušenosti. Krátká reflexe proběhne také v každé malé skupině hned po jednotlivém provázení. Účastníci jsou celkem ze 4 různých skupin, focusují různě dlouho. Jedna fokusující má základní kurz, tj. nebude provázet.
Každé focusingové setkání s lidmi mimo naši skupinu mi přináší nějakou novou zkušenost nebo inspiraci. Těším se.

Zapsáno: 23.11. 2019, Eliška P

Novinky ve skupině Markéta a zážitky ze supervize

Minulý pátek jsme měli supervizi našeho focusování. Rozhodli jsme se, že supervizi budeme mít jako skupina pravidelně po třech měsících.
Před zahájením supervize jsme si vyjasnili některé „novinky“, které se týkají naší skupiny. Bylo dobré, že jsme měli prostor, vyjasnit si vše potřebné za přítomnosti Igora a tím se vyhnout případnému babrání se v některých věcech. Dva členové se rozhodli se skupinou dále nepokračovat. Já jsem zase sdělila, že od února nebudu mít k dispozici prostory na focusování. Ze skupiny jsme zbyly já s Ivanou. Do konce ledna se budeme scházet dle původního rozvrhu, každý pátek v 16:30. Jsme otevřeny návštěvám nejen každý první pátek v měsíci. Kdo by měl zájem, piště/volejte na 604 277 025.
Na této supervizi jsem poprvé neměla pocit, že musím předvést „dobrý výkon“, spíš jsem si přišla zkalibrovat proces focusingu a získat doporučení, co mohu zlepšit, abych jako provázející dávala co nejlepší „servis“ v rámci svých možností. Provázelo se mi s lehkostí, pevně jsem vybruslila ze situace, kdy prožívající nemohla dvakrát po sobě s něčím být. Potvrdila jsem si, že mám stále zbytečné obavy, abych svým zrcadlením nebo doptáváním se prožívajícího nerušila. Takže stále opakované pravidlo „řekni si a já si také řeknu“ pro mě opět v novém světle. A k tomu důležité ponaučení, vyslovit tento „kontrakt“ vždy před zahájením focusingu i v případě, že si prožívající přeje začít až bude mít téma a dá mi vědět.
Jako prožívající jsem si opět vyzkoušela, jaký má dopad, když k sobě nejsem vlídná. Klouzala jsem pěkně kontrolovaně po povrchu, abych se nemusela potkat s nepříjemným zážitkem. Intervencí Igora jsem se k tomu zážitku stejně dostala a od toho okamžiku „odhalení“ jsem teprve poctivě pracovala a mohla mít tak z focusingu užitek.
Ze supervize jsem odcházela bohatě obdarovaná.

Zapsáno: 26.11. 2019, MH

Supervize u skupiny Markéta

V pátek 22.11. proběhla supervize u „Markéty“. Na začátku se vyjasnilo, kdo chce/nechce být členem skupiny. Bylo to důležité a nekonfliktní. Měli jsme možnost vidět opravdu vnímavou přítomnost při prožívání, provázená reflektovala, co se děje a přirozeně si říkala, co potřebuje. Provázející beze všeho jí vyhověla. Až na drobné „chyby“ vnímavé přítomnosti pak proces provázení i prožívání u ostatních zúčastněných byl OK. Je vidět, že když se „trénuje“, proces focusing se pod kůži dostane.

Zapsáno: 23.11. 2019, IP

…všimni si změny…

Nedávno jsem se potkal s tím, že prožívající  po instrukci  „tak s tím buď a všimni si změny…“ se soustředila jen na původní pocit a čekala, jestli se změní, ale v tom „soustředění“ na změnu, si nevšímala jiných tělesných pocitů, které se v důsledku vlídného pobývání zřetelně projevovaly i  z pohledu provázejícího (změna dýchání, pohyb ramenou a rukou…). Když se „upnu na změnu“ původního pocitu a nevšímám si ostatního, mám vlastně koncept, co se má dít, a to je v přímém rozporu s instrukcí „jen s tím buď, neposuzuj, neopravuj…“. Jedná se tedy o VNÍMAVOU PŘÍTOMNOST, v tomto případě o nepřítomnost.

Zapsáno: 15.11. 2019, IP

Sny a focusing

Dispozici potkávat se potlačenými tématy bez ohledu na naše přání a aktuální záměry máme vrozenou a projevuje se jako dar ve snech. Focusing na tuto schopnost navazuje a vlastně ji využívá a vychází z ní. V jistém smyslu můžeme focusing považovat jako pokračování a rozvinutí tohoto daru.

Zapsáno: 11.11. 2019, IP

Nová skupina Pavly Novákové se sešla

Skupina má 5 členů: Pavla Nováková, Katka Patráková, Jana Šámalová, Martin Majtyka, Michal Skořepa.
V úterý 5.11. 2019 proběhlo první setkání skupiny. Byli jsme 3- Katka, Martin a Pavla. Budeme se scházet vždy jednou za 14 dní- každý lichý týden v 17 hod, v Mateřské školce Beruška ve Vesci- https://mapy.cz/zakladni?x=15.0519790&y=50.7376926&z=17&source=addr&id=9085956 .
Focusovali jsme tak, že všichni jednou provázeli a všichni byli jednou provedeni. Dva focusovali a jeden přihlížel. Šlo nám to vcelku dobře, drželi jsme se Dany, když se provázející odchýlil od Dany, tak si provázený řekl. Čas jsme dodrželi dobře- 20 min focusing a 10 min reflexe(5 bylo málo, tak jsme se dohodli pro začátek na 10 min.) Žádný zásadní problém nebyl, když jsme si nebyli jistí, zapsali jsme si otázku a zeptáme se při supervizi nebo konzultaci.
Pokud by někdo další měl zájem přijít focusovat, je to možné- prostory nabízí 3 místnosti+šatnu, kde se můžeme po domluvě rozmístit. Info u pavlanovakova79@gmail.com.
Supervizi plánujeme v prosinci nebo v lednu 2020 podle možností lektorů.
Zapsáno: 7.11. 2019, PN

Martinovy postřehy z Kurzu provázení

Na kurzu provázení jsem si uvědomil, že to, jak umím být vnímavě přítomný k sobě, tak umím být při provázení vnímavě přítomný k prožívajícímu.

Byl to pro mě trénink, jak být v neutrální pozici jako provázející a nesnažit se pomáhat.

Jak jsem se potkával ve focusingu s ostatními, některá provázení se mi zdála snadnější než jiná. S někým jsem viděl, jak do focusingu vstoupily podvědomé programy. Jsem vděčný za zpětnou vazbu a zkušenosti. Více jsem zažil roli provázejícího, který dělá servis při focusingu prožívajícímu. Jako provázející můžu v průběhu focusingu říct, co potřebuji, abych mohl dobře provázet. Např. bylo otevřené okno a venku chodili lidé, mluvili nahlas. Mě to rušilo tak, že mi nešlo se soustředit na provázení. V takovém případě můžu říct prožívajícímu: „Teď zavřu okno, protože mě ruší ten hluk, a pak budeme pokračovat ve focusingu.“

Zapsáno: 3.11. 2019, MP

Když nevíš, tak se zeptej (od Martiny)

Pravidelné supervize i otevřená setkání naší skupiny s hosty jsou pro mě stále větším přínosem. Zatímco poslední supervize mi napomohla více u svého prožívání (moc se v tom nečvachtat), poslední setkání s hosty mi vygenerovalo stručné shrnutí “když nevíš, tak se zeptej”. Došla jsem k tomu díky následující situaci při mém provázení. Prožívající nemohla být s pocitem, odstoupila, na otázku “jaké to pro tebe je, když s tím nemůžeš být” odpověděla, že má pocit, že to musí udělat správně. Já jsem ovšem trvala na odpovědi a to z důvodu, že jsem si myslela, že zde /po odstoupení od pocitu, s kterým nemůže být/ je nutné neudělat žádnou odbočku i když mi jinak přišlo, že původní odpověď měla dostatečnou energii, abych na to navázala. Zeptala jsem se na to Igora a žádné takové – mnou vymyšlené – pravidlo, že po “nemůže být” – musí přijít “správná” odpověď,neexistuje a pokud nevím, je ideální se prožívajícího zeptat, co potřebuje. Když nevíš, tak se zeptej – dle potřeby – lektora na nejasnosti v procesu, při provázení prožívajícího, když prostě nevíš co. Je to stále dokola ono „když budeš něco potřebovat, tak mi řekni, já si také řeknu”.

Zapsáno: 1.11. 2019, MK

Věta, co není v „Daně“ a vyvolává vzpomínku na Míšu

Při provázení jsem prožívající instruovala k sestupu do těla. Použila jsem věty „z Dany“ – „Sestup svoji pozorností do těla, třeba do jeho středu…“ a současně mi přišla jedna formulace mimo Danu „…nebo jak seš zvyklá“. Právě větu „nebo jak seš zvyklá“ jsem poprvé slyšela od Míši na kurzu Focusing-Konstelace v Novém Boru. Tehdy mě úplně překvapila a od té doby ji mám s Míšou a Novým Borem spojenou. Tahle myšlenka mi při provázení prolétla hlavou. Prožívající při závěrečné reflexi řekla, že když z mých úst slyšela tuto formulaci, hned si TAKÉ vzpomněla na Míšu.
A když jsme o tom vyprávěli Igorovi, řekl nám, proč to prožívající neřekla v tu chvíli nahlas..

Zapsáno: 28.10. 2019, MH

Pevná struktura s vnímavou přítomností

Po odpovědi na otázku „Jaké je to celé?“ mi přišlo vyjádření a rovnou pocit v těle, který jsem řekla nahlas. Provázející položila otázku, zda s pocitem můžu být. Tělesný pocit mi současně vyvolal nedávnou vzpomínku a přišla mi lítost. Reflektovala jsem to nahlas. Provázející znovu zopakovala otázku „Můžeš s tím být?“. To mě „napomenulo“, že mám odpovídat na otázku a odpověděla jsem. Proces pokračoval ve struktuře a ve fázi „je to jako když“ mi přišla vzpomínka na nedávný velmi silný zážitek. Při závěrečné reflexi jsme s provázející došly k tomu, že bylo dobře, že se nechytila na udičku „lítosti, která mi přišla“, a dále pevně, ale s vnímavou přítomností držela strukturu. Díky tomu jsem měla možnost znovu prožít v těle ten silný pocit z nedávné doby a tím si ho připomenout, což pro mě bylo moc důležité. Byla jsem za to opravdu vděčná.

Zapsáno: 28.10. 2019, MH

Ivana u „Elišky“

Minulý týden jsem byla na návštěvě v Eliščiné skupině a odnáším si cennou zkušenost. Přišla jsem váhavá a váhavé bylo i mé provázení.V jedné chvíli jsem například vůbec nevěděla, na co se mám zeptat, a místo abych řekla, že nevím (a byla autentická), tak jsem se podívala na Elišku, aby mě „zachránila“. Když mě pak provázela Martina, nechytla se na mé nastavení a provedla mě bezpečně. Tak jsem měla možnost vidět vnímavou přítomnost i nepřítomnost. Já sama vnímám návštěvy v jiných skupinách jako obohacující.

Zapsáno: 28.10. 2019, IvanaP

Ponor a úlet u provázejícího

Když se provázející připojí k úletu prožívajícího a neupozorní ho na to, nebo když se sám nadchne svou „důležitou“ rolí, nebo tím, jak mu krásně jde provázení a focusing „bezvadně“ běží, je sám v úletu. Jestli provázející nechá prožívajícího v ponoru, nebo s ním „hluboce cítí a prožívá intenzivní“  (a dramatické) pocity, sám je v ponoru. V obou případech není vnímavě přítomný.

Zapsáno: 21.10. 2019, IP

Nová skupina

Na kurzu provázení se část účastníků z Liberce a „okolí“ dohodla, že si založí svou skupinu. Od lektorů dostali doporučení, aby čerpali informace u ostatních skupin. Padla poznámka, že jim bude chybět odborný dohled, jaký měli při tréninku provázení. Kromě supervize i toto je možné získat v ostatních skupinách nebo při focusování se zkušenějšími kolegy individuálně.

Zapsáno: 21.10. 2019, IP

Dozvuky Elišky z  Jednoho dne s focusing

Nejvíc jsem si užila sdílení zkušeností z provázení. Vnímavá přítomnost je klíč a základní podmínka pro „dobré“ provázení. Zároveň je důležité při vlastním prožívání. Jejím projevem je všímavost a pozornost k sobě i reflektování všeho, co se děje. Pak lze zachytit = nepřehlédnout nepatrný posun, změnu, nebo respektovat fakt, že s něčím skutečně nemůžu být, i když bych chtěl. Mimořádný zážitek mám z konstelací „na vnímavou přítomnost“. Odnesla jsem si praktickou pomůcku jak dělat reflexi ve skupině: Každý má svůj vymezený prostor – čas. Já budu hlídat jeho dodržování podle pravidla pro všechny stejně.
Zapsala jsem si „motto setkání“, které Igor zdařile zformuloval: „Já – provázející nemám úlohu ani ambici při provázení vylepšit osud prožívajícího.“ Na hluboké úrovni to znamená: souhlasím se vším. Já to vnímám jako respekt k vnitřnímu a intimnímu procesu prožívání přesně v duchu neposuzuj, neopravuj a nehodnoť. To je nejvíc, co mohu jako provázející prožívajícímu poskytnout. Servis v podobě vlídné nabídky v procesu provázení.
Mimo focusing jsem si vyzkoušela sekání kosou a bylo to báječné, i když mi to moc nešlo.

Zapsáno: 17.10. 2019, EP

Dynamika ve skupině

Někdy se stane, že provázející „nechce vyhovět“ prožívajícímu, když si řekne, protože si provázející myslí, že by pro prožívajícího bylo lepší něco jiného. V každém případě je provázení ale servis a alternativní instrukce musí znít jako NABÍDKA, kterou prožívající přijme nebo ne. Není na provázejícím, aby si o tom něco myslel (neposuzuj, neopravuj, nedávej tomu žádné významy…). Zkrátka vnímavá přítomnost. Aby se předešlo při reflexi ve skupině konfliktu, musí se přijmout pravidlo: Já si řeknu a ty poslouchej a mlč, ty si řekni a já budu poslouchat a mlčet, a když se nebudeme moci shodnout, zeptáme se jinde. Příležitost focusovat je dar a tak k němu přistupovat je nejvýhodnější pro provázejícího i pro prožívajícího. Ve skupině je to obohaceno rozměrem dávání a braní.

Zapsáno: 15.10. 2019, IP

Zprávy ze skupiny „Míša“

Naše skupiny nabízí účast na setkáních i „hostům“. Všechny 4 termíny v listopadu už máme obsazené. Zájem je stále a i nadále nabízíme tuto možnost! Novým pravidelným „hostem“ skupiny v Jablonci nad Nisou (Renata, Eva, Míša) se stala Jozefína, která s námi už nějaký čas focusuje.

Zapsáno: 4.10. 2019, MČ

Jak mě focusing „zachránil“

Včera jsem přijela z práce domů a byla z jedné pracovní události v přetlaku. Dceři doma náhle praskl nafukovací balónek, což mě dost polekalo. Dcera začalA plakat „po balónku“. O balónek ale vůbec nešlo a já věděla, že potřebuje pochovat. Nebyla jsem toho kvůli vlastnímu přetlaku vůbec schopná. Napomenula jsem se, odešla do jiné místnosti, ustála to, že dcera stále pláče a udělala check-in. Po minutě až dvou jsem se vrátila k dceři a mohla ji opravdu pochovat. A v tu ránu byl klid, pro nás pro obě. Cítila jsem obrovskou vděčnost za to, že mohu využít focusing v běžném denním chodu s takovým, pro mě obrovským účinkem.
Dnes jsem se vlivem událostí dostala do stavu naprosté paniky, která pro mě byla nová, neznámá, paralyzující. Ještě jsem nic tak silného nezažila. Prvotní myšlenky na volání o pomoc všem, co by mě mohli „zachránit“, jsem usměrnila a říkala si: „Co by teď asi řekl Igor? Vem si to do těla!“. Vzala jsem si to do těla a začala focusovat. Nakonec jsem focusovala celých 20 minut a během toho mi přišly opravdu cenné a nečekané zprávy. Byla jsem obdarována a s velkým vděkem se vrátila „do provozu“.

Zapsáno: 3.10. 2019, MH

Focusing na přání

Focusing na přání je vlastně snaha focusovat se záměrem (Například: Chci focusovat, abych usnul; abych nebyl nemocný …). Taková snaha je v přímém rozporu se základním principem focusing -neposuzuj, neopravuj, jen s tím buď, co přijde, pokud můžeš. Také jinak- souhlasím se vším. V tom konceptu doporučujeme přečíst si znovu „Jak se stane zázrak“. Focusovat můžu například na to, co mám teď v těle, když nemůžu spát, nebo jaký pocit mám v těle, když myslím na svou nemoc atd.

Zapsáno: 2.10. 2019, IP

Je to jako…

Na vyjádření změny se ptáme hned, jakmile změnu pocitu (být vlídně) zaznamenáme. Může se stát, že pokud to neuděláme, opustíme strukturu procesu a zůstaneme ztraceni v bloudění po pocitech v těle. Je to vlastně „ponor“.

Zapsáno: 2.10. 2019, IP

Skupina Markéta otevírá…

Inspirováni jinými skupinami, rozhodli jsme se otevřít naši skupinu. Pro zájemce o focusing nabízíme 2 místa každý 1. pátek v měsíci. Přijít do skupiny mohou i ti, kteří mají pouze základní kurz focusing.
Scházíme se v Liberci v 16:30 hod. Pro bližší informace volejte nebo pište sms Markétě na tel. 604 277 025.
První otevřený pátek pro zájemce je 4.10.2019.

Zapsáno: 23.9. 2019, IP

Jeden den s focusing

Setkání proběhlo tak, jak bylo plánováno- tj. posílit kompetence v provázení. Kromě samotného provázení jsme probrali záležitosti ohledně fungování skupin. Konkrétně, co dělat s „planým“ filosofováním a také o co jde doopravdy při takových debatách. Na to a na „můj vztah k vnímavé přítomnosti“ jsme využili rodinné konstelace. Na setkání byla pravá pracovní atmosféra.

Zapsáno: 23.9. 2019, IP

Skupina

Aby skupina mohla fungovat, musí mít dohodnutá pravidla (vedoucí skupiny, funkce ve skupině, řád…), která všichni odsouhlasí a také je dodržují. Základ je v pravidelnosti a v tom, že členové skupiny svou účast a aktivitu v ní berou jako závazek také vůči ostatním. Tím je zaručena rovnováha mezi dáváním a braním – tj.: „Počítám  s tebou, budeš mě provázet a počítej se mnou, provázet tě pak budu zase já. Tak jsme se dohodli a to platí!

Zapsáno: 14.9. 2019, IP

Nabídka provázení u „Elišky“

Naše skupina nabízí provázení všem, kdo chtějí focusovat, tj. i těm, kdo mají jen základní kurz. Termíny: 17. a 31. října. V Jablonci nad Nisou, od 17 hodin. Pro bližší informace pište eliska.pokora@gmail.com nebo volejte 608 973 674.

Zapsáno: 12.9. 2019, EP

Zkušenost ze skupiny „Eliška“

Měli jsme pravidelnou supervizi naší skupiny. Jako důležitá se ukázala věta: „Jestli ode mě budeš něco potřebovat, tak si řekni a já si taky řeknu“. Tato „dohoda“ má velký význam a není formální. Pomáhá provázejícímu i prožívajícímu být k sobě vnímavě přítomný. Tj. respektovat s vlídností, co právě teď pro sebe potřebuji a říct to. Je to autentické.

V mém případě se to konkrétně projevilo takto: Na začátku jsem přesně neporozuměla prvnímu slovu, které prožívající řekla, když hledala pocit – téma na focusing. Místo abych se zeptala, nebo řekla: „Nerozuměla jsem ti“, jsem to přešla. Na začátku provázení to na mém hlase  nebylo poznat, ale v těle bylo napětí, které bylo vidět. Tj. nebyla jsem pro prožívajícího na 100% k dispozici vnímavě přítomná, v mém případě to znamená klidná, uvolněná, autentická.

Zapsáno: 6.9. 2019, EP

Něco nového!

O víkendu 23. – 25.8.2019 byl v Pertolticích  Základní kurz „znovu“. Potrénovat a pomoct přijely Renata a Míša Č. Kromě „obvyklého“ trénování provázení se začátečníky přinesly kolegyně ze své skupiny novinku: Prožívající řekl, že ho rušilo zrcadlení- ani ne tón nebo slova, ale přímo jen proces zrcadlení. Při druhém provázení ho nic takového nerušilo. No, tak novinka…

Zapsáno: 25.8. 2019, IP

Čerstvá zkušenost Ivany

Včera jsem byla v JBC ve skupině u Elišky. Bylo nás 9 tak, jsme byli po třech. V naší dámské trojici jsme se shodly na tom, že role třetího je nesmírně důležitá. Může dát důležitou zpětnou vazbu či zasáhnout do procesu pokud se na tom dopředu dohodnou.
Provázela jsem Janu. Hned na začátku provázení Jana propukla v pláč, já jsem se chytla . Byla jsem ochromená. Nějakým způsobem se mě to Janino dotklo. Vlastně jsem se dávala dohromady za pochodu, ale věděla jsem, že to není to pravé, že tam vlastně pro prožívající nejsem, že se spíš zabývám sama sebou. I můj hlas byl jiný a zrcadlení také nebylo to pravé. Postupně jsem se oklepala a v druhé polovině jsem tam už přítomná byla i jsem to sama na sobě poznala. Když jsme dělaly reflexi v naši skupině pak Petra, která byla přihlížející, úplně správně reflektovala, že jsem byla ze začátku paralyzovaná.
Eliška v závěrečné reflexi již s celou skupinou říkala, že je dobré, pokud se stane něco, co tě v průběhu provázení plně obsadí, to říct.  Např.:  „Mě se to dotklo“. Vlastně přiznám, co se mi teď stalo, jsem vnímavě přítomná. Pro mě to byla další zkušenost, děkuji za ni.

Zapsáno: 23.8. 2019, Ivana P

Kdo chce?

O víkendu 23. – 25.8.2019 bude v Pertolticích  Základní kurz „znovu“(viz  „semináře“). Kdo chce přijet pobýt v prostoru focusing, zopakovat si některé věci, zkusit provázet začátečníky, nebo provázet se navzájem může přijet. Kdo má zájem zavolejte Igora a domluvíme se. Pošlete také případně tohle informaci dál.

Zapsáno: 21.8. 2019, IP

Kdo doopravdy jsem…

Kdo doopravdy jsem, nejspolehlivěji zjistím ve svém těle.

Zapsáno: 21.8. 2019, IP

Vzpomínka na Karla Kopřivu

Vždycky, když děláme kurz, vzpomínám s vděčností na Karla. Kolik toho udělal, abychom my ostatní focusing mohli mít a užívat ho. Bohužel už taky patří do „historie focusing“. Ale jak jsem ho znal, určitě by ho potěšilo, že je o focusing zájem. A určitě by i pro „nováčky“ byl přitažlivou osobností. Mají ale smůlu, znají ho jen z vyprávění.

Zapsáno: 6.8. 2019, IP

Jak TO udělat

Jak to udělat, abych při provázení, když se na mě někdo dívá, nebyl nervozní, že se na mě někdo dívá a „hodnotí“ můj „výkon“? Jak to udělat, abych byl v procesu vnímavě přítomný pro sebe a pro prožívajícího? : Být přítomný ve svém těle. Kdo není přítomný ve své těle, ten je spojený se svou identitou (např: nikdy to nedokážu jako ty…), zůstává „v hlavě“ bez možnosti -nebo s omezením- využít vlastní tělové vědomí a jeho potenciál. Vedle toho je také možnost opakovaně se tomu tlaku vystavit na supervizích a intervizních (když reflexi procesu si dělají členové skupiny navzájem), až si na to zvyknu a stane se to samozřejmostí. Tak to dělají skupiny a jednotlivci. Naposledy v pátek skupina Markéta.

Zapsáno: 3.8. 2019, IP

Focusing – konstelace

Vždy, když je příležitost intenzivně focusovat a focusovat s provázením, prožívání se zintenzivní, nebo dokonce jednotlivá prožívání na sebe navazují. To je podtrženo konstelační zákonitostí „co ke mě patří, patří ke mě navždy“    (v RK se to označuje jako sounáležitost) tím, že si vytvořím prostor a následně reflektuji, co ke mně při focusování přijde. Když je to možné a podaří se mi s tím být a také vlídně s vnímavou přítomností, to, co bylo zapomenuto nebo dokonce vylučováno dostane své místo. Pak se energie uvolní a vytvoří se prostor pro nové možnosti. Tento princip, ale jinými prostředky, se uplatňuje také při rodinných konstelacích. Proto se tyto dvě metody tak doplňují a navzájem potencují, jak jsme to měli možnost zažít na setkání v Roškopově.

Zapsáno: 22.7. 2019, IP

Vnímavá přítomnost prožívajícího

Vnímavá přítomnost prožívajícího se projevuje také v tom, že prožívající reflektuje, co aktuálně cítí (nejdůležitější tělesný pocit), a také to, co jako naléhavé necítí. Například: „Cítím napětí v rukách, to je ta změna… a nohy mám úplně volné.“ Nebo: “ Zabývám se odpovědí, na tvou otázku, ale někde vzadu mám ale stále, že bych měl odpovědět „správně“.

Zapsáno: 18.7. 2019, IP

Oddat se procesu

Včera jsem byla u Elišky ve skupině a dotkly jsme se tématu „oddat se procesu “ -tj. nechat focusing plynout a mít důvěru, že všechno je takové, jak má být . Zkušenější holky z Eliščiny skupiny říkaly, že každému trvá jinou dobu, než se plně oddá procesu, a vlastně ani nezáleží na tom, kdo tě provází. Dneska jsem v naší skupině zažila na začátku procesu, jaké to je se plně oddat procesu. Plynulo TO jaksi samo bez mé kontroly. V jednom momentě mi nesedla otázka provázejícího, rozhodilo mě to a začala jsem být víc v hlavě a méně jsem cítila tělesné pocity. Vlastně, co mi bránilo se oddat procesu, jsem byla já sama a ambice udělat to správně (to mi přišlo jako odpověď na otázku: jaké to je když jsi v hlavě?). Děkuji a jsem moc vděčná za tyto zkušenosti.Vnímavá přítomnost prožívajícího se projevuje také v tom, že prožívající reflektuje, co aktuálně cítí (nejdůležitější tělesný pocit), a také to, co jako naléhavé necítí. Například: „Cítím napětí v rukách, to je ta změna… a nohy mám úplně volné.“ Nebo: “ Zabývám se odpovědí, na tvou otázku, ale někde vzadu mám ale stále, že bych měl odpovědět „správně“.

Zapsáno: 30.6. 2019, IvanaP

Podvečer s focusing 2019

Tradičně bezvadná organizace a setkání lidí, co chtějí rozvíjet focusing a dovednost focusovat. Málo bylo „začátečníků“(nemají kurz Provázení), ale zato příjemným překvapením bylo, že viděli a řekli své podněty při reflexi!

Zapsáno: 23.6. 2019, IP

Co když…

Místo opakování svých obvyklých reakcí na různé životní situace se můžeme podívat do těla. To nás obvykle osvobodí od vymýšlení „úspěšných“ řešení.

Zapsáno: 12.6. 2019, IP

Opuštěnost a vnímavá přítomnost

Struktura procesu focusing (tj. co a jak máš „dělat“) a vnímavá přítomnost při focusování nás může, když se „dáme“, osvobodit od mocenských ambic, životních debaklů a samoty.
Proto, když jsi vnímavě přítomný, nikdy nemůžeš být sám nebo zažívat pocit opuštěnosti a strach z této opuštěnosti.
Vnímavá přítomnost tě vede, kudy máš jít. Vnímavá přítomnost je vždy s tebou.

Zapsáno: 31.5. 2019, IP

Základní kurz focusing – znovu

Termín Základního kurzu focusing – znovu byl stanoven na 23.8. – 25.8. 2019

Zapsáno: 31.5. 2019, IP

Základní kurz focusing – znovu

Dnes jsou potvrzení 4 zájemci o základní kurz fucusing – znovu – tj. v mimořádném termínu, dohodnutém aktuálně podle možností účastníků. Nejpravděpodobněji termín bude o prázdninách. Další zájemci se mohou hlásit (ipcak@volny.cz@volny.cz), je také možné tuto akci propagovat.

Zapsáno: 14.5. 2019, IP

Provázení po „skončení“ provázení

Někdy se stane, že prožívající má ještě  bezprostředně po skončení focusing intenzivní prožívání(například je mu na pláč) a nereflektuje to po nabídce: „Chceš k tomu ještě něco říct….“. Pak provázející může („musí“), když je vnímavě přítomný, nabídnout prožívajícímu, aby se s otevřenýma očima podíval, co se děje v těle po té, co skončil a otevřel oči. Tj.- kam se posunul ještě jeho „závěrečný pocit“. Je to podobné, jako když se končí u nalepeného pocity.

Zapsáno: 9.5. 2019, IP

Supervize u „Míši“

Míša si s Igorem původně dohodli provázení a nakonec z toho byla výživná supervize. Výhodu taková akce měla, nikdo se nenervoval dopředu, protože k supervizi se rozhodly členky na místě (Renata měla plánováno). Eva na jeho návrh tréninkově provázela Igora s tím, že „si říkal“, místo aby „si psal supervizní poznámky“ jako obvykle. Je to také přínosné, jak dívky konstatovaly. Hlavní téma? = vnímavá přítomnost při provázení i prožívání.

Zapsáno: 8.5. 2019, IP

Pražská „liberecká“ skupina- info

V Praze fokusujeme v rytmu 1×14 dní pravidelně kromě dovolených,  vánočních svátků a jarních prázdnin. Je nás mezi 4 až šesti, rozením na chvíli pauzíruje Anna. Zdeněk se přidává nepravidelně. Focusing neměníme, držíme se naučené struktury.

Zapsáno: 8.5. 2019, PK

Základní kurz focusing – znova?

Už se objevily dva nové požadavky na absolvování Základního kurzu focusing. Můžeme ho udělat v mimořádném termínu, když bude počet zájemců minimálně čtyři. Termín vyhlásíme, jakmile bude/jestli splněn počet. kontakt=Igor.

Zapsáno: 7.5. 2019, IP

Postřehy ze supervize

Pondělní supervize u Igora byla pro mě opět velmi přínosná. Otevřeli jsme téma změn v naší skupině , pomohlo mi to podívat se na ně z nadhledu a zjistila jsem, že vlastně o nic nejde a není dobré si cokoliv brát osobně. Hodně konfliktů je vlastně nedorozumění, které se dá vyřešit domluvou.

Při provázení jsem se cítila relativně dobře. Musím ještě vyladit přesnou formulaci instrukcí (např. „nech si zklidnit kolotoč“ – NE zastav kolotoč a také „jestli ti k tomu přijde nějaký symbol nebo nálepka“ NE „přiřaď symbol nebo nálepku“) a  timing (neskákat do řeči , když vidím, že ještě hledá přesnější vyjádření).  Taky když má provázený silné emoce (brečí…), tak do toho nezasahovat a neptat se, nechat to dojet a pak se zeptat…prostě být vnímavě přítomná.

Naopak, když jsem byla provázená, tak se mi nedařilo být vnímavě přítomná, byla jsem hodně vzdálená od těla, nezabývala jsem se poctivě odpověďmi na otázky, babrala jsem se v „těžkých pocitech“. A co jsem si z toho vzala? Velmi mnoho – pocity jsou jen pocity, nepřikládat jim takovou důležitost, odpovídat na otázky, nehroutit se, nedělat drama, držet se struktury a nenechat to „rozjet“ … takže děkuji,

Zapsáno: 3.5. 2019, Ivana P

Ambice při prožívání

Pár dní před naším posledním focusingem jsem byla v hrozném přetlaku. Nevyhověla jsem si a nefocusovala o samotě, ani jsem si neudělala check-in. Odkládala jsem to na společný focusing naší skupiny s tím, že tam si na to zafocusuju. Tato ambice se ukázala být překážkou v celém procesu. Nemohla jsem pořádně sestoupit do těla, pořád jsem byla částečně v hlavě a na otázky, zda s tím můžu být, jsem sice odpovídala, ale cítila jsem, že to není z těla, jen mechanické. Při závěrečném poděkování mi přišla zpráva, že jsem si to celé způsobila vlastní ambicí a požadavkem na proces focusingu, a také, že jsem k němu přistupovala s velkou neúctou. Tohle sdělení pro mě bylo velkým darem a ponaučením. Mohla jsem o tom číst spousty příspěvků, ale teď jsem si to i prožila.

Zapsáno: 1.5. 2019, MH

Poznámky od Míši

V sobotu jsem se zúčastnila základního kurzu focusing. Z teoretické i praktické části jsem si udělala pár poznámek:

1)Situace: Jaký to je pocit, když u toho nemůžeš být?
Stavěli jsme model této situace a modelově je to tak, že se buď méně, nebo více se od pocitu, u kterého nemůžu být, otočím. Pocit tam pořád je (vím o něm), ale zaměřím pozornost jinam. Nedávám ho pryč, jen se s respektem zeptám, jaký to je pocit, když u toho nemůžu být?

2) Situace: Po odstoupení od pocitu mi prožívající odpoví na otázku: Jaký je to pocit, když u toho nemůže být? … Je to v pořádku.
Provázející: Nerozumím, co znamená v pořádku, nerozumím, co mi říkáš. To není focusingová terminologie.

3)Situace: Nalepený pocit
– většinou si nemohu ani položit otázku jaký je to pocit, když u toho nemůžu být. Nejde se otočit, nejde odstoupit. Na bezpečnou vzdálenost s otevřenýma očima se podívám, co se teď děje v těle.
– I přes „hrůzu“ mohu být vděčný, že jsem byl obdarovaný a mohl se s tím potkat
– děkuji, že jsem se s tím mohla potkat je něco jiného než si říkat, že kdybych do toho nešla,
tak by se mi to nestalo. Nepopírat, že se to stalo.

4)Situace: Ponor
Když nepomáhá otázka na vytažení prožívajícího z ponoru „Je to jako když“ a prožívající je stále v ponoru, tak použít: Hej, seš v ponoru, řekni mi, co se teď děje v těle, přesně!

5)Situace: Změna pocitu po „vlídnosti“
Prožívající pobývá s pocitem vlídně a pocit mezi lopatkami zmizel. Zmizení je změna! Nehledat kam ten pocit zmizel, ale následuje… „Je to jako, když…“

6)Situace: Vyrušení
Když během focusování neřekneš, že tě něco vyrušilo, tak to je malá sebevražda

8) Situace: Očekávání
Focusování se záměrem/očekáváním je zneužití focusingu. Záměr je např. abych se měl dobře, aby se ukázalo co je „za“.. atd.
Focusing umožňuje vytvořit si prostor prožít svůj život naplno, ale ne tak, že co „se mi nehodí“ odmítnu.

9)Situace: Plynutí
Minimalizovat mocenské ambice, že to všechno vyřeším za 14 dní. Nezabývat se, proč mi ve focusing přišlo to či ono, neřešit co to znamená, když se mi „něco“ objevilo, protože tím vyrábím potíže. Nemít ambici, aby focusing nějak dopadl

10) Zajímavé termíny:  dovolit si cítit,  sebezkušenost je nepřenositelná

Z organizačních důvodů bylo setkání přesunuto z 14.6. na 21.6. 2019. místo zůstává.

Zapsáno: 29.4. 2019, MČ

Podrobný popis změny pocitu jako projev koncentrované vnímavé přítomnosti

O víkendu (28.4.) jsme měli základní kurz focusing. Ukazovalo se jako nejobtížnější pustit mocenské ambice a zaběhnuté hodnotící stereotypy životních situací. A když pak k tomu došlo, focusing pro prakticky všechny účastníky účastníky přinesl očarování z toho, jaký jiný (krásný- vlídný) může být pohled na sebe, na své dávné zážitky a jak je možné se jinak (vlídně) se vztahovat k sobě a k životu jako takovému.
Při objasňování důležitosti přesného popisu změny pocitu po „můžu s tím být vlídně“, jsem vyslovil myšlenku, že právě co nejpřesnější reflexe změny pocitu je projev nejhlubší vnímavé přítomnosti. Je to vlastně zpráva, že TEN POCIT beru vážně, že si ho opravdu se zájmem a bez ambic všímám, že se mu věnuji s maximální pozorností. Tím MU, ale i TOMU VÍCE vyjadřuji vděčnost za ten dar (dostal jsem příležitost toto zažívat- dávám maximum „své práce/aktivity). Stejné je to i při „čekání“ na vyjádření („…je to jako když“) nebo při hledání …“jaké je to celé?“. Vnímavou přítomnost projevuji teda tím, že se důsledně a co nejpřesněji věnuji změně tělesného pocitu, nebo kterékoliv jiné odpovědi na otázky ze struktury provázení. Když nemám toto nastavení, pak se stane, že jako prožívající přehlédnu důležitý moment svého focusing. ALE nevadí: Tělo má s námi nekonečnou trpělivost…

Zapsáno: 28.4. 2019, IP

Jak funguje focusing , aneb co znamená být vnímavě přítomná(ý) – můj „AHA“ efekt

Prožitá zkušenost je nesdělitelná podobně jako nejde vysvětlit „cítěný smysl“. Že je to TO ONO, víme, když zažijeme to „AHA“. Na otázku “Je něco za? Nějaký obraz nebo vzpomínka?” jsem začala barvitě popisovat situaci „za”, jako bych se snažila provázející něco vysvětlit. Ta byla vnímavě přítomná a hned mě „vrátila” do struktury procesu. V té chvíli mi to nedošlo, ale následně mi přišla bolest. Bolest, skrze kterou a díky reakci Renaty jsem, kromě jiného, lépe pochopila, co znamená být vnímavě přítomná. „Jenom“ se mnou byla …. vnímavě přítomná mě udržela ve struktuře focusing. A to je to, co pomáhá, co má léčivý potenciál. Děkuji Renato.

Zapsáno: 24.4. 2019, JS

Skupina Markéta v dubnu r. 2019

Naše skupina se schází pravidelně už rok a půl. Za tu dobu vnímám jisté zaběhnuté stereotypy. Už víme, jak a kdo z nás chodí nebo nechodí, co můžeme čekat od kterého provázejícího a co naopak od prožívajícího. Nastřádalo se nám také pár témat na řešení, které, i když o nich mluvíme, neumíme je sami posunout (vlastní ambice „být dobrá“, což brání být k dispozici provázenému; nebo focusovat „spávně“ a pak se ztratit/vypadnout ze struktury a rozčílit se „spravedlivě“, ale bez tělové reflexe atd.); a chtělo by to nějaký „jarní úklid“ nebo závan něčeho nového, svěžího. Osvěžení přišlo v podobě nové členky skupiny, kterou je Renata. Přinesla nám zkušenosti ze své původní skupiny, co se jim osvědčilo. Například pravidelné supervize procesu focusing i dění ve skupině. Supervizi jsme si obratem dohodli. Je to pro nás velká inspirace a já se těším na směr, kterým se naše skupina bude ubírat dál.

Zapsáno: 23.4. 2019, MH

Změna termínu Podvečeru s Focusing

Z organizačních důvodů bylo setkání přesunuto z 14.6. na 21.6. 2019. místo zůstává.

Zapsáno: 13.4. 2019, IP

Staré „aktuality“

Mluvil jsem s Eliškou, jak pro ni bylo osvěžující číst si staré aktuality.Doporučuje.

Zapsáno: 13.4. 2019, IP

Ivana u „Elišky“

Minulý čtvrtek jsem se byla podívat do Eliščiny skupiny v JBC. Bylo to pro mě velmi obohacující a už se těším na další termín v červnu. Byli jsme rozděleni do dvojic a i já jsem měla možnost provést a být provázená. Provázela mě Martina a ze začátku jsem byla nervózní.  Tak se mě přímo zeptala – kde to nesu v těle? … nevolila otázku: Jaké to je?, šla rovnou k věci.
V průběhu jsem dostala pobídku, ať říkám všechno, co se právě děje v těle. Ke konci jsem měla celkem intenzivní pocity, se kterými jsem nemohla být. Odstoupila jsem, ale Martině se to úplně nezdálo, tak překontrolovala, že jsem odstoupila. Říkala, že jí to přijde jako nalepený pocit. Byla jsem trochu znejištěná (teď mě napadá, že jsem mohla focusovat na to znejištění), jestli jsem teda opravdu dobře odstoupila, ale trvala jsem na svém a pokračovaly jsme dál. Když jsem provázela, nevědomě jsem to chtěla všechno udělat “ správně“. Asi jsem se tak soustředila, že jsem se mírně předklonila dopředu k Martině. Ta si toho i přes zavřené oči všimla a bylo jí to nepříjemné. Řekla si a díky tomu jsem se vrátila na svoje místo a opustila svoji ambici být dokonalá.
Na konci jsme se všichni sešli a udělala se celkem důkladná společná reflexe. Nikdo si nebral nic osobně, neřešilo se prožívání, ale proces, co koho překvapilo. Zaujalo mě, že se ve skupině podporují, aby prožívající hodně popisoval a říkal, co se děje v těle a co se děje celkově. Eliška říkala, že se tím  zvýší  dynamika procesu. A ještě jeden postřeh od Elišky. Když má prožívající na začátku víc pocitů, je dobré se ho zeptat: jaké je to celé? Děkuji za zkušenost,

Zapsáno: 8.4. 2019, IvanaP

Poslední supervize naší skupiny

Poslední supervize byla pro mne jiná. Nervózní a „chybující“ jsem byla jako jindy. Focusing mě stále učí vzdát se kontroly a nemít sama na sebe požadavek provázet dokonale. Stačí, když provázím, jak nejlépe umím právě teď. To je přesně ta chvíle, kdy jsem prožívajícímu plně k dispozici.
Co bylo jiné. Igor si nedělal poznámky jako obvykle. Pouze přímo vstupoval do provázení. Mně to umožnilo plně se soustředit na proces, vnímat nuance a detaily jeho nabídek prožívajícímu. V rámci toho jsem viděla rozdíl mezi tím, jakou nabídku prožívajícímu jsme dali my, členové skupiny, a jakou dal Igor. Jeho nabídka přesně reflektovala prožívání provázeného. Šla dokonale s ním v proudu a směru jeho prožívání. Někdy ho přidržela v procesu v místě, které bylo důležité a prožívající by ho přehlédl a hned by „utekl“. Jindy prožívajícího jakoby popostrčila, když u něčeho zůstával déle, než bylo nutné. Byly to detaily, velmi důležité detaily. Uvědomila jsem si, že tento typ nabídek při provázení dává procesu dynamiku a větší hloubku. A přitom to stále byly nabídky. Tj. v rámci dohodnutého kontraktu: „Řekni mi, kdybys ode mě něco potřeboval, a  já si taky řeknu.“, měl prožívající možnost „říct si“.
Další co jsem si pro sebe ze supervize odnesla je vlídnost nabídek bez tlaku na prožívajícího, který má pomalé tempo. Málo mluví a neodpovídá na otázky. Vést ho procesem pevně, jistě, trvat na odpovědích, vracet ho do těla. To vše stále dokola, opakovaně a přitom naprosto uvolněně a vlídně. To se mi vždy nedaří. Viděla jsem pěkně zblízka jak na to.

Zapsáno: 3.4. 2019, EP

Petra o supervizi „U Igora“

Když jsem měla při supervizi provázet Jindru, začala jsem kašlat a nemohla jsem provázet. Provázení za mě převzal Igor. Uvědomila jsem si, že jsem nebyla nervózní, přestože vždy před supervizí bývám. Tělo už vědělo, že se tomu vyhnu. Cestou domů jsem přemýšlela, proč jsem se chtěla provázení na supervizi vyhnout. Rozhodla jsem se, že to nebudu vymýšlet a že to nechám plynout a počkám, co přijde. V tu chvíli jsem si vzpomněla, že při mém prožívání mě Igor v jednu chvíli „napomenul“, abych neměnila, neposuzovala, nehledala význam. Celé se mi to propojilo a budu si na to dávat pozor. Tím, že jsem sama se sebou vlídně, otevírám prostor pro zprávy, které jsou s tělesnými pocity spojené.

Zapsáno: 10.3. 2019, PM

Utopení v pocitech

Při focusing je potřeba vidět, přijmout a respektovat, že pocity nemají hodnotu, kterou jim někteří přisuzují. Jsou to „jen“ pocity. Proto, když se v nich „babráme“/ „užíváme si je“, oddáme se jim atd., dáváme jim tím vlastní myšlenou důležitost a významy, místo abychom U NICH jen POBYLI. Pak se stane, že plujeme s pocity a ony s námi do stále hlubších světů a tvrdíme, že teprve teď jsme sami se sebou naplno. Ve skutečnosti tyto často velmi tragické a bolestné pocity provokujeme svým konceptem utrpení, „kterého se nám v životě dostalo“. Místo abychom měli zisk z kontaktu s tělesným pocitem, prožíváním/užíváním si dramatu, bráníme aktivně ve vyjádření zprávy, která je pocitem nesena (nevytvoříme pro to prostor). Tím se utvrzujeme v utrpení a potvrzujeme svou roli oběti. Jako kdyby SOVA prosákla do MALÉ PTAČÍ HOLČIČKY. Jaký význam by takto pojímaná „vnímavá přítomnost“ pro holčičku měla? Ptačí holčička by nikdy nezačala tak překrásně zpívat a truchlily by spolu do dnešních dnů.

Zapsáno: 9.3. 2019, IP

Březnová supervize u „Elišky“

Dohodli jsme se, že se při supervizi tentokrát zaměříme také a reflexi prožívání provázeného. Objevili jsme nový termín pro provázení: ODDAT SE jako provázející procesu focusing ale s tím, že současně pevně držím strukturu provázení. Hlavním tématem tedy byla vnímavá přítomnost v nových rozměrech. Kdo nemá tolik jistoty s focusováním, může se s jistotou ve skupině Eliška inspirovat. Skupina nabízí prostor pro zájemce.

Zapsáno: 8.3. 2019, IP

Zážitek Ivany…(pro nás ostatní inspirativní)

Minulý pátek k nám do skupiny přišla na návštěvu Eliška. Byla jsem moc ráda a bylo to pro mě velmi přínosné. Musím přiznat , že jsem ze začátku byla mírně nervózní. Když jsem provázela, tak se mi stala jedna věc: Nastavila jsem si na mobilu jiný časovač než jsem byla zvyklá. V polovině provázení jsem si to uvědomila a zpanikařila. Byla jsem dobrých deset sekund mimo. Snažila jsem se to vymyslet tak, aby provázená nic nezjistila, ale vlastně jsem v tu dobu tam nebyla pro ni. Po skončení provázení jsem to v naší trojici odhalila a Eliška mi řekla, že jsem to měla v průběhu provázení říct v zájmu zachování autenticity. Pokud je něco, co provázeného úplně rozhodí (je mimo), tak je dobré to prožívajícímu říct. Ale na druhou stranu pokud nás něco vyrušilo ( např. příchod druhé skupiny do místnosti, auta z ulice), ale můžeme dál provázet a být prožívajícímu k dispozici, tak je lepší to neříkat a prožívajícího „neotravovat“.

Ve skupině jsem celkem opatrná s používáním otázky “ je něco za“. Když si nejsem jistá, tak se radši zeptám: Máš něco za?  Eliška nám říkala, že jestli vyhodnotíš situaci, že prožívající něco za má, pak je na místě mu přímo říct: Podívej se, jestli nemáš/není něco za…

Také jsem si uvědomila, jak se významná otázka: Jaké to pro tebe je, když se ti tohle děje…

Když mě provázela Eliška, zažila jsem pocit jistoty a důvěry, že se můžu spolehnout a že je tu pro mě.  Plně jsem se odevzdala procesu. Za to moc děkuji !

Zapsáno: 5.3. 2019, Ivana P

Focusing – Konstelace

Na stránkách je nový článek o propojenost rodinných konstelací a focusing.

Zapsáno: 28.2. 2019, IP

Martina 2x

Na focusing a konstelace chodím již řadu let. Vždy jsem z obojího těžila pro sebe to důležité a užitečné. Ať pro vyrovnání záležitostí ve svém rodinném systému nebo “jen” pro svůj osobnostní rozvoj. Z dnešního pohledu se mi minulé zážitky zdají poněkud povrchní, čímž je ale nepovažuji za méně hodnotné. Jen jsem viděla pouze jediný rozměr a účel obojího.

Poslední dobou se mi více potvrzuje, jak se konstelace a focusing spolu vzájemně propojují, a otevírá se mi nový rozměr hlubokého prožitku z tohoto propojení. Při konstelacích se mi vždy hodila dovednost všímat si, co mám v těle a v maximální míře – které jsem zrovna byla schopna, tento pocit neposuzovat, tím být autentická. Co jsem mohla prožít jako zástupce při konstelacích, nebylo nikdy náhoda a tímto jsem mohla být obdarována, obohacena. Nedávno se mi začalo stávat při focusing, že se mi v určité fázi procesu objevují obrazy – jako když probíhá konstelace. Vůči tomu, co jsem mohla uvidět, jsem mohla pocítit novou – jinou, hlubokou vděčnost.

Jako další “novinka” při mém focusingu jsou poslední dobou velmi intenzivní pocity, s některými můžu být a s některými ne. Důležité pro mě je, že díky konstelacím vím, jak si s tím “poradit” – pokud mám pocit, proti kterému se bouří celé moje tělo, nejde od něj odstoupit, je nalepený – projdu se atd. Zajímavé je, že se mi již několikrát stalo, že jsem u takovéhoto velmi intenzivního pocitu měla vědomí, jistotu, že tento pocit ke mě sice nějak patří, ale není můj. Tohle vědomí má pro mě opět velikou hodnotu. Kromě intenzivní vděčnosti, že mám vůbec možnost na to takhle nahlédnout, se tím učím doopravdy  přijímat život jaký je a k pokoře vůči němu. A mám z toho radost.

…………..

Jak jsem se napomenula
Při posledním focusingovém setkání se mi při mém prožívání stalo, že ve fázi rozloučení a poděkování jsem si vzpomněla na určité pasáže, na které jsem si při rekapitulaci nevzpomněla. Bleskla mi hlavou myšlenka, že bych tohoto vzpomenutí si měla rychle využít, pochopit “to”, vždyť to nikdo nepozná, co zrovna potichu dělám. Naštěstí jsem se rychle napomenula, že tahle ambice prostě do vlídnosti procesu focusing nepatří. Využila jsem otázky “chceš k tomu něco říct nebo to chceš RADŠI nechat tak”, abych to zreflektovala a vzala si to  pro sebe jako cennou  součást právě proběhlého procesu.

Zapsáno: 8.2. 2019, MK

Focusing jinak

Poslala mi focusingová známá odkaz, jak někdo propaguje focusing v úplně jiné podobě, než ho zná ona z Liberecké sekce. To je známá věc, že každý si po čase focusing přizpůsobí podle svého nastavení a „potřeb“. Už jsem viděl, že i v Praze se klade důraz na něco jiného a dokonce ještě když žil Karel Kopřiva, tak s Ivanem Kolářem vedli diskuze, jestli je potřeba pokládat otázku „Jaké je to celé?“ nebo otázku na vlídnost. (Je!). Ji ten jiný přístup pobouřil. No, to jení potřeba. ALE mohla by na to focusovat…

Zapsáno: 8.2. 2019, IP

Když…

Když někdo pošle příspěvek o svých zkušenostech a prožívání při focusing, obdarovává ostatní. Je to také vyrovnání „dluhu“- ve smyslu rovnováhy dávání a braní- za to, co dostal a co se mu prostřednictvím focusing stále dostává. Když si tento dar nenechává pro sebe, může, stejně jako se to dostalo jemu, vytvořit příležitost někomu jinému focusing poznat a mít.

Zapsáno: 31.1. 2019, IP

Nové prostory skupiny Eliška

Od začátku tohoto roku focusuje naše skupina v novém prostoru. Zázemí jme našli ve cvičebně Spolkového domu v Jablonci nad Nisou. Při prvním setkání jsme hledali dobré místo, kam si sednout, abychom se dobře slyšeli a dobře cítili. To se povedlo. Focusovali jsme v novém již dvakrát. Podruhé s hostem (více na facebooku focusingu). Hosty do naší skupiny zveme dál.

Zapsáno: 31.1. 2019, EP

Pocit vděčnosti

Během a po minulém focusingu jsem zažila obrovský pocit blaženosti, který vyplýval z mé velké vděčnosti. Měla jsem možnost prožít, jaké to je něco bez výhrad přijmout. Z procesu mě vyrušil hluk, kdy se část skupiny přesouvala z vedlejší místnosti. Já se nejprve začala v mysli „durdit“, že mi to narušilo můj zrovna prožívaný „blažený pocit“. Ale pak jsem to nechala plynout, řekla jsem provázejícímu, že jsem vyrušená a čím se zabývám a proces navázal na toto téma. A jak jsem s tím nebojovala, nevymýšlela řešení, jen to nechala plynout a přijala takové, jaké to v tu chvíli bylo, dostala jsem obrovský dar. Možnost, zažít to ve vlastním těle. A to je pro mě opravdu hodně.

Zapsáno: 15.1. 2019, MH

Zpětná vazba – Eliška

Na posledním focusingu měla prožívající nalepený pocit a musela skončit. Provázející jí dal nabídku – instrukci: „Je to nalepený pocti, musíme skončit“. Reflektoval, co viděl a pokračoval slovy: „Vidím, že máš zavřené oči.“ Pak se prožívající zeptal: „Můžeš udělat rekapitulaci se zavřenýma očima?“ Vzápětí si sám odpověděl: „Asi jo.“ To byla chyba! Ve stejném okamžiku otevřela prožívající oči se slovy: „Asi ne.“ Prošla se ……. pak focusing s otevřenýma očima ukončila, bez rekapitulace.

Po skončení provázení jsme udělali reflexi provázení, jako vždy. Nyní fokusujeme všichni 4 členové skupiny v jednom prostoru, střídáme se. Tj. dva přihlížející dávají provázejícímu zpětnou vazbu. Provázející si tuto chybu sám neuvědomil.

Hned jsem si vzpomněla na svoji chybu při provázení. Na poslední supervizi jsem dostala zpětnou vazbu, sama jsem chybu přehlédla. Při provázení jsem se snažila porozumět obsahu prožívání prožívajícího, místo abych se starala „jen o proces“ a držela strukturu.

Uvědomuji si, jak je pro mě zpětná vazba, kterou dostanu od kolegů ve skupině nebo při supervizi od Igora důležitá a cenná. Především díky ní se naší skupině daří „se zlepšovat“. Dělat méně chyb, víc rozumět procesu, lépe reagovat na prožívajícího – poskytovat mu dobrý servis. Cením si toho, že se nám ve skupině daří dávat si zpětnou vazbu „normálně a civilně“. Podobně civilně jako probíhá rozhovor při provázení.

Zapsáno: 15.1. 2019, EP

Zprávy od Ivany

Z posledních focusingu si odnáším dvě cenné zkušenosti:

Na setkání jsem byla provázená a měla jsem „těžké“ pocity. Provázející podle mého reagovala necitlivě a zeptala se mě, jestli nechci kapesníky. Vyrušilo mě to z prožívání a byla jsem naštvaná, že provázející dost dobře neodhadla mé rozpoložení. Provázející byla také naštvaná, že se mi zase něco nezdá a že toto přeci nemá zapotřebí. Setkali jsme se jako dvě zraněné děti s neuspokojenými potřebami…a řešení? Otevřít toto téma na skupině. ( nebo focusovat na naštvání… IP).

Také jsem zažila nalepený pocit. Úplně jsem se ho lekla, jak byl intenzivní. Nešlo od něj odstoupit, tak provázející ukončila proces a rekapitulaci jsem udělala s otevřenýma očima.(… a ukončení?- IP)

Zapsáno: 15.1. 2019, IvanaP

Focusing v běžném životě

Zkušenost z focusing se dá využít v běžném životě. Není to žádná nová informace (check in, při probuzení v noci…). Možná ale stojí za připomenutí použít vlídnost- vnímavou přítomnost, když se na sebe zlobíme nebo s něčím na sobě nesouhlasíme (tělo, nemoc …). Kdo neví, co to znamená, doporučuji text „Jak se stane zázrak“.

Zapsáno: 3.1. 2019, IP

Ivana referuje

Na naší páteční skupině jsem úplně automaticky v roli prožívajícího zareagovala, když se mi nelíbil tón ani přístup provázejícího. Byl jako pan učitel a chtěl proces řídit. Až jsem byla překvapená, jak jsem si pohotově dokázala říct, co potřebuji. Co mě také u mého prožívání překvapilo, byly radostné pocity. To jsem mockrát nezažila. Až jsem se toho lekla, přestala tolik cítit tělo, doufala jsem, že už bude konec a byla jsem moc „v hlavě“. Uvědomila jsem si, že tahle to mám i v normálním životě…
Jako provázející jsem nahlížela při závěrečném poděkování a rekapitulaci do papírů, které byly na stole a já jsem se k nim otáčela. Prožívající mi pak řekl, že ho to rušilo, že je lepší to říct třeba s chybou, ale nečíst.
Také bylo zajímavé, že jsem se v průběhu provázení přeřekla, usmála jsem se a pak to řekla správně. Takže jsem vlastně na chybu upozornila a zase prožívajícího to vyrušilo. Chtěla jsem být nenápadná, ale ještě víc jsem na to upozornila…

Zapsáno: 17.12. 2018, IvanaP

 

Vnímavá přítomnost

Vnímavá přítomnost je tělesný stav, vnitřní nastavení celého organismu. Umožňuje být k dispozici ve smyslu dávání toho nejlepšího, čím disponujeme, a to jak vně, tak také ve vtahu k sobě. Současně také vnímavá přítomnost usnadňuje oddělování důležitého od nedůležitého a pomáhá odlišit hranici mezi vlastní odpovědností a tím druhým a to s pokorou, přičemž se TO CELÉ odehrává v jiné- spirituální – dimenzi bytí. Právě to je tím darem, který nám umožňuje být naplno v přítomnosti ve svém životním poslání a síle, vzdát se dětské slepé lásky a poznat život, jaký je. 

Vnímavá přítomnost ve focusing znamená vnímat sám sebe, jestli mě příběh prožívajícího nestrhává- nevtahuje, jestli nemám ambici to prožívajícímu usnadnit, jestli neusiluji o moc nad procesem, nebo dokonce nad prožívajícím.

VP znamená, že se držím struktury a jsem ale také připravený zaregistrovat, když přijde „Komplikace“

VP je také schopnost přiznat, když nevím, co se děje, jakou instrukci mám dát a sdělit to prožívajícímu, nebo se ho zeptat.

VP pomáhá provázejícímu držet časový limit, znamená, že provázející respektuje a jde tempem prožívajícího, je pozorný k energii sdělování a k přesnému zrcadlení.

Vnímavě přítomný provázející sleduje prožívajícího, co se děje s jeho tělem a výrazem, nevstupuje příliš brzo a rychle do vyjádření nebo tělesného prožívání (pláč) prožívajícího, ale na druhou stranu pozorně vnímá signály „ponoru“ nebo „úletu“, aby PROVEDL prožívaného zpět do bezpečného prostoru pro focusování.

VP u prožívajícího je, když reflektuje docela přirozeně probíhající proces, všímá si i drobných tělesných pocitů, bez souzení sděluje (přiznává si) to, co se objevuje při procesu a autenticky si říká, co od provázejícího potřebuje právě teď.

Zapsáno: 14.12. 2018, IP

Nedávno…

Nedávno jsem při provázení zažil, jak se prožívající urputně snažil prostřednictvím „focusing“ přijít na to, proč má zdravotní symptom. V jedné chvíli dokonce část „postiženého těla“ odložil a ulevilo se mu. Velmi málo nebo vůbec nepopisoval tělesnou změnu. Z mého pohledu se VLÍDNOST nekonala, struktura „krok po kroku“ prakticky nebyla.
Uviděl jsem, jak snadno člověk opustí hranici focusing ve smyslu: „neposuzuj, neopravuj, nedávej tomu žádné významy“. To v dobré víře, že si pomůže, bohužel ale v debaklovém scénáři odmítání, „co ke mně patří“. Bohužel navíc také takto opouští základní princip focusing.

Zapsáno: 8.12. 2018, IP

Inventura cvičně – zpráva od Elišky

V naší skupině bylo a je při vzájemném provázení málo příležitostí udělat inventuru. Dojde na ni možná tak jednou za rok. Obvykle je to tak, že prožívající po sestupu do těla najde pocit = téma. A když výjimečně došlo na inventuru, lovili jsme ji horko těžko z paměti. Proto jsme minulý focusing dělali inventuru. Letos již po druhé. Máme z toho užitek.

Zapsáno: 23.11. 2018, EP

Co vzniklo z dotazů Ivany na Igora

Když si pokládáme otázku „být a být vlídně“, pak je zapotřebí se jí opravdu poctivě zabývat. Dát si ji do těla a počkat na odpověď a to jak u „těžkých“ tak i u „radostných“ pocitů. Někdy se může stát, že provázený spíš než „nemůže být“  tak s tím pocitem „nechce být“. Může se to stát zvlášť, když odpověděl podezřele rychle (nechce se tím zabývat, je mu to nepříjemné). Pak se provázející může zeptat na přímo: „Nemůžeš s tím být, nebo s tím nechceš být?“ Pokud trvá na svém, že s tím nemůže být, pak to provázející vezme tak, jak to řekl a pokračuje se dál podle struktury. Pokud řekne, že s tím „nechce být“, pak může provázející říct, že “ nechci není odpověď na otázku“. Pokud trvá na svém “ nechci“, pak je vhodná otázka: „Co se děje v těle, když se tohle děje“.

Zapsáno: 22.11. 2018, Ivana P

Ivana o supervizi

V pátek 16.11. měla naše skupina supervizi u Igora. Pro mě to bylo hodně přínosné a motivující do další práce s focusingem.  Jako provázející jsem si uvědomila pár věcí: Např.  jak je důležitá vnímavá přítomnost, nesoustředit se při provázení na obsah, nechytit se na “ drama „, které provázený prožívá, a držet se struktury, být autentická.  Také je důležité držet se focusingové terminologie a nevymýšlet si svoje věty. Důležitý je timing a neskákat provázenému do řeči.  Jako prožívající je pro mě důležité si umět říct, co mi přijde na mysl (např. mám pocit, že musím podat dobrý výkon). Může se to ukázat jako dobrá zkratka.  Takže super!

Zapsáno: 17.11. 2018, Ivana P

Vnímavá přítomnost na supervizi „u Markéty“

Možná, že někdo dříve chápal VNÍMAVOU PŘÍTOMNOST jako úkol porozumět tomu, co prožívající prožívá a „nejlépe“ to prožívat s ním. Na poslední supervizi u skupiny Markéta se toto podařilo pojmenovat. Provázející se tak mohly vzdát této ambice a právě proto se jim dařilo být vnímavě přítomné pro prožívající.

Zapsáno: 17.11. 2018,IP

Zpráva od Ivany

Z posledních tří provázení v naší skupině mám mnoho důležitých zisků. Předně, jaké je to „hrozné“, když chceme podat „dobrý výkon“ a navrch požadujeme vnímavou přítomnost od ostatních. I když je pro mě provázení nekonfortní, je to stále focusing a já se i tak- nebo právě proto- můžu hodně dozvědět o svých zastrčených pocitech. Například, že když není po mém, cítím se jako malá vzdorující holčička, která si ještě dupe nožičkou. Připomenula jsem si, jak se důležité, když jsem provázená, říct si, co potřebuju od provázejícího. Potvrdila jsem si taky, že focusing může mít setrvačnost i po skončení provázení. Po jednom provázení jsem se cítila provázejícím použitá. Později mi došlo, že jsem se takhle přesně cítila v jedné situaci s mámou. Až později doma mi tohle docvaklo a dobře jsem se vybrečela. Takže super!!!

Zapsáno: 6.11. 2018,IP

Dění ve skupině

Někdy se při provázení ve skupině objeví „něco“, co se jednomu členovi nezdá, nelíbí. Může to být formální věc organizace scházení, nebo otázky k provázení a prožívání (terminologie, vnímavá přítomnost, respektování tempa, struktura atd.). Řešení je v instrukci k provázení: „Dej mi vědět, když budeš něco potřebovat“. Protože když nedáš vědět, tak „neřekneš o svém prožívání a Provázející tě nemůže provázet k tvému užitku“. Někdy neříkat /nevidět/přehlížet/vydržet obtížné pocity je strategie, jak nebýt šťastný.

Zapsáno: 5.11. 2018,IP

Když se mohu spolehnout – Markéta

Na posledním focusingu jsem měla pocit, se kterým jsem nemohla být. Když jsem od něj odstupovala, zachvátila mě panika. Uvědomila jsem si, že tu paniku vyvolal už ten samotný pocit. Napadlo mě, zda nejde o nalepený pocit a řekla jsem to. Panika ale nebyla odpovědí na otázku“ jaké to je, když s tím nemůžu být“. Řekla jsem, co se děje, protože jsem nemohla odpovědět na otázku, byla jsem úplně v panice. Ale přitom jsem si uvědomovala pocit bezpečí, to, že se můžu spolehnout na provázející, že mě ne – zachrání, ale s vnímavou přítomností povede. A to se také stalo. Děkuju Ivano.

Zapsáno: 28.10. 2018,MH

Nabídka provázení pro začátečníky i zkušené

Nabízíme 2 místa na provázení v naší skupině ve čtvrtek 13. prosince od 17 hodin. Máte-li zájem pište na eliska.pokora@gmail.com nebo volejte 608 973 674, Eliška P.

Zapsáno: 28.10. 2018,EP

Když nerozumím…

Když se snažím pochopit, co vyjádření „je to jako když …“ vlastně znamená, nebo jak mám rozumět tomu, proč se mi stále vrací týž pocit atd., není to v řádu focusing. Focusing má setrvačnost a může se stát, že k porozumění dojde jen tak mimochodem v průběhu všedního života, nebo – a to se stává také – až za několik let. Uvažování o tom a rozebírání toho, co mi při procesu přijde, je brzda možného vhledu a spirituálního obdarování.

Zapsáno: 26.10. 2018,IP

Skupina „Dobrej čaj“

Scházíme se od roku 2017 každou St od 18.30 v Praze v počtu 2 – 6 lidí. Všichni jsme prošli základním a navazujícím kurzem vedeným Bárou a Ivanem. Preferujeme individualizovaný biopsychospirituální přístup. Nejsme ničí skupina  – tedy název skupiny: “Dobrej čaj”.

kontakt: vojta.kosour@gmail.com

Zapsáno: 22.10. 2018,VK

Dát TOMU místo – zkušenost Petry

Při minulém focusingu se mi stalo, že mě pocit tak zaplavil, že jsem vůbec nebyla schopná odpovědět provázejícímu na otázku. Řešením bylo dát tomu pocitu místo. Hned, jak jsem to vyslovila nahlas, celé se to uvolnilo. Všimla jsem si, že se mi to samé stalo nedávno v běžném životě. Byla jsem úplně paralyzovaná a celé se to uvolnilo ve chvíli, kdy jsem si toho všimla a přiznala si, že se tak stalo. V tu chvíli se to uvolnilo a mohla jsem normálně fungovat. Uvědomila jsem si, jak velký význam má dát pocitu místo. Už to samo o sobě znamená velký posun.

Zapsáno: 16.10. 2018,PM

Nabídka provázení- „Eliška“

Uvolnilo se jedno místo na provázení tento čtvrtek 18. 10. od 17 hodin v Jablonci. Máte-li zájem, ozvěte se: Eliška 608 973 674.

Zapsáno: 15.10. 2018,EP

Otevřená skupina- „Eliška“

Naše skupina (Eliška, Jindra, Petra a Martina) „se otevřela“ pro všechny, kteří se chtějí nechat provést, nebo se provázet navzájem. Inspirovala mě k tomu praxe skupiny Míši Čavojské z Jablonce, kam chodí „hosté“ focusovat pravidelně a dlouho. Uvědomila jsem si, že ten, kdo nemá „svoji“ skupinu, má možnosti focusovat s provázením omezené. Také si dobře pamatuji, že bezprostředně po kurzu focusingu nebylo pro mne snadné najít někoho, kdo byl ochoten mě provázet, aniž bych já mu to mohla oplatit. Současně jsem vnímala, že naše skupina z této změny může mít zisk. Získat nové zkušenosti, impulzy, postřehy a energii. I když naše skupina není „zaprděná“, přece jen se za 6 let dobře známe. Víme, s čím se obvykle při provázení jiného člena skupiny můžeme setkat. Focusing je pokaždé jiný, focusující ve skupině se nemění. Hosté jsou oživením a přínosem. Největší zisk je z provázení toho, kdo s focusingem teprve začíná.  Role provázejícího je důležitá. Pomůže provázenému „začátečníkovi“ orientovat se tím, že vede pevně, jasně a srozumitelně celý proces. Takové provázení je úplně něco jiného než provázet někoho, kdo má kurz provázení, focusuje pravidelně a dlouho. To je moje zkušenost lektorky z kurzů focusingu, které organizuje a vede Igor P.

Všechno jsem to organizačně promyslela a navrhla ve skupině. Výsledek je „otevřená“ skupina. Každý druhý měsíc nabídnu hostům oba termíny, kdy se scházíme. Tak jeden měsíc focusujeme „sami“ a druhý s hosty. Po prvním „otevřeném“ měsíci jsme si řekli, co pro nás změna znamená a zda budeme pokračovat. Všichni vnímáme hosty jako přínos. Současně Martina reflektovala za sebe rozdíl, že když focusujeme  „sami“, cítí větší důvěru a bezpečí.

Teď v říjnu nás čeká třetí měsíc s hosty. Je již obsazeno. Další možnost bude v prosinci.

Posílám mail s nabízenými termíny. Kdo máte zájem, obraťte se na mě (kontakt je v záložce skupiny).

Zapsáno: 8.10. 2018,EP

Zrušení akce – Kurz provázení focusing

Na 19.10. byl naplánovaný Kurz provázení focusing“. Přihlásili se ale jen 2 zájemci, proto je akce zrušena.

Zapsáno: 5.10. 2018,IP

Martina o VNÍMAVÉ PŘÍTOMNOSTI

Poslední focusingové setkání před supervizorem mě opět přimělo zamyslet se nad tím, o čem ten focusing vlastně je. Všichni tak nějak víme, víme, k čemu nám slouží a proč ho děláme.

Je to nějaká metoda. Stačí to, že ho “technicky” perfektně zvládneme v roli provázejícího a stačí to i při prožívání? Je to technický proces?

Technika je rozhodně důležitý prvek, bez kterého to nejde. Ale ani dokonale vyladěná technika bez svojí přidané hodnoty není vlastně až tak ku prospěchu věci. A tou přidanou hodnotou je vnímavá přítomnost. Jasně že vím, co je vnímavá přítomnost, cítěný smysl. Vím to z kurzu, nejsem blbá.

Ale doopravdy vím, co to je, až teď. A je to pořád moje téma. A pořád objevuji nový rozměr vnímavé přítomnosti, který je vlastně návratem na začátek.

Fajn, supervizor ví, co kdy říct naprosto přesně, ale to je tím, že je to terapeut a má to prostě natrénovaný, co – komu – kdy a  jak říct. Také focusing učí, no tak je jasné, že to umí … Aha. Dobrá “výmluva”. Jenže v zásadě je to jedno. Protože to, že terapeut ví co, kdy a jak komu říct, je prostě pořád to samé – VNÍMAVÁ PŘÍTOMNOST!

Uvědomila jsem si, že pokud já někoho provázím “jen” dokonale technicky, je to sice fajn, ale prostě to není ono.  Může to stačit, ale z mojí zkušenosti z druhé strany – jakožto prožívajícího – je to škoda. Žádný focusing není zbytečný, méně hodnotný, ale ten přínos prostě vnímám jinak, když je můj provázející “přítomen”.

Uvědomila jsem si to nedávno při jednom focusingovém setkání. Ke konci procesu, když měla následovat rekapitulace, můj provázející řekl, že prostě nutně musí odejít na toaletu. Já jsem hrdinně zareagovala, že mi to nevadí, udělám si rekapitulaci potichu. Jenže zpětně jsem zjistila, že mi to vadilo. Nechtěla jsem si dělat rekapitulaci potichu, ale mluvit nahlas, když mě nikdo neposlouchá, jsem taky nechtěla.

Došlo mi, že i když je mi jedno, jestli provázející rozumí obsahu mého sdělení, že mi není jedno, pokud tam “není”. A to nejen fyzicky – jako v tomto případě, kdy musel na chvíli odejít – ale právě tou vnímavou přítomností. Že vlastně mi nejde jen o to, aby mě technicky správně nějak provedl, ale aby tam byl.

Takže focusing je pro mě i tom, že si navzájem můžeme dát tento rozměr, vyměnit si to, že někdo je vnímavě přítomný při “tom mém”. Bez toho, aby tomu provázející rozuměl, nebo se tím po skončení procesu více zabýval.

Zapsáno: 30.9. 2018, MK

Co s tím?

Když se při focusing objeví „těžký obraz“( hřbitov, válka atd.), zůstávat u něj a přemýšlet, co znamená,  rozebírat ho a i po skončení focusování na to myslet, je proti řádu focusing – „neposuzuj, neopravuj, nedávej tomu žádné významy…“. V řádu je vzít to jako fakt, případně s vděčností poděkovat, i když nerozumím, co to znamená. Nabízí se také otázka „Jaké to pro mě je, když mě to poutá“, případně jaké je to celé, nebo jestli je něco ZA. Vše má svůj dobrý význam, drama se nekoná.

Zapsáno: 21.9. 2018,IP

Zrušení akce – Jeden den s focusing

Na 22.9. bylo naplánované setkání „Jeden den s focusing“. Přihlásil se ale jen jeden zájemce, proto je akce zrušena.

Zapsáno: 17.9. 2018,IP

 

Supervize u „Elišky“

Ve čtvrtek 6.9. jsme měli supervizi – „staří mazáci“ – skupina Eliška. Má supervize provázení a prožívání (tj. dovednost reflektovat prožívané, říkat si, co potřebuju, a mluvit focusingovým jazykem) smysl? Řekl bych že ano, když jsem viděl, jak provázející zakomponovali připomínky z minulé supervize do současného provázení. Na druhé straně, když supervize (supervizor?) paralyzuje provázejícího, že sotva dýchá, tak musím říct, že „to za to nestojí“. Nebo: Zakázat si nervozitu je jako říkat slunci, aby nezapadlo. …“Jaký je to pocit, když se mi tohle děje“.

Zapsáno: 9.9. 2018,IP

Jeden den s focusing

Na 22.9. máme naplánované setkání „Jeden den s focusing“. Je to příležitost ověřit si své provázení také zejména pro ty, kteří nemají možnost se častěji setkat na akcích v Liberci nebo Jablonci. Zúčastnit se mohou také zájemci, kteří mají jen základní kurz. Jejich dotazy ( i když nebudou pravděpodobně provedeni) jsou vždy přínosem pro provázející ze skupin, kteří „TO spolu už umí“. Těšíme se na setkání, zprávy a zkušenosti ze skupin a inspirace.

Zapsáno: 27.8 2018,IP

 

Facebook

Eliška dala zprávu, že  oživila facebook focusing.

Zapsáno: 27.8 2018,IP

 

Zkušenost Markéty

Focusovaly jsme u Ivy doma s tím, že Ivy manžel pohlídá děti. Ale moje dcera se ode mě nechtěla odlepit. Tak jsme ji vzaly s sebou do dětského pokoje. Řekla jsem jí, že si bude hrát a nebude nás rušit. Začaly jsme focusovat a dcera nás vyrušila, protože potřebovala čůrat. To jsem také mohla předvídat a dát ji vyčůrat předtím. Potom už ani nemukla, tiše si hrála a Iva mě provázela. Při focusingu jsem k sobě byla vlídná, říkala jsem si, nechávala čas na pobývání u pocitů. Potom jsme udělaly krátkou pauzu, donesla jsem dceři svačinku, o kterou si řekla a začala jsem provázet Ivu. Opět bez vyrušování. Až při rekapitulaci si ke mně dcera sedla na klín a tiše přihlížela procesu. Shodly jsme se s Ivou, že jsme měly obě velké obavy z toho, zda nás přítomnost mé dcery nebude rušit a zda se dokážeme ponořit do těla a zůstat tam. Povedlo se a obě jsme zažily velmi „silný“ focusing.

Zapsáno: 12.8 2018,MH

 

Ambice

Je rozdíl, když užíváš focusing, „abys na TO přišel“, a když focusuješ na to, co je právě teď to nejdůležitější. Když například nechceš, aby tě bolela noha a chceš přijít na to, s čím to souvisí, tak se na ten „úkol“ upneš a nevšimneš si, že máš například STRACH, jestli se nejedná o vážnou nemoc, a pak přehlídneš, že tvůj strach je to hlavní téma na focusování a bolavá noha je tou „klikou“ do prostoru, kde jsou pro tebe důležitá sdělení. Nezapomínejme, že abychom mohli udělat změnu, musíme nejprve přijmout, co k nám patří. Pak se stane ZÁZRAK.

Zapsáno: 5.8 2018,IP

Víkend s Focusing- konstelace 2018

20.-22.7. 2018 proběhl víkend v penzionu Krabička v Albrechticích v Jizerských horách. Sešla se příjemná skupina 15 lidí. Byli mezi námi ti, kteří pravidelně ve skupině focusují a i ti , kteří mají jen základní kurz a přes rok focusují osamotě nebo příležitostně s provázením. Jeden účastník nefocusoval od základního kurzu 8 let a také přijel jeden účastník z pražského výcviku. Zjistili jsme, že pojetí focusingu v pražské a liberecké větvi je dnes velmi rozdílné. Zásadním rozdílem je terminologie i proces je odlišný. Rodinné konstelace jako vždy obohatili prožitky z focusování. Všichni se shodli na tom, že je fajn občas zažít provázení někoho jiného, než běžně dělají a že je dobré mít lektora ke konzultaci při ruce.DanielaZapsáno: 23.7. 2018,DJ

Jaké je to celé?

Tahle otázka je hodně příbuzná Check in – jak se uvnitř právě teď mám?  Odpověď není možné „vymyslet“, ale stejně jako u fáze „vyjádření“(… je to jako když…) odpověď přichází jako dar. Pro to, aby se to stalo, musí prožívající opustit mocenské ambice – „správně odpovědět“. Někdy se pak stane, že je to ta část focusování, kdy se objeví příběh ZA.

Zapsáno: 9.7. 2018,IP

Adélka se neprobudila

Ahoj,

posílám postřehy ze včerejšího (pátek 6.7.) focusingu. Focusovali jsme u nás doma v Mníšku. Já jsem focusovala po delší době. Od porodu, který byl před 2 měsíci, vlastně podruhé. Byla jsem mírně nervozní, jednak z delší pauzy a také zda se neprobudí Adélka. Provázení jsem myslím zvládla. Moje nervozita provázeného nerušila. Jednou se mi stalo, že jsem se zeptala mimo strukturu, ale pak jsem se opravila. Myslím, že musím víc zapracovat na vnímavé přítomnosti.
Jako prožívající jsem měla těžké pocity, dvakrát jsem s nimi nemohla být, ale oproti minulému focusingu jsem nehysterčila a zůstala jsem v těle. Velmi mi pomohlo, že jsem se držela struktury a odpovídala na otázky.

Už se těším na příště!

ahoj Ivana

Zapsáno: 7.7. 2018,IP

Co Igor viděl v poslední době u focusing

Při supervizi „matek z Prahy“ (Karina a Hanka) avizovaly obavu, že při změně pocitu po „vlídnosti“ moc „šťourají“ v novém pocitu. Ukázalo se, že je to tak. U změny stačí reflektovat změnu v krátkém vyjádření a spíše si nechat prostor na vyjádření (=je to jako když, jak by se ten pocit chtěl vyjádřit… obraz, vzpomínka..). Přesný popis tělesného pocitu má také význam (místo, intenzita, kvalita), ale nesmíme zapomenou, že jádro focusing je v propojení tělesného pocitu a v jeho vyjádření. „Koupání“ se v tělesných pocitech nebo dokonce v jejich rozboru je vzdalování se od procesu.
V pátek  jsme měli v Jablonci „Podvečer s focusing“. Hojně přijeli účastníci posledního základního kurzu, někteří „staří“ si proces přijeli zopakovat a aktivní provázející ocenili, že si mohli ověřit své provázení se začátečníky, protože ve své skupině se nedostanou do situací jako s nimi.
Stále se ukazuje jako důležité být vnímavě přítomný a nebrat jako formální říct si- jak v roli provázeného, tak i provázejícího.

Zapsáno: 16.6. 2018,IP

Zkušenost Markéty

Co je jinak u nás ve skupině

Naše skupina se dočasně zmenšila na čtyři členy, než se k nám bude moci Iva opět připojit. Provázení nyní probíhá ve dvojicích a pro mě je více důvěrné. Atmosféra ve dvojici mi vyhovuje více. Nemám potřebu „ukázat“, jak umím provázet, ani jak umím prožívat třetímu přihlížejícímu, neruší mě myšlenky, „co tomu asi ten třetí říká“ apod. Jsme prostě jen my dva. Udělala jsem i posun v provázení. Z jednoho prožívajícího jsem měla obavy, zda mu jako provázející vyhovuju a můj „styl“ ho neobtěžuje. A dnes mi na tuhle moji obavu sedla jako odpověď věta „když budeš něco potřebovat, tak si řekni“. Došlo mi, že moje obavy jsou jen moje domněnky a prožívajícího tím vlastně podceňuju. Vždyť on si může a umí říct, a pokud si neřekne, je to jeho rozhodnutí. Já jsem tu pro něho.
Dnešní focusing probíhal za velkého vedra. A prožívající byl najednou na koupališti, všude pohoda, chladivá voda, uvolnění…(nebyl to úlet, jen shrnuji pocity, které se průběžně objevovaly). A já si to jako provázející užívala s ním. Držela jsem strukturu, vnímavou přítomnost a odměnou mi byla tahle báječná letní atmosféra. A za to jsem moc vděčná.

Otázka Igora: „Co si provázející užívá při provázení?“

Zapsáno: 8.6. 2018,MH

Píše Petra…

Focusovala jsem s Eliškou a hned s prvním pocitem nemohla být. Nemohla od něj odstoupit, ani když jsem jí to řekla důrazně. Byl to nalepený pocit a musely jsme skončit. Eliška mohla udělat rekapitulaci, nejprve se zavřenýma očima, ale pak je musela otevřít. Když dokončila rekapitulaci, ještě se jí to posunulo a objevil se nový pocit. Zeptala jsem se jí, kde ho nese v těle, a tím se celý proces „dovařil“. Umístění do těla bylo pro Elišku důležité, a já jsem si vzpomněla na to, jak jsem kdysi ve stejné situaci změněný pocit nezachytila a do těla ho neumístila. Eliška to tehdy reflektovala, že jí chybělo to dotáhnutí do konce. Tehdy jsem si to zapamatovala a teď nám to oběma bylo k užitku.

Zapsáno: 25.5. 2018,PM

Postřehy Martiny „od Elišky“

Již třikrát jsme v naší skupině využili supervizi procesu od Igora. Ačkoli nenašel výraznější pochybení, já vnímám hodně změn od těchto supervizí. U mě se provázení posunulo směrem k určitému uvolnění, nedržení se křečovitě jen struktury, ale nabídky dle momentální situace. Více si uvědomuji význam věty: „Pokud budeš potřebovat, tak si řekni a já si také řeknu.“ Není konec světa, pokud moje nabídka provázenému “nesedne” a řekne si o něco jiného. Stejně tak je v pořádku upozornit provázeného např. na to, že nevím, co by momentálně potřeboval, nebo že mě něčím zaskočil. Jak Igor několikrát při supervizích zdůraznil – je to civilní rozhovor, tak se zeptám, když potřebuju.

Nezaměřovat se na sebe a svůj “výkon” při provázení, ale být k dispozici je pro mě velké téma. S tím souvisí i to –  být při provázení dostatečně vnímavě přítomný.

Při posledním setkání naší skupiny jsem se “rozhodla” být opravdu vnímavě přítomná. Vzpomněla jsem si, jaké to bylo (tělesný pocit), když jsem byla 100% vnímavě přítomná při cvičení 3×5 na povýcvikových setkáních. Řekla jsem si, že takhle to udělám. Po focusingu mi ale došlo, že není vnímavá přítomnost focusingová, konstelační nebo ta v běžném provozu, ale jen jedna. Až mě to zjištění rozesmálo, jak jsem byla spletená, nicméně to, že jsem to už “zažila” mi velmi pomohlo. Je to něco, co mi pomůže i ve svém běžném životě.

Další věc, kterou jsem si nedávno uvědomila je, jak je pro mě velmi důležitá atmosféra důvěry v naší skupině. To, že se známe a že vím, že se můžu při provázení na provázejícího spolehnout, mi umožňuje velmi hluboké prožitky a tím můžu opravdu focusing využívat pro sebe a svůj rozvoj. Nemusím při prožívání být částečně ve střehu a hlídat si sama proces, jak podotkla Eliška, můžu se procesu plně oddat a to je pro mě prostě dobrý.

Zapsáno: 22.5. 2018,MK

Aktuální aktuality

Míša  a Jarka organizují Podvečer/odpoledne s focusing v Jablonci. Moje poslední informace je, že je ještě volno. Eliška „sprdla“ skupinu, aby oni -staří taky dali své zkušenosti pro ostatní k použití na stránky. Skupiny Eliška nabízí provázení, stejně jako to dělá v Jablonci skupina Míša. Pravděpodobně inspirováni také Míšou si Jana a Katka domluvili provázení s Igorem. Supervizi si u Igora již před časem domluvily „matky z Prahy“. Chtějí, tak si to zařídily. Focusing žije aktivním životem! A co se děje v jiných skupinách?

Zapsáno: 22.5. 2018,IP

„Odpoledne s focusing“ bude -viz akce

Zájemci o setkání ozvěte se Jarce -jajaporadna@seznam.cz. Jarka z letošního základního kurzu to zorganizuje.  Akce má termín 15.6. 2018 od 17 do 19 hodin, bude u Renaty a cílem je, aby „nováčci“ byli provedeni a provázející z jednotlivých skupin aby zkusili provázet jiné lidi a začátečníky.

Zapsáno: 9.5. 2018,IP

Zkušenosti a zážitky Elišky ze základního kurzu v Roškopově 2018

Třetí víkend v dubnu se uskutečnil, jako téměř každý rok, základní kurz focusingu. Kurz organizuje a pořádá Igor Pavelčák, já mu pomáhám jako lektorka.

Osobně vnímám 2 věci jako to, co je nejvíce „nové – jiné- nezvyklé“ pro lidi, kteří začínají s focusingem. První z nich je focusingový přístup a vlídnost, tj. neposuzuj, neopravuj, nehodnoť ….. jen s ním buď…. Jak jiný a vzdálený je, od toho, co běžně žijeme! A s čím všichni (i já kdysi) přichází na kurz focusing. Zpráva, že když s nějakým pocitem nemůžu být, tak s ním prostě nejsem, je pro většinu lidí z říše sci-fi. Nemohou tomu uvěřit. Bodejť by ne. Je to úplně něco jiného a nového, než dosud zažili. Je to respekt k tomu, že s něčím právě teď nemůžu být a že je to v pořádku. Nic se neděje. Změnit přístup a svůj pohled je pro většinu obtížné.

Ta druhá věc je tělesný prožitek, vlastní tělesná zkušenost s vnímáním pocitů, které v těle mám a porozumění zprávě, kterou mi přináší. Překvapení nebo údiv zažili všichni hned první den při cvičení „check in“.  Každý nejprve „z hlavy“ řekl, jak se má, resp. jak si myslí, že se má. Vzápětí sestoupil do svého těla a zjistil, jak se skutečně má, resp. jak se má ve svém těle. To je vždy překvapení. Pro účastníky letošního kurzu to bylo stejné.

Atmosféra na letošním kurzu byla dobrá. Na konci kurzu byla většina lidí rozhodnuta pokračovat dál kurzem provázení, fokusovat nebo principy focusingu využívat v běžném životě.

Mým cílem bylo dobře sekundovat Igorovi během kurzu a předat účastníkům svoji důvěru a spolehnutí se na to, co mi říká tělo. Prostě co cítím. Myslím, že obojí se mi více méně povedlo.

Některé věci se nemění a mohu se na ně spolehnout: termín kurzu, nároky Igora na moji práci lektora. Jsem ráda. Některé věci se mění, na to se mohu spolehnout: výklad metody, formulace vět při provázení, moje pevnost a jistota lektorky. Jsem ráda.

Zapsáno: 7.5. 2018,EP

„Odpoledne s focusing“

Zájemci o setkání ozvěte se Jarce -jajaporadna@seznam.cz. Jarka z letošního základního kurzu to zorganizuje.  Akce má termín 15.6. 2018 od 17 do 19 hodin, bude u Renaty a cílem je, aby „nováčci“ byli provedeni a provázející z jednotlivých skupin aby zkusili provázet jiné lidi a začátečníky.

Zapsáno: 5.5. 2018,IP

Supervize u „Elišky“ a plánované „Odpoledne s focusing“

Ve čtvrtek 3.5. jsme měli supervizní setkání Eliškou, Jindrou a Martinou. Důležité se ukázalo u prožívajícího co nejpřesnější popis tělesných pocitů, a pokud je to možné, i toho, co přijde. Je to proto, že v přesném popsání se může objevit důležitá „zkratka – odbočka“. Je také potřeba zůstat dobře v prostoru focusing, aby nedošlo k ponoru nebo úletu. Tradičně a samozřejmá je maximální vnímavá přítomnost a z té vyplývající patřičné provázení na jedné straně a na straně druhé si pak můžu říct „když budu něco potřebovat“.
Mluvili jsme také o možnosti uspořádat opět loňskou akci „Odpoledne s focusing“. Minulý rok to organizačně zajistila Míša, která ale letos nemůže. Akce má termín 15.6. 2018 a cílem je, aby „nováčci“ byli provedeni a provázející z jednotlivých skupin aby zkusili provázet jiné lidi a začátečníky.
Akce proběhne u Renaty, ale jen v případě, že se toho někdo organizačně ujme. KDO? Ozvěte se Igorovi.

Zapsáno: 4.5. 2018,

Nová zkušenost z Roškopova – od Hanky

Ráda bych se podělila o svých 24 hodin po ukončení Základního kursu focusing. Protože už jsem stihla zaznamenat tři úžasné zážitky. Ten první se stal v neděli po návratu z kursu. Večer došlo ke konfliktu mezi dcerou a mým manželem (jejím otcem). Bylo vidět, jak dcera zuří a zároveň pociťuje lítost ze vzniklé situace. Objala jsem ji a byla s ní vnímavou přítomností. Potvrdila jsem jenom její pocity a byla s ní, neměnila, neposuzovala. A malá se úžasně uklidnila – úplně jinak, než když bych se ji snažila rozptýlit nebo „násilím“ uklidnit. Byl večer, takže jsem holčičku vzala do postele a ona tam v klidu usnula.

Zapsáno: 30.4. 2018, HH

Roškopov – Základní  kurz focusing

V Roškopově – už tradičně – jsme měli základní kurz. Druhý den přijeli na pomoc výuce kolegyně ze skupiny „Míša“ (Míša, Renata, Eva) a potrénovali si pro sebe provázení se začátečníky.  V sobotu večer byl také „nášup“ v podobě rodinných konstelací. To  by zase nebylo  nic tak zajímavého, mimořádné na tom bylo to, jak proces focusing pomohl otevřenosti účastníků i pro proces rodinných konstelací. Za největší přínos setkání považuji, kromě samotné metody, zejména základní filosofické východisko focusing = vnímavá přítomnost!

Zapsáno: 23.4. 2018, IP

Zprávy z „Prahy“

Na Psychosomatické klinice v Praze 6 se uskutečnil ve dnech 13. – 15.4. 2018 Základní kurz Focusing.
Lektorkami byly Bára Matějů a Martina Tichá. Účastníci byli z řad pomáhajících profesí, ale i z jiných oborů. Byli aktivní a s řadou zkušeností v práci na sobě. Skupina čítala kromě lektorek 6 žen a 2 muže, pracovali jsme ve velké skupině i menších skupinkách. Přes drobné nezdary, na kterých se pracovalo a byly postupně překonány, se kurz vydařil, k čemuž přispělo i příjemné prostředí kliniky a jarní sluníčko na místní zahrádce :-)Buďte s tím!

Zapsáno: 15.4. 2018, B+ M

Supervize u skupiny „Markéta“ (od Markéty)

V pátek 13. jsme byli s naší skupinou na supervizi u Igora. Strukturu známe a to je dobrý základ pro prohlubování znalostí. Ověřili jsme si, že na přesných formulacích záleží. I tak máme hodně co trénovat. Jako provázející: Naučit se být vnímavě přítomný, potlačit své ambice a být opravdu plně k dispozici prožívajícímu, přiznat nejistotu jako provázející a říct to nahlas, říct i drobnosti, které jako provázející zachytím, ale nevím, jak s nimi naložit. A jako prožívající: být k sobě opravdu vlídný, říkat si, co od provázejícího potřebuju, sdělovat otevřeně, co se mi právě teď děje, protože je to i pro provázejícího čitelnější a srozumitelnější.
Zapsáno: 14.4. 2018, MH

Cenná zkušenost Renaty

Když jsem provázela Míšu, prožila hlubokou bolest. Nechala jsem jí dostatečný čas u toho pobýt. Vidět tu hlubokou bolest, kterou ona prožívala, bylo pro mě velice inspirující v roli provázejícího i prožívajícího.
Zapsáno: 10.4. 2018, RŠ

Renata o supervizi

Skupina Míši Čavojské v roce 2018

V únoru jsme opět byly na supervizi u Igora. S Igorem jsme se předem dohodly, že nám bude vstupovat do našeho provázení. Igor několikrát vstoupil do provázení velice inspirujícím způsobem a maximální vnímavou přítomností probíhající focusing posunul dál. Protože strukturu známe, byla supervize spíše o hlubším prohlubování vnímavé přítomnosti během provázení. Opět jsme se naučily několik zkratek, viděly, jak sledovat i tělesné pohyby a reflektovat u provázeného. Máme se stále co učit.

Zapsáno: 3.4. 2018, RŠ

Supervize pokračují

Už před časem jsme s Markétou dohodli supervizi v jejich skupině. Bude 13.4. 2018 a dohodli jsme, jak bude probíhat. Postrčila je k tomu návštěva u nich skupiny „Míša“.

Zapsáno: 3.4. 2018, IP

Zprávy od Markéty

Posílám soupis aktualit focusing.

Návštěva skupiny Míši Čavojské v naší skupině
Návštěva holek byla velkým přínosem a darem. Takových postřehů, které měly, bych se nenadála. Konkrétně – Když provázím, jsem si jistá ve struktuře, ale vím, že tomu provázení hodně chybí opravdová vnímavá přítomnost. Ale jsem jak prkno a ne a ne se rozhýbat. A Míša mi dala zpětnou vazbu na mé provázení a při tom nabídla, jak lépe a vnímavěji zrcadlit. Osahávat si na sobě místa, která prožívající popisuje, „nacítit“ jeho prožívání, měnit intonaci hlasu podle nálady, která u prožívajícího panuje. A zrovna u posledního navrhovaného se vědomě brzdím, protože jsem si sama zažila, jak mi bylo nepříjemné, když provázený zrcadlil mé pocity s úplně blbým tónem rozvernosti a přitom já to měla zrovna docela navážno. A pak jsem si uvědomila, že se aspoň snažil, a že prostě jednou udělal chybu. Ale zkusil to a nezaťal se jako já.
A při prožívání mi hoky pomohly uvědomit si, že všemi svými strategiemi, jak se vyhnout bolavým místnům, se jen ochuzuji a provázejícího matu.
Moc mi pomohlo i holek sdílení o fungování skupiny. Popsaly, jak se vyvíjela jejich skupina a na co narazily. V několika věcech jsme se našli s naší skupinou a mně to pomohlo, abych si uvědomila, že stanovit jasná pravidla, která všichni chápou stejně, není nikdy proti nikomu, spíš naopak.

Výbuch emocí při focusingu na setkání po výcviku
Na setkání po výcviku jsme využívaly večery pro focusing naší skupiny. Když jsem provázela, prožívající měla těžké pocity, se kterými nemohla být. Pak se zaťatými zuby odpověděla, že s tímhle pocitem může být. Vybavila jsem si kurz provázení a to, jak Igor popisoval zatnutého prožívajícího, který tvrdí, že s pocitem může být…a vyprskla jsem smíchy. To prožívající strašně nas..lo (což se nedivím). A pak se jí uvolnil proud emocí a všechno se vyplavilo. Sama řekla, že to tak prostě bylo. A já si uvědomila, že si dávám zásluhy za to, že kdybych jí nenas…la, tak by se ty emoce tak neodšpuntovaly. No asi ne, ale byl by to takový focusing, jaký by to byl. Ani lepší, ani horší, prostě takový.

Focusing s „velkou“ Míšou na setkání po výcviku
Druhý večer se k nám na focusing přidala „velká“ Míša. K Míše jsem vzhlížela jako malá holka k paní učitelce v první třídě. Jůůů, ta to umí, jak umí popisovat tělesné pocity a dovolí si dotyky a vůbec. Až budu velká jako paňčelka, taky budu nosit podpatky jako nosí ona. Tak asi takhle. A tahle Míša mě měla provázet. Hned v úvodu jsem se zarazila při sestupu do těla, protože mě vyrušilo, že jsem neslyšela věty přesně tak, jak jsou v papírech. A Míša se zeptala, zda to má říct celé ještě jednou nebo jak bych to potřebovala. A tahle její nabídka mě naplnila naprostou blažeností a jistotou, že Míša je mi opravdu plně k dispozici a je tu jen pro mě a na nějaké věty už jsem kašlala, protože jsem hned měla blažený pocit v těle a mohly jsme focusovat. Celý focusing byl v atmosféře úplné důvěry. A já si po skončení už nepřipadala jako úplně tak malá holka a teď si říkám,…co blbnu!

Markéta

Zapsáno: 27.3. 2018, MH

Co se podařilo Ivaně uvidět

Dneska k nám po domluvě zavítaly na supervizi holky z JBC. Víc než kdy jindy jsem si uvědomila, že tyhle návštěvy „zvenčí“ jsou pro naši skupinu velmi přínosné. Jakoby přinesly čerstvý vítr. Uvědomila jsem si, že je opravdu důležité držet se struktury, stanovit si ve skupině pravidla, ty dodržovat. Také být poctivý při práci se svými tělesnými pocity.
Já jsem byla z návštěvy holek nervózní. To je projevilo při mém focusování. Měla jsem to říct na začátku. Nedařilo se mi moc pobývat v těle a měla jsem úlety. Snažila jsem se holkám vyhovět, šla jsem proti sobě, neviděla jsem se, nebyla jsem uvnitř sama sebe… to všechno mi také došlo v autě cestou domů. Bylo mi smutno, vzpomněla jsem si na mámu a v uších mi zněla věta : „Mami, budu hodná holčička, vyhovím ti i za cenu ztráty sama sebe.“

Ahoj Ivana .

Zapsáno: 17.3. 2018, IP

Když nevím, co…

Máme štěstí my, co umíme focusovat. Když nám „něco“ je a nevíme co, nebo když nám něco leží v hlavě a ne a ne nás to pustit, můžeme se podívat do těla a chvíli pobýt s tím, co tam je právě teď to nejdůležitější a jak se právě teď tam uvnitř máme.

Zapsáno: 27.2. 2018, IP

Něco o supervizi

V úterý jsme měli supervizní setkání v Míšou a Hankou. Bylo moc pěkné vidět, jak jsou kolegyně pevné ve struktuře procesu, nebo jak profesionálně používají materiály k provázení, jak se v nich orientují. Mám nějaké postřehy:
1. Když chceš focusovat na téma, je tvé rozhodnutí racionální úvaha. Jestli chceš být vnímavě přítomný k sobě, je potřeba se podívat, jestli je uvažované téma právě teď tím nejdůležitějším tématem na focusování také v těle.
2. Když jako provázející nevím (cokoliv), tak se „přiznám“. Je to vůči prožívajícímu důstojné.
3. Provázející: „Provedu tě tak, abys byl spokojený“ x  „Provedu tě tak, jak to bude možné“
4. Chceš jako prožívající, aby se provázející staral o uspokojení vlastních představ o očekáváních supervizora, nebo aby ti byl vnímavě přítomný při provázení, jak je to jen možné, bez ohledu na přihlížejícího?
Každá osoba, která „pozoruje“ provázení, může ovlivňovat celý proces. Někdy pozitivně, když jsme dohodnutí, že může do procesu vstoupit (nový nápad…), někdy ale „znervózňuje“. Dá se to zvládnout tak, že to častěji opakuješ a pak si zvykneš…

Zapsáno: 22.2. 2018, IP

Postřehy z návštěvy u „Míši“

V pondělí 5.2. byla supervize skupiny Míša, ale vlastní supervizi provázení měly jen Eva a Renata. Přišla i Míša 1 i Míša 2 a jako provázená byla taky Jozefína. Tak se holky dohodly. Ocenil bych u provázených, že se bezpečně orientovaly v procesu a hlavně Renata jako provázená ukázala, jak je dobré si sebevědomě říkat provázejícímu, co potřebuje. U provázejících bylo znát, že strukturu ovládají, „zádrhele“ vyplývají většinou z vnímavé přítomnosti -nepřítomnosti. Jen připomínka: Když prožívající 2x nemůže u něčeho být, pak se ptám, jestli je něco, u čeho by právě teď mohl být/zůstat- nějaký tělesný pocit.

Zapsáno: 7.2. 2018, IP

Supervizní zprávy od Míši

Ahoj Igore,

posílám pár zkušeností z poslední doby:

1) Když prožívající na otázku „můžeš s tím být“ odpoví velmi rychle „můžu“, tak si jako provázející ověřím: „Můžeš?“ případně: „A dáváš si tu otázku do těla“?
2) Před focusingem je důležité, aby si provázející udělal svůj komfort, aby byl k dispozici prožívajícímu
3) Prožívající neodpovídá v průběhu focusing na otázky např. „Můžeš s tím být vlídně?“ nebo  „Teď se tě můžu zeptat, „Jaký to je pocit, když se ti tohle děje? nebo, „Můžeš s tím být?“ Při reflexi prožívající říká, že ho odpovídat na otázky ruší. Odpověď od Igora: Dohoda mezi provázejícím a prožívajícím při focusování je odpovídat na otázky („…dej mi vědět…“). Provázející řekne: „Já od tebe potřebuji vědět, kde jsi.“

Posílám to hned, jinak bych to neposlala nikdy.

Měj se.
Ahoj Míša

Zapsáno: 7.2. 2018, IP

Supervize u „Elišky“

Jako první bych připomněl, že je dobré si na focusování nosit svůj, nebo „firemní“ kapesník. To také patří k výbavě provázejícího. Potěšující pro mě bylo vidět, že struktura procesu je ve skupině pevně usazená a až na drobné výjimky byla formulace instrukcí přesná. Dvě věci by stálo za to ještě posunout: 1. mocenské ambice provázejícího dobře provázet nebo „dobře“ focusovat- tj. splnit i na svůj úkor provázejícímu jeho snahu o „dobrý“ focusing, v důsledku čeho si ani nevšimnu, že bych chtěl u něčeho zůstat déle, než si myslí provázející. 2. Vnímavá přítomnost – to bezprostředně souvisí s prvním. Vnímavá přítomnost k sobě, když jsem provázený, a vnímavá přítomnost při provázení.
Supervize není kontrola, ale často je tak vnímána. Když se provázející soustředí na to „udělat dobrý výkon“, tak se stará o sebe, není vnímavě přítomný pro prožívajícího a tak se mu jeho záměr „dobře vypadat před supervizorem“ stejně nezdaří.
Cením si snahy všech posunovat se v dovednosti provázet. Prožívání je věcí každého jednoho, i když osobní zkušenost z vlastního prožívání má vliv i na provázení. Někdo se má rád a někdo si stále není dost dobrý.

Zapsáno: 26.1. 2018, IP

Supervizní zprávy

Dnes v Hejnicích před začátkem jsme s Markétou, Ivou a Jozefínou probírali některé komplikace a řešení situací,  do kterých se dostaly na jejich skupině. Platí stále: odpovídej na otázky, a jak jen to je možné v podmínkách, vyjdu vstříc prožívajícímu.
Zítra -25.1. – jsme domluveni na supervizi u Elišky a na 5.2. máme domluvený termín supervize u Míši.

Zapsáno: 24.1. 2018, IP

Novinky ze skupiny Elišky Pokorné

Naše čtyřčlenná skupina se pravidelně schází 1x za 14 dní od září 2012. Scházeli jsme se v kanceláři firmy Rodina24, kde jsem pracovala. Máme i „rezervní focusingové místo“, bydliště Martiny, kde je v domě vhodný prostor. Tam jsme se několikrát sešli. Začátkem října 2017 jsem z firmy odešla, hledali jsme nové prostory k pravidelnému focusování.

Od června 2017 jsme se scházeli jen ve třech. Petra porodila a nějaký čas nemohla jezdit. V říjnu porodila Martina. Ta neměla prodlevu vůbec. Bylo to v období, kdy jsme řešili nové místo k pravidelnému scházení. V té době jsme fokusovali v „rezervním místě“, v domě Martiny. Přesně v této době znovu začala jezdit i Petra. Scházíme se znovu ve čtyřech.

Přijíždíme na focusing z různých míst – Liberec, Nová Ves, Smržovka. Nejvýhodnější místo pro všechny je Jablonec. Oslovili jsme Renatu Š., která nám poskytla prostor na focusing. Za to jsme jí vděční. Na novém místě focusujeme od poloviny listopadu 2017. A tak pro tento rok máme skvělé zázemí.

Zapsáno: 22.1. 2018, EP

Matky a Focusing

Martina M. mi řekla, že se čerstvé matky v okolí Prahy scházejí a focusují. Kdo chce, ten si čas na focusování udělá. Kdo chce jít, toho osud vede, kdo nechce, toho vleče.

Zapsáno: 21.1. 2018, IP

Focusing – prožívání

Je rozdíl, když focusuješ „na téma“ a naproti tomu, když jsi zvědavý/á, co je za něčím, co tě „trápí“ a čemu chceš porozumět. V prvním případě se jedná o „milost“, v druhém případě jsou to mocenské ambice. Nedávno jsem zase viděl, jak prožívající byl hluboce ponořený v tělesných pocitech, jak ho to „bavilo“, a říkal, že focusuje. To není focusing, i když se to tak tváří. Prostřednictvím pobývání s tělesnými pocity porozumět zprávě, která je těmi pocity nesena, bez ambic, bez intelektuálního záměru, jen prostě a s důvěrou, že vše je, jak má být. Ani lepší, ani horší.

Zapsáno: 16.1. 2018, IP

Focusing nešel ukončit v dohodnutém čase…(Jozefína)

…o co tedy doopravdy šlo?O mé záchranářské tendence. Byla to moje snaha provázené pomoc a dát ji prostor i přesto, že už dávno čas vypršel. Podle konzultace s Igorem to mělo být tak, že jsem měla trvat na ukončení focusingu, požadovat na provázené závěrečný pocit v těle a ukončit provázení. Nejlepší bylo, že obě – provázející i provázená jsme měly z toho na konci dobrý pocit. Přesto to bylo špatně. Tak nějak jsem to cítila a proto jsem se na to zeptala. Takže příště v podobných případech jednoznačně a důrazně trvat na domluvě o provázení, tj. na ukončení ve stanoveném čase. Jak snadné!

Zapsáno: 5.12. 2017, JS

Inspirace (Jozefína)

Od provázení k supervizi aneb jak jsme se supervizovaly navzájem

V pátek jsme fokusovaly ve třech, co znamenalo, že jedna mohla supervizovat. I když převážně nebylo co vytknout, připomínky, které byly, byly víc než cenné.
Katastrofa je prý pouze nepoznaná příležitost. Tak nějak by se dalo nazvat moje provázení. Vůbec mi to nešlo. Řekla bych, že to bylo horší, než mé první provázení. A samozřejmě mně to mrzelo. To jsem ještě netušila, jakého daru se mi dostalo. Takže to neposuzuji, určitě bych to neměnila, jenom s tím jsem vlídně, vlídně a s vděčností to přijímám. Nic není špatně, vše je, jak má být. Děkuji za ten dar.

Předvánoční fokusování opět nezklamalo, opět super a opět velmi zajímavá zkušenost.

To nejzajímavější a snad i nejdůležitější přišlo na konec provázení, když se zdálo, že provázení jen tak neskončí. Na otázku „Je to místo, kde můžeme končit?“ provázená odpověděla „Ano“, ale po chvíli pobývání se závěrečným pocitem začala popisovat obraz a emoce s ním spojené. Evidentně to konec nebyl. Tak jsem se ji zeptala, kde to nese v těle a proběhla série otázek končící otázkou „Je to místo, kde můžeme končit?“ Provázená odpověděla „Ano“, no krátce na to začala brečet. To mě znejistilo. Zeptala jsem se ji proto, zda potřebuje čas a čas jsem potřebovala i já. Přemýšlela jsem, jak dál. Cítila jsem, že toto není „místo“, kde můžeme skončit, že je potřeba této emoci nechat prostor a „zpracovat“ ji. Proto jsme se opět vrátily k focusování a prošly všemi otázkami, počínaje otázkou „Co se děje v těle?“, „Můžeš s tím být?“, Můžeš s tím být vlídně?…. až k otázce „Je to místo, kde můžeme končit?“  A tentokrát jsme focusing úspěšně ukončily. Přesto zůstalo pár nezodpovězených otázek, které jsme ve skupině poměrně dlouho rozebírali a diskutovali. Bylo načasování ukončení focusingu „předčasné“? Je nutné focusing ukončit, když se má končit? Mělo by se vyhovět provázanému a dát mu dodatečný čas na zpracování pro něho důležitých a silných emocí? Existuje nějaké pravidlo, kterého by toto rozhodování usnadnilo? Názory byly různé… pro i proti.
Focusing se supervisorkami byl super! Jiná kvalita, jiné zkušenosti, zkrátka opět jinak. Domluvily jsme se, že pro velký úspěch to budeme v příštím roce opakovat. Budeme se scházet ne jenom ve skupině, ale občas i s holkami z pokročilejší skupiny. Zjistily jsme, že je to pro obě strany přínosné a obohacující. Mě osobně to velmi povzbudilo a dodalo motivaci k dalšímu focusování.

Zapsáno: 18.12. 2017, JS

Jaké je to celé?

Při pátečním focusingu ve skupině jsme narazily na různé chápání otázky „Jaké je to celé, jaká je teď v těle atmosféra?“.
Jedna si myslela, že odpovědí na tuto otázku musí být nějaký pocit nebo emoce a proto do otázky rovnou přidávala: „Jaké je to celé, jaký je teď v těle pocit?“ Což bylo hodně matoucí. Druhá si myslela, že odpověď může být úplně jakákoliv, třeba:“Celé je to žluté.“ nebo „Je to jako na útěku.“ A tak jsme se obrátily pro radu na Igora a dostaly jsme odpověď, o kterou se nyní podělíme s ostatními.
„Jaké je to celé?“ je otevřená otázka, na kterou je dobré odpovědět koncentrovanou odpovědí, např: rozechvělé, stlačené, může být i žluté/tá, ale nesmí to být obraz atd.
V případě, že by odpověď na tuto otázku byla: „Žlutá nebo celé je to žluté“, je třeba to ověřit, že to je „to celé?“ a když jo, tak to dát do těla: „Kde tohle žlutá/žluté máš v těle nejvíc?“ Je důležité, držet se přesných formulací.
Pokud je odpovědí případ: „Je to jako na útěku“, je provázený pravděpodobně mimo. Nabízí se, že tam je strach nebo něco podobného, co provázený ne dost prohledal s tou otázkou „Jaká tam je atmosféra?“. Provázející se musí doptat: „Je to jako na útěku…a celé je to jaké, jaká tam je atmosféra, víš, jedno slovo!?…panika…napětí.“

Zapsáno: 14.12. 2017, MH

Supervize v Praze

Včera jsem byl (Igor) na supervizním setkání  v Praze.  Organizačně to zajistil Pavel a byl on a Jitka ze skupiny „Petr“. Velmi oceňuju jejich aktivitu v zachování focusingu v té fungující struktuře a zájmu o případnou korekci „plevelnatých“odchylek. Co se ukázalo:1. Neber jako formální říct si nebo doptat se, když jako provázející něčemu nerozumíš nebo máš nejistotu. 2.Trvej na odpovědi na položenou otázku. 3. U zrcadlení není nutné opakovat „celou větu“, stačí to podstatné. 4. Vnímavá přítomnost je základní nastavení a vlastní ambice „provázet dobře“ je na překážku. 5.U zrcadlení zrcadlíme (lépe ještě zdůrazníme) také intonaci sdělení.
Po dohodě byla na setkání jedna zájemkyně o to dozvědět se, co je to vlastně focusing. Říkala pak, že už ví…

Zapsáno: 12.12. 2017, IP

Zážitek

Ahoj,
na naší páteční skupině 8.12. jsme se sešly tři. Já, Markéta a Josefína. Vzájemně jsme se provedly. Oproti minulému týdnu jsem zaznamenala velký posun v mém focusování. Provázela mě Markéta a dopředu jsem jí říkala, že pokud budu mimo tělo, tak mě musí neustále směřovat do těla. Ze začátku se mi nedařilo soustředit se na tělesné pocity a neustále mě něco vyrušovalo. Vyplatilo se mi o tom mluvit, Markétě jsem řekla, že se mi nedaří zůstat v těle a nejde mi focusovat. Měla jsem pocit, že to musím udělat správně. Markéta mě dobře otázkami směrovala do těla (jaké to je, když to chceš udělat správně…kde to máš v těle…atd.) Sama jsem věděla, že to nesmím nechat “ rozjet“ a poctivě se soustředit na otázky a zůstat v těle. Uvědomila jsem si, že není nic špatně ani dobře. Prostě je to tak…Pak už focusing běžel podle struktury. Zase se objevily pocity prázdnoty a samoty v srdci, jako když dítě ztratí mámu, celé to bylo smutné. Pro mě důležitá lekce, zůstat v těle a neulítávat, i když jsou pocity nepříjemné.
Jako provázející jsem měla dobrý pocit z provázení. Myslím, že jsem dokázala zůstat vnímavě přítomná. Už jsem se nedívala tolik to papírů a když jsem si nebyla jistá, tak jsem se prostě zeptala.
Báječné páteční setkání, děkuji všem !
Ivana P.

Zapsáno: 8.12. 2017, IP

…a ještě jeden názor na páteční focusing (Jozefína)

Focusing se supervisorkami byl super! Jiná kvalita, jiné zkušenosti, zkrátka opět jinak. Domluvily jsme se, že pro velký úspěch to budeme v příštím roce opakovat. Budeme se scházet ne jenom ve skupině, ale občas i s holkami z pokročilejší skupiny. Zjistily jsme, že je to pro obě strany přínosné a obohacující. Mě osobně to velmi povzbudilo a dodalo motivaci k dalšímu focusování.

Zapsáno: 5.12. 2017, JS

Markéta o setkání u nich

Spolupráce nováčků a zkušenějších
Po založení naší skupiny nás oslovila skupina Míši Čavojské s nabídkou, že by k nám občas do skupiny přišly a poskytly nám zpětnou vazbu na naše focusování. Míša, Renata a Eva k nám poprvé přišly minulý pátek. Jelikož jsme z naší skupiny byly pouze tři, já, Jozefína a Ivana, namíchaly jsme dvě skupiny a provedly se tak i s Míšou, Renatou a Evou. Na závěr jsme se sešly a prošly všechny podstatné připomínky a poznatky. Holky nám daly několik rad a podělily se s námi otevřeně o své zkušenosti a my jsme tak zase o chlup chytřejší. Dostaly jsme pochvalu, že se držíme struktury a hlavně, že máme nadšení pro focusing jako takový. Pro všechny bylo toto setkání obohacující a těšíme se na další návštěvu, kterou jsme si předběžně dohodly na leden.

Zapsáno: 4.12. 2017, IP

Ivana focusující…

ahoj ,

dneska(30.11.) k nám do skupiny zavítaly holky z JBC. Bylo to moc fajn a obohacující pro obě strany.
Focusovala jsem s Josefinou a Míša si dělala poznámky. Po skončení focusingu jsme rozebraly složitější situace a zadrhele. Pro mě osobně to bylo moc fajn mít tam někoho zkušenějšího, který nám muže říct, co je a co není focusing. Upozornila nás na takové detaily, které jsem jako provázející nepovažovala za důležité ( třeba používaní „ASI smutná“, upřesnit si to, zeptat se tak asi nebo určitě smutná). Jako začátečník jsem ráda, že dodržím při provázení strukturu, tuto jemnou práci s detaily se musím ještě naučit..
Jako provázená jsem měla velké problémy zůstat v těla. Motala se mi hlava a celkové jsem byla jak pod práškama. Provázející mě musela stále vracet do těla a trvat na odpovědích. To mi pomohlo zůstat v těle. Po počátečním bojkotu jsem se setkala s velkou bolestí. Myslím, že tělo je chytré, má svoje obranné mechanismy a tuto bolest nechce pocítit. Možná proto ty úlety mimo tělo. Každopádně jsem zjistila, že je dobré být s touto bolestí v kontaktu, pak vidím a cítím jasněji, i když jsem hodně smutná. Jsem moc vděčná za naši páteční focusingovou skupinu.

ahoj ivana pavlíková

Zapsáno: 2.12. 2017, IP

Jozefína o focusing

Práce ve skupině focusing je velmi zajímavá a přínosná. Přináší mi zkušenosti a zážitky, které bych při focusování sama se sebou jen těžko získala. Nemluvě o tom, že bych asi moc nefocusovala. Ve skupině vládne skvělá atmosféra a dobrá nálada. Nevěřila bych, že se budu na každé setkání skupiny těšit. Fokusování ve skupině mě tak zvláštně naplňuje a povznáší. Je to velmi hezký pocit.

Je to víc než měsíc, co jsem absolvovala kurz Provázení ve focusingu. Začátky byly rozpačité, doprovázené nejistotou a trémou. Díky focusování ve skupině získávám čím dál větší jistotu a samozřejmě zkušenosti s provázením. Každé setkání přinese nějaké zajímavé téma a příležitost ke zlepšení se. Jednou je to nalepený pocit, jindy tzv. ponor nebo film. Každé setkání skupiny je jiné, ale stejně zajímavé a svým způsobem i vzrušující.

Minulý týden jsem zažila provázení super rychlým focusingem. Prožívající měl pocity, jako když je v lunaparku (nešlo o film), tj. jí cukrovou vatu, jede autíčkem na horské dráze….. Bohužel rychlostí horské drány se měnily i jeho pocity v těle.  Ze začátku mě to vylekalo, protože jsem měla co dělat, abych jeho pocitům a prožívání přiřadila ty správné otázky a zjistila, ve které části provázení se zrovna nacházíme. O adrenalin nebyla nouze. Hezké bylo, že po vzájemném vyjasnění si, jak to je, se celý proces provázení sice nezpomalil, ale zjednodušil tím, že se omezil na tři otázky: Je to jako když ….? Jaké je to celé? Kde to neseš v těle? … a tak rychlostí horské dráhy jsme „dojeli“ až do zdárného konce našeho focusování.

Zapsáno: 27.11. 2017, IP

Biospirituální zážitek

To, co popsala Markéta (viz níže), je biospirituální zážitek. Je to zážitek, že svět i JÁ jsme v pořádku tak, jak jsme. Už to zažila a ví, že TO existuje. V procesu focusing je „na to čas“ ve fázi poděkování- vděčnosti, nebo to přijde „pak“, jako Markétě. Je opravdu dobré si nechat dost prostoru na poděkování!

Zapsáno: 25.11. 2017, IP

Pocit blaha po focusování ve skupině

S naší skupinou jsme se sešli od založení dvakrát. Pokaždé, když jsem odjížděla domů, rozléval se mi po celém těle obrovský pocit vděčnosti. Bylo to naprosté blaho. Snažila jsem se, užít si tento pocit a „nasytit“ se ho, abych ho mohla přenést i do běžného života.

Markéta

Zapsáno: 25.11.2017, MH

Nové situace při focusing o samotě

Při focusingu o samotě jsem se setkala se dvěma novými situacemi. Možná ne poprvé, ale tentokrát jsem je zachytila.
První situace: Když jsem se ptala „Jaké je to celé?“, nedokázala jsem najít odpověď, protože se mi okamžitě objevil nový intenzivní pocit v těle. Tápala jsem, zda trvat na odpovědi na otázku nebo se začít zabývat novým pocitem. Zopakovalo se mi to celkem dvakrát nebo třikrát a vždy jsem z toho nějak „vybruslila“. Ošidila jsem odpověď a začala se zabývat novým pocitem. Jednou jsem si položila otázku, jaké to pro mě je, když nemohu najít odpověď, protože už mě upoutal nový pocit.
Položila jsem dotaz Igorovi, co s tím. A odpověď: Mám se hned zabývat novým pocitem, pokud takto přijde.

Druhá situace: Při pobývání se závěrečným pocitem, ještě před projevem vděčnosti se silně ozval nový pocit.

Opět jsem se ptala Igora, co s tím. Odpověď: Tento nový pocit je nakonec tím závěrečným. + rada k tomu: Mám si nechat opravdu dostatečný prostor pro vděčnost, protože tam to celé teprve zapadne a propojí se to.

Děkuju

Markéta

Zapsáno: 25.11. 2017, MH

Supervize provázení v Praze

Obrátil se na mě Pavel a dohodli jsme na 11.12 2017 v Praze supervizi provázení. Ze skupiny „Petr“ bude právě Pavel a Jitka. Cenná na tom je odvaha do toho jít a ochota držet focusing jako focusing.

Zapsáno: 23.11. 2017, IP

Bára poslala

Po tradičně zdařilém letním kurzu ve Václavicích se na Psychosomatické klinice v Praze 6
konal od 3.10 do 5.10. 2017 základní kurz focusing. Absolvovalo ho pět účastníků. Další
se díky zdravotním potížím odhlásili. Pro mne a Ivana Koláře byla radost předávat metodu
dalším zájemcům. Přeji všem hezký podzim. Bára Matějová.

Zapsáno: 23.11. 2017, BM

Jen se ptejte!

Dnes a před pár dny také se na mě obrátily Jozefína a Markéta (z nově vzniklé skupiny) s otázkami ohledně provázení focusing. Jen se ptejte!

Zapsáno: 22.11. 2017, IP

Cenné zkušenosti z pátečního odpoledne – poslala Markéta

S naší skupinou jsme se v pátek odpoledne sešli podruhé. Celý den jsem byla roztěkaná a unavená z předchozího náročného dne. To se projevilo na focusingu. Při provázení jsem cítila, že vůbec nejsem vnímavě přítomná. Třetí člen, který proces pozoroval, to velmi výstižně nazval „technicistní přístup“. Text jsem měla perfektní, ale vůbec jsem nebyla napojená na prožívající a dokonce jsem jednou ani nereagovala na její vyslovený požadavek.
Podobné pocity jsem pak měla jako prožívající. Nemohla jsem se pořádně „dostat do těla“ a měla jsem pocit, jako když jen kloužu po povrchu.
Obě zkušenosti pro mě byly velmi přínosné.

Zapsáno: 12.11. 2017, MH

Zpráva od Hanky Pořízkové (…jak focusují matky od dětí…)

My jsme s Karinou přizvaly do Senohrab Martinu Maršíkovou s Kubíčkem. Zatím proběhlo úspěšně 2x. Kdo nefocusuje, má na starosti mikrojesle. Tak uvidíme, snad to bude fungovat, až porodím.
Mějte se!
Hanka

Zapsáno: 10.11. 2017, IP, HP

Otevírám novou skupinu v Praze…

Otevírám novou skupinu Focusingu v Praze.
Scházet se bude 2x do měsíce ve čtvrtek od 16.00h. Případně od 16.30h.
Místo: Mateřská škola speciální, Speciálně pedagogické centrum
Štíbrova ulice, Praha 8 – Kobylisy
(pěšky 8 minut z metra Ládví nebo 8 minut z metra Kobylisy, nebo 3 minuty z tram zastávky Kyselova)

Těším se na Vás!

Daniela Jeníčková, email:daniela.jenickova@email.cz, tel.:603712023

Zapsáno: 10. 11. 2017, DJ

Nová skupina Markéty Hrbkové

Na říjnovém kurzu provázení v Roškopově jsme dali dohromady novou skupinu na focusing. Týden jsme se domlouvali na termínu, který by všem, kteří projevili skutečný zájem pravidelně focusovat, vyhovoval. Z původních sedmi je nás nakonec pět: Markéta Hrbková, Jozefína Simová, Ivana Pavlíková, Ema Formanová a Luboš Forman. Scházíme se každý pátek odpoledne v Liberci. Můžu mluvit za všechny, že z toho máme obrovskou radost.
Pevně věřím, že nám všem vydrží zájem a nadšení a budeme se moci dále vzájemně obdarovávat.
Shodli jsme se, že by bylo dobré, kdyby se našel šestý člen. Ale nespěcháme, netlačíme. Teď se radujeme z nás pěti.

Zapsáno: 5.11. 2017, MH

Nová skupina v Liberci

Po letošním kurzu provázení se několik účastníků dohodlo a založili novou skupinu. Už se sešli a dohodli si pravidla. Dozvěděl jsem se také, že v některých stávajících skupinách probíhají změny- tj. někdo odchází a někdo přichází, mění se místo schůzek. Tak to chodí. Kdyby někdo potřeboval pomoc s provázením nebo s organizací, dejte vědět.

Zapsáno: 5.11. 2017, IP

Kurz provázení v Roškopově -„PO“

O víkendu  20. -22. 10. 217 proběhl kurz provázení v příjemném prostředí, s bezvadným servisem pro akci a výborným jídlem. Rozpačité úvodní scházení a problém „jídlo- nejídlo“ jsme překonali a poslední den – v neděli se většina účastníků navzájem provedla s vnímavou přítomností a s orientací v procesu. Prostě dobrý!  Přijeli zase „holky“ z Jablonce- Míša, Renata, Eva a pomohli v sobotu s tréninkem provázení. Děkujeme … i lektoři Igor a Eliška. Jsem rád, že se rýsují další skupiny v Praze i  u nás na severu. Tak vítejte!

Zapsáno: 23.10. 2017, IP

Skupina Míši Čavojské – ohlédnutí po dvou letech od kurzu provázení

Zpráva od Renaty

Téměř dva roky se scházíme každý týden v Jablonci nad Nisou. Za tu dobu jsme byly na několika supervizích u Igora, na dnech s focusing v Pertolticích,  v Rožkopově na kurzech focusingu, kde jsme provázely nováčky. Zorganizovaly jsme spolu s Igorem v Jablonci den s focusing a konstelacemi a odpoledne s focusing.

Všechny členky naší skupiny jsme se shodly, že je pro nás důležité pravidelné focusování, reflexe ve skupině a také pravidelné supervize. Během těch dvou let nás Igor upozornil na věty, které jsme si samy upravily, nebo slyšely od někoho jiného a nebyly focusingové. Pochopily jsme, jak málo stačí, abychom přestaly skutečně focusovat.

Získaly jsme větší jistotu při provázení, strukturu známe nazpaměť. Stále se učíme drobné, přesto důležité zkratky nebo odbočky, které pomohou provázenému s procesem, učíme se pevnosti a správné intonaci hlasu, zkrátka maximální vnímavé přítomnosti. A ta se získá pouze provázením a také focusováním. Protože se ve skupině už známe dobře a „umíme to spolu“, pozvaly jsme účastníky základního kurzu na provázení do Jablonce, abychom si dovednost potrénovali a současně poskytly začátečníkům prostor být provázený.  A tak nemáme nouzi o nové zkušenosti, jako je nezachraňovat provázeného, nalepený pocit, ponor, úlet, atd. Je to pro nás výborná zkušenost, ale i vzájemné obohacení mezi provázeným a provázejícím.  Cítím radost a vděčnost.

Zapsáno: 10. 10. 2017, RŠ

Nová zkušenost- zpráva od Renaty

Nejprve jsem ráno sestoupila do těla (check in) a cítila jsem napětí. Odpoledne jsme focusovaly s Míšou v Jablonci. Když mě začala Míša provázet, při sestupu do těla jsem se začala smát bez jakéhokoli důvodu. Míša situaci okamžitě reflektovala a já na to nereagovala a začala jsem popisovat sestup do těla. Nakonec se mi podařilo sestoupit do těla a přišel i pocit k focusování. Při pobývání u tohoto pocitu jsem se opět začala smát. Míša opět reflektovala: „ Renato vidím, že se opět směješ“.  V tu chvíli jsem si uvědomila, že ten smích je úhybný manévr, jak nebýt u těžkých pocitů. Neměl totiž jiné opodstatnění. Tak jsem se napomenula a focusing dokončila. Přišly slzy, vzpomínky a vděčnost. Opět nová zkušenost.

Zapsáno: 10. 10. 2017, RŠ

Míša sepsala…

Míša Čavojská si na setkání „Jeden den s focusing“ psala poznámky k provázení a sepsala to. Možná, že by to zájemcům poskytla.

Zapsáno: 10.10. 2017, IP

Dobré…

Na setkání  „Jeden den …“ bylo k vidění hodně „dobrých“ věcí. V první řadě to bylo zapálení dělat focusing. Pak vstřícnost využít připomínky pro zkvalitnění provázení a k hlubšímu prožívání – ve smyslu vnímavé přítomnosti sám se sebou. Potvrzena byla také formální aktivita pro proces focusování: pravidelné scházení ve skupinách, reflexe procesu ve skupinách a zájem o supervizi focusing. K vidění bylo provázení s velkou odbornou zkušeností na jedné straně, na straně druhé se ukázaly nové inspirace (například co dělat, když prožívající hodnotí své pocity).

Zapsáno: 27.9. 2017, IP

Jeden den s focusing – jak to viděla Daniela

V sobotu 23.9. se nás sešlo 6 a Igor. Byli tam velmi zkušení provázející – Eliška Pokorná, Míša a Eva z Jablonecké skupiny, Jitka z pražské skupiny, já jako začínající průvodce a Jana, která má základní kurz , ale pobyla s námi už v červnu na Podvečeru v Jablonci, také 3 dny v Novém Boru. Všechny jsme tak byly 3x provedeny a vše prožité z procesu mohly s Igorem konzultovat . Každá z nás se dozvěděla mnoho důležitých věcí, které může okamžitě uplatnit v provázení, nebo si je zapamatovat, že když nastanou, co je třeba dělat.

Ukázaly se dvě zásadní věci – je třeba focusovat a provázet stále pod dohledem, abychom nedělali chyby. Je třeba se focusingu pravidelně věnovat.

Zajímavostí setkání bylo to, že někteří si své letité poznámky sepsali do souborů, které nechají Igorovi zkontrolovat. Zkuste to také.

Na kurzu Provázení v říjnu v Roškopově jsou stále volná místa, těšíme se na Vás.

Zapsáno: 24.9. 2017, DJ

Základní kurz focusing – operativně

Bohužel se nesešlo dost zájemců, tak musíme základní kurz v naplánovaném termínu 28.-30.9. 2017  v Družci u Kladna zrušit. Bude ale základní kurz focusing zase v dubnu v r. 2018.

Zapsáno: 14.9. 2017, IP

Provázení v Jablonci

Dneska jsem provázel Míšu z jablonecké skupiny. To je ta skupina, která nabízí jedno provázení každý týden  lidem ze základního kurzu. Říkala mi, že je o to velký zájem a další termíny byly rozebrány za 5 hodin. Mluvila také o tom, jaké zkušenosti udělali při tréninku provázení s těmito začátečníky a jak to obohacuje jejich dovednost provázet. U nich ve skupině byla také lektorka Eliška a také se od ní hodně naučily. Kdo dál? Díky!

Zapsáno: 11.9. 2017,IP

Supervize

Měl jsem nedávno supervizi  ve skupině Míši Čavojské. Potěšující je to, že mají o supervizi zájem a „jdou do toho“.  Znovu se potvrdilo, že hrozí, že se ve skupině, kde není opravdu zkušený provázející, focusing odchýlí a do procesu provázení a focusování se zabudují principy, které už s focusing nesouvisejí. Například: prožívající se stará o pohodu provázejícího, ton hlasu, vlastní varianty instrukcí atd.

Zapsáno: 24.8. 2017,IP

Provázení v Roškopově – nabídka

Skupina Míši Čavojské  pojede trénovat a pomáhat ve výuce  provázení  na Kurz provázení focusing v Roškopově 20.-.22.10. 2017. Nabízím také volná místa pro ty, kteří si chtějí provázení oživit, pobýt s focusing a v příjemném prostředí. Program pro vás, jak si ho zařídíte. Přihlášky a dotazy na ipcak@volny.cz. Dejte vědět i ostatním.

Zapsáno: 21.8. 2017,IP

Míša posílá zprávu

Ve skupině v Jablonci nad Nisou (Renata, Eva, Míša) provázíme (cca od poloviny července) lidi, kteří nemají kurz provázení. Většinou 1 osobu za týden. Minulý týden jsem nabídla srpnové a zářijové termíny a všechny byly obsazeny za 1,5 dne od zaslání nabídkového e-mailu. Zájem je velký a mile nás to překvapilo. Poptávka je v tuto chvíli vyšší než nabídka. Nabídku zasílám lidem, kteří se zúčastnili červnové akce Podvečer s focusing nebo jsou s námi nějakým způsobem v kontaktu a zareagovali na výzvu, že chtějí dostávat e-mailové nabídky s možností provedení v naší skupině. Do této databáze se mohou nechat zapsat i další zájemci, kteří mají základní kurz focusingu a pošlou žádost o zařazení do rozesílky na cavmichaela@atlas.cz. U provázení osob se základním kurzem se setkávám s věcmi se kterými se u pokročilejších lidí ve focusování většinou nesetkám např. hodně se mluví v obrazech místo popisování tělesných pocitů nebo vysvětlování základních pojmů: Co znamená můžeš s tím být? Vlídně? Jak odstoupit od pocitu. Pro mě jsou to cenné zkušenosti a věřím, že i pro provázené, kteří dlouho nefocusovali nebo focusují jen doma. Sama jsem po základním kurzu ocenila, když mě někdo občas provedl. Dřív žádná pravidelná možnost ve skupinách nebo od lektorů nebyla. Tenkrát bych tuto možnost určitě využila, protože se mi focusování po určité době vždycky přestalo dařit. Sice jsem focusovala, ale věděla jsem, že to není focusing a nevěděla proč. Když jsem se nechala provést, tak jsem se vždycky vrátila zpět k focusingu.

Zapsáno: 16.8. 2017,MČ

„Holky“ trénují…

Mám zprávy, že skupina Míši Čavojské pokračuje v trénování dovednosti provázet, a to tak, že pravidelně nabízí zájemcům základního kurzu, že je provedou. Zářiové termíny, jak jsem zaslechl, jsou už obsazené. Začátečníci umí připravit nečekané situace, které by nezažily, kdyby se provázely jen mezi sebou ve skupině. Trénují tak nejen provázení, ale nabízí prostor pro zájemce o focusing, aby TO nezapadlo. Je to inspirující! Dejte vědět i ostatním.

Zapsáno: 15.8. 2017,IP

Focusing – konstelace v Novém Boru  2017

Po letech se obnovilo setkání v Novém Boru. Tak jsem ráda využila této možnosti pobýt s focusingem a něco se nového naučit. Proti historii se tam nikdo fokusovat neučil úplně od začátku. Sešlo se nás 15 a Igor Pavelčák. Účastníci byli ti, kteří doma samostatně a mnoho let focusují, ti, kteří prošli kurzem focusingu před lety a potřebovali si vše oprášit, ti, kteří mají kurz provázení, ale neprovázejí, ti kteří mají kurz provázení a pravidelně docházejí do skupin a také učící se lektorka Jitka Marková z pražské skupiny a lektorka  Eliška Pokorná ze skupiny z Jablonce nad Nisou.
Intenzivní čas s focusingem doplnily konstelace a koupání v rybníku. Byla to pro mne velká škola. Provázela jsem 4 lidi a každý byl úplně jiný a měl jiné zkušenosti. Naučila jsem se mnoho věcí  – nesmím přidávat slova a měnit věty v provázení, musím být permanentně vnímavě přítomná, viděla jsem, jak je někdy těžké najít téma na focusování a ujistila se, co jako doprovázející mám dělat. Viděla jsem 1 focusing, který měl rychlost blesku, až se provázející ztrácel a na závěr, až po rekapitulaci se vše propojilo se vzpomínkou. Byla jsem 3x provedená a v jednom focusování jsem ulítla, poprvé v životě. Konstelace vše zajímavě propojily a zarámovaly, sama jsem se dozvěděla o své rodině vysvětlující informaci.

Děkuji Igorovi za vlídné vedení setkání, Iloně za báječné ubytování a všem účastníkům za přívětivou atmosféru.
Brzy na viděnou v Pertolticích na Jeden den s focusingem – 23.9.
Daniela Jeníčková
Zapsáno: 25.7. 2017,DJ

Focusing – konstelace 2017

Můj nejsilnější zážitek, který se ale pravidelně dostavuje, je v síle spojení focusing a rodinných konstelací. Byl jsem na setkání také 2x provázený, což se mi tak často nestává, a viděl jsem i provázení a focusing ostatních kolegů. Moc pěkné a přínosné setkání pro mě i s konstelacemi. Jsem rád, jsme seminář v novém provedení udělali. Díky!

Zapsáno: 26.7. 2017,IP

Setkání focusujících v Jablonci s odstupem

  1. června jsem přišla na setkání „podvečer focusing“ v Jablonci. Užila jsem si luxus perfektní organizace, o kterou se postarala Míša Čavojská a její kolegyně ze skupiny.Viděla jsem provázení lidí, kteří nedávno absolvovali základní kurz focusing i těch, kteří ho absolvovali před mnoha lety. Někteří focusují doma sami, někteří s provázením jen výjimečně a někteří vůbec. To všechno hraje roli. Provázení bylo pestré.

Od provázejících vyžadovalo velkou pozornost a připravenost reagovat na situace, s nimiž se „běžně“ nesetkávají. Provázení přineslo během procesu jiné situace, než jsou ty, s nimiž se setkávají ve své skupině.

Odnesla jsem si 2 zkušenosti: Ten kdo začíná fokusovat nebo chce fokusovat, „to“ musí dělat, tj. musí fokusovat. Nejen sám, ale také s provázením. Focusing je zkrátka tělesná dovednost, kterou je potřeba trénovat a rozvíjet. Druhá zkušenost je stejná, jen platí pro provázející. Čím víc licí provedu, tím líp, protože získám víc zkušeností. Obojí je proces, který vyžaduje čas.

Na tomto setkání všechny spojoval zájem o focusing. Jsem ráda, že jsem u toho byla!

Eliška P. 11. 7. 2017

Postřehy od Markéty Hrbkové- Podvečer s focusing v Jablonci

Ahoj, zasílám dojmy a postřehy z focusing v Jablonci nad Nisou 16.6.2017.

Být provázena je velký luxus. Mohu si dovolit plně se ponořit do sebe a sledovat svoje pocity. Pocity při tom, když jsem provázena, jsou mnohem silnější. Také jsem k sobě poctivější. Doma jsem se párkrát ošidila a bylo to na celém průběhu znát, jen jsem tak šmrdlala po povrchu. Pokud focusuju o samotě, jsem dva v jednom a občas mi toto rozdvojení brání pořádnému soustředění na sebe samu. Na druhou stranu, když jsem provázena, musím se naladit na provázejícího a naučit se, říkat si, co potřebuju bez jakýchkoliv předsudků a obav. Zároveň jsem se zaobírala tím, jakou odpovědnost na sebe provázející bere a jaká to musí být práce. A na to jsem se také měla vykašlat, je to její rozhodnutí, že mě provází a moje rozhodnutí, že se provázet nechám.
Těším se na kurz provázení, aby byl pro mě focusing úplný. Zatím čerpám jen z jedné půlky a občas si přijdu, jako když vím, že mám mít dvě ruce, ale jedna mi tam z toho těla prostě nekouká.

Zapsáno: 27.6. 2017, MH

Zpráva od Míši -Podvečer s focusing v Jablonci

Zdravím všechny účastníky pátečního focusingového podvečera.

Chtěla jsem vám všem poděkovat za včasný příchod, že jste přišli připravení a tím pádem mohlo vše proběhnout bez zádrhelů.

Vzhledem k tomu, že jste někteří projevili zájem o opakování této akce nebo jste měli zájem přijít k nám do skupiny se nechat provést (a nebylo vás málo), tak mám pro vás nabídku. V naší skupině jsme 3 a občas k nám chodí i další provázející. Pokud se mi ozve čtvrtý provázející a budu to vědět alespoň 2 dny dopředu, tak můžeme provést ještě 2 lidi se základním kurzem a stihneme to za 2 hodiny jako obvykle. (rozdělíme se do 2 skupin po 3) Naše skupina se schází každý čtvrtek od 17 do 19 hodin. Místo znáte. Pokud máte někdo zájem dostávat od nás nabídky s možností provedení v naší skupině, tak mi napište. Pokud se utvoří prostor pro provázení lidí se základním kurzem, tak vám pošlu nabídku s termínem a první dva, kteří se ozvou, tak k nám můžou přijít.

Děkuji všem za páteční účast a těším se zase někdy na viděnou při focusingu nebo jiné akci.

Mějte se fajn – Ahoj

Míša Čavojská, e-mail cavmichaela@atlas.cz

Zapsáno: 19.6. 2017, MČ

Zpráva od Daniely -Podvečer s focusing

Potkali jsme se v hojném počtu a organizace akce byla díky Míše Čavojské a Renatě…. naprosto bez chybičky. Skupinky supervidoval Igor a Eliška a vzniklo mnoho důležitých postřehů a ponaučení.

Když jsem provázela, hned jsem se naučila několik drobných, ale zásadních věcí. Patří sem nutnost doptat se, jestli když  ten, kterého provázím, cítí více pocitů, jestli jsou pocity dohromady nebo ne. Musím respektovat přání  provázeného, že když by chtěl skončit, nemám pokračovat a vnucovat mu svojí představu o tom, že ještě focusing neukončíme. Potvrdilo se, že nevadí, když stále používám písemné materiály, které mi jsou oporou, a někdy z nich čtu. Také mne Igor upozornil na to, že měním hlas v provázení , o čemž vůbec nevím.  A navíc se musím naučit být více vnímavě přítomná. Potom mne třeba napadne, jako to udělal Igor, že zdůrazním slova i se stejnou intonací provázeného, která jsou pro něj velmi důležitá.

Tedy Děkuji, děkuji,  děkuji ! Bylo to prima a zase jsem o kousek blíž focusingu. Snad se potkáme v létě v Boru!

Daniela Jeníčková

Zapsáno: 19.6. 2017, DJ

Podvečer s focusing v Jablonci nad Nisou 16.6. 2017

V pátek se nás má sejít 21 účastníků. Děkujeme Míše a Renatě a i Evě (jablonecká skupina) za nápad a organizaci. Je to akce jako hrom! Přijďte na 16,30 hod, abychom mohli začít focusovat v 17 hodin. V případě potřeby se ještě obracejte na Míšu Čavojskou. Zdraví všechny- Igor.

Zapsáno: 14.6. 2017, IP

 

Podvečer s focusing v Jablonci nad Nisou 16.6. 2017

Dnes se naplnila kapacita osob, kteří se chtějí 16.6. nechat provést (12 osob).
Nyní přijímám přihlášky jen mezi náhradníky (ten kdo se chce nechat provést), pokud by se někdo odhlásil.
Na provázení volná místa ještě jsou. Je nás dohromady 19. Ahoj, Míša

Zapsáno: 4.6. 2017,MČ

Škoda

Škoda, že není na stránkách více příspěvků o tom, co zažíváme na skupinách při focusování.

Zapsáno: 24.5. 2017,IP

Eliška nabízí provázení

Všem, kteří nemají kurz provázení nebo se chtějí nechat provést, nabízím tuto možnost. Více na „Akce“

Zapsáno: 24.4. 2017,EP

Co Eliška zažila a odvezla si z Roškopova

Včera jsem se vrátila ze základního kurzu focusing v Roškopově. Po roce jsem si připomněla objevné a užaslé pohledy lidí, kteří jsou poprvé provedeni procesem focusing. Lidmi, kteří poprvé udělali „check in“. Lidmi, kteří se ve svém těle potkali se svými pocity. Někdy o pocitech věděli, někdy je tušili, jindy nevěděli – zapomněli na ně, přehlíželi je. Někteří prožívající mluvili o svých dojmech z „aha“ efektu. Když se jim vynořila konkrétní vzpomínka nebo zážitek a spojila se s jejich tělesným pocitem – s tělesným prožíváním. Jednoduše: „To nevymyslíš, to se dá jen zažít.“ Připomněly se mi moje vlastní prožitky, když jsem fokusovala poprvé. Dnes, 11 let po svém základním kurzu, vidím jak je pro mě focusování báječné = objevné a dobrodružné. Moje nadšení z metody se nezměnilo. Chuť a vytrvalost focusovat dál zůstává. Mám radost z možnosti předávat focusing dál. Díky za setkání.

Eliška P.

Zapsáno: 24.4. 2017,EP

Zpráva od Daniely

Sešli jsme se v Roškopově v počtu 1O účastníků, 2 lektorů a jedné stále začínající účastnice . V sobotu přijely posily 3 účastnic, které trénovaly provázení a nabídly účastníkům provázení navíc. Sešla se příjemná společnost, Igor a Eliška s vlídným nasazením lektorovali a Igor nám hrál na akordeon, abychom si také zazpívali a mohli se pak pěkně soustředit na práci.  Večer byl naplněn konstelacemi, což jen umocnilo naše dojmy z celých tří dní.  Na závěr všichni účastníci překvapili tím, že procesu porozuměli, potěšili tím, že je metoda oslovila a mnozí doufají, že přijedou na podzimní pokračování.
Děkuji všem přítomným, že naplnili dům TYMYJÁNu vlídnou atmosférou . Jsem vděčná, že jsem se mohla zdokonalit a oprášit znalosti procesu Focusingu, jako stále začínající – i po 15 letech. Za tu dobu Igor s kolegy a kolegyněmi dotáhl metodologii k dokonalosti.

Daniela Jeníčková
TY-MY-JÁ-n
Zapsáno: 24.4. 2017

 

Základní kurz Focusing 21. – 23.4. 2017

Na kurz nakonec do Roškopova dorazilo 10 účastníků. Kurz vedl Igor P s Eliškou P., organizaci pobytu měla Daniela J. ze spolku TYMYJÁN. V sobotu přijely trénovat provázení se začátečníky ještě Míša Č., Renata Š. a Míša N. Byla to novinka v programu základního kurzu. Jednak měli účastníci možnost být provedeni jednou navíc oproti starému konceptu, na druhé straně  si „holky“ zkusily, jaké to je provázet někoho, kdo se focusing teprve učí. Výborná zkušenost pro budoucí lektorování. Na kurzu byla tvořivá nálada podpořená příjemným prostředím a výborným jídlem.
Zapsáno: 23.4. 2017,IP

Jak Renata prožila setkání  „Odpoledne s focusing a konstelacemi“ v Jablonci n/N

Na podzim jsme všichni z naší Jablonecké skupiny (Míša Č., Eva C., Renata Š.) byli na kurzu provázení focusing v Rožkopově. Večer byli i konstelace a tam jsme měli možnost vidět provázanost focusing s konstelacemi. A proto Míša Č. dostala nápad a zorganizovala s Igorem setkání v Jablonci, které se uskutečnilo 18. 3. 2017.  Sešlo se nás celkem 8 z několika skupin, s různou zkušeností s fokusováním, a o to setkání bylo zajímavější a přínosnější. Rozdělili jsme se do trojic a focusovali jsme navzájem.

Opět jsem spíše doladila celý proces provázení. Uvědomila si, že pomalým nepatrným odchylováním od procesu může celá skupina přestat focusovat a že pravidelná supervize od Igora je pro nás důležitá.

Když jsem provázela Ivetu, na otázku „Můžeš s tím být?“mi odpověděla ……„asi můžu“. A protože to není odpověď na danou otázku, zeptala jsem se ji znovu: „Asi není odpověď, můžeš nebo nemůžeš s tím být?“ Focusující mi po chvilce odpověděla ano. Další zkušenost jsem získala, když jsem opět provázela Ivetu. Dala jsem Ivetě na výběr dvě otázky, ona si vybrala tu první, ale odpověděla mi na druhou otázku. Ivetu jsem na toto neupozornila a pokračovala dál v procesu. Igor mě upozornil, že bych změnu v odpovědi měla reflektovat a pro příště Ivetě říct: „ Iveto, ty si vybrala tu první otázku?“

Nejcennější zkušenost byla pro mě, když Igor provázel Janu, která má základní kurz focusing a dlouho nefocusovala. Viděla jsem Igora, jak krok po kroku a s vnímavou přítomností provázel Janu, ujišťoval se, jestli procesu rozumí. Vracel ji do těla, aby popisovala tělesné pocity atd. Pro mě to byla velice cenná zkušenost pro základní kurz focusing, kde naše jablonecká skupina bude provázet nováčky.

Děkuju všem za setkání. Těším na další setkání s focusing za 14 dní v Rožkopově.

Renata Š

Zapsáno: 6.4. 2017,RŠ

Setkání focusujících 2017

Ahoj všem!!
S blížícími se Velikonocemi jedna radostná zpráva – Focusing 2017 bude 🙂
Termín: 9. – 11.6., místo konání : Václavice na Mlejně u Petry Tiché
(s sebou spacáky či deky, upozornění – všude jsou tam kočičky, info pro alergiky…) Více na „Akce“
Martina T

Zapsáno: 4.4. 2017,MT,

Strach

Do bílého
Usedá strach
Prokřehlý z brzkého rána
Znám jej
Můj starý opatrný přítel
Zdravím jej a usedám vedle něho
Vstaň
Nastudíš se
Neuposlechnu
Jen mu s lehkým pousmáním
Drcnu do ramene
Kryštof, poslala Bára 23.3.2017

 

Odpoledne s focusing a konstelacemi 18.3. 2017

Míša Č. iniciovala a zorganizovala setkání a Renata nabídla v Jablonci prostory. Díky za to. Celkem se nás sešlo 8, včetně Igora. Rozdělili jsme se do 3 skupin a v přestávkách jsme probírali otázky kolem provázení. Setkání bylo opět inspirující nejen pro vlastní proces focusování, ale i pro práci k rozšíření lektorského týmu. Konstelace nakonec byly výživnou tečnou za intenzivním pobýváním sami se sebou.
Zapsáno: 20.3. 2017,IP

 

Zpráva od Jany

Dostala jsem doporučení, abych si zafokusovala na kašel, který mě aktuálně trápil. Během sekundy se mi spojily vzpomínky a události, kdy mi bylo sedm let. Byla jsem nemocná s chřipkou, sama doma, s horečkou 40C a zimnicí a kašlem. Byla mi hrozná zima, ležela jsem na mokrém prostěradle a nemohla se prakticky hnout, cítila jsem, že umírám… Na konci focusing jsem ale pocítila velkou vděčnost kašli, který byl se mnou a pomohl mi přežít tu hrůznou situaci. Došlo mi taky, jak byl kašel, který mě trápil celé dětství, pro mě důležitý.

Zapsáno: 8.3. 2017,JSt

 

Inspirace ze skupiny „Eliška“

Obrátily se na mě Martina a Petra, co jako provázející mají dělat, když prožívající neodpovídá na otázky provázení tak, že provázející má jistotu, že příslušný krok focusing u něj proběhl, nebo dokonce si myslí, že prožívající vůbec nefocusuje. Aby provázející mohl být vnímavě přítomný s prožívajícím, musí i on mít jistotu, v jaké fázi je proces a co by „právě teď“ bylo nejlepší prožívajícímu nabídnout. Dělá se to tak: „Nestarám“ se o prožívání provázeného, nehodnotím, jestli je to nebo není focusing, ale ptám se prožívajícího, jestli je daný krok skončený, jestli to, co prožívající říká(mlčí), je tím krokem, co si myslím a když nevím, co by bylo dobré prožívajícímu „právě teď“ nabídnout, tak se přímo na to zeptám.
Zapsáno: 9.2. 2017,IP

Zpráva od Báry

Dne 3.2.2017 – 5.2.2017 se konal na Psychosomatické klinice Patočkova 3, v Praze 6 základní kurz focusing pod vedením Ivana Koláře a Báry Matějové. Účastnilo se ho sedm  zájemců a jeden adept na pozici lektora.  Všichni zdárně kurz ukončili a hledáme vhodný termín pro kurz provázení.
Zapsáno: 9.2. 2017,BM

Skupina Igora skončila

Takřka po 20 letech skupina Igora skončila své scházení. Byli jsme tam já(Igor) a Jindra. Jindra udělal tabulky „komplikací“ text k základnímu kurzu „Kroky“ s obrázkem kolotoče a sovy. Na začátku do skupiny chodila Věra a dlouho pak ještě Jana původně z Jablonce. Ze skupiny teď odešel Jindra. Konec je také nová příležitost.
Zapsáno: 1.2. 2017,IP

Základní kurz Focusing 21. – 23.4. 2017

Základní kurz bude v Roškopově č.p. 60. Instrukce k ubytování a stravě dostanou přihlášení účastníci emailem. Na seminář mohou přijet také zájemci o focusování, kteří chtějí pobýt v příjemném prostředí a navzájem se provést s obvyklou reflexí. Na tento program je nutné se také přihlásit. Večer po focusing plánujeme stavět konstelace.
Zapsáno: 24.1. 2017,IP

Zpráva od Hanky

Focusujeme s Karinou od letošního října. Začaly jsme hned po absolvování kurzu provázení v Roškopově.
Scházíme se pravidelně jednou týdně, nemáme ale stanovený konkrétní den. Plán setkání si vždy dohodneme na měsíc dopředu. Scházíme se buď u nás doma v Popovicích či u Kariny v Senohrabech. Snažíme se držet přesně instrukcí a vět, které jsme dostaly na kurzu.
      13. prosince jsme absolvovaly první supervizi u Igora. Až na pár situací se zachraňováním provázené u nás obou jsme si ověřily, že zatím v procesu nikam moc neulítáváme. Pro mě tedy velice pozitivní výstup a motivace. Postupnou praxí v provázení snad vychytáme malé mouchy. U mě správný tón hlasu, akurátní zrcadlení- ani moc ani málo. Prostě vnímavá přítomnost po celý focusing.
     O focusingu musím říct jenom to nejlepší. Je to skvělý prostředník k navázání kontaktu se sebou samou. Učím se tak respektovat svoje prožívání a to, jaká jsem. Jsem pak se sebou spokojenější. Tím pádem jsem i spokojenější  ve vztazích a smířenější se situacemi, do kterých se dostávám.
     Focusuji i o samotě a poslední dobou často v situacích, kdy se musím rozhodovat. Jsem v období, kdy se snažím dělat změny ve svém životě a tělo mi vždycky dobře poradí. Jsem k tělu mnohem pozornější a ze zkušenosti už vím, že se vyplatí ho poslouchat. Když mám nějaký symptom, který bych „radši ani neviděla“, tak se snažím s ním dle focusingového přístupu pobývat. Tím, že mu tak dám prostor, se mi někdy ukáže, co za symptomem skutečně je a s čím mám vlastně pracovat. Někdy tak přijde i vděčnost za původně nechtěný symptom.
     K objevení a následné oblibě focusingu mě ale jednoznačně dovedla až zkušenost s konstelacemi a absolvování výcviku v metodě rodinných konstelací. Tam jsem až zjistila, co to vlastně jsou moje tělesné pocity, jak je vnímat, jak je neposuzovat a nic nevymýšlet. Základní kurz focusing jsem absolvovala před více jak čtyřmi lety nepolíbená ani jednou metodou. Focusing šel tak na čtyři roky k ledu, protože mi to tehdy „nešlo“.
      Letos v létě ale nazrál čas a byly jsme s Karinou u Igora na jednodenním semináři Focusing znovu, kde jsme oprášily základy focusing a já jsem zjistila, že mi to najednou jde a pocity se propojují se zážitky. Pak jsem už z léta namotivovaná absolvovala podzimní kurz provázení. Ten mi dal hlavně jistotu ve struktuře procesu. Ta je pro mě stěžejní, jak při provázení, kdy si zatím držím papíry s větami v ruce,  tak při focusování o samotě, kdy mi už věty a otázky samy naskakují a můžu se tak soustředit více na vlastní pocity a plynutí procesu.

Tak focusingu zdar!

Zapsáno: 16.12. 2016,HP

Supervizní setkání u „Elišky“ 1.12. 2016

Eliška domluvila supervizi provázení ve své skupině. Byla Eliška, Martina, Petra a Jindra. Bylo moc pěkné vidět, jak všichni ve skupině přesně rozumí procesu i z pozice prožívajícího a provázejícího. Až na několik drobností, převážně v prostoru vnímavé přítomnosti, bylo všechno ostatní dobře. Inspirující je také to, že ve skupině mají jako normu zavedenou reflexi procesu a berou to výhradně jako přínos pro dovednost focusovat a pro osobní rozvoj.
Zapsáno: 2.12. 2016,IP

Setkání s focusing 17.11. 2016

Původně inzerované setkání ( pod „Akce“) nebude. Přihlásily se 4 zájemkyně, z toho 3 ze skupiny „Míša“ . Místo celodenního programu je ale možné domluvit si setkání v Liberci, a to buď formou supervize, nebo „jen“ se provést s obvyklou reflexí.
Zapsáno: 16.11. 2016,IP

Focusing v Roškopově 21.-23.10.2016

V sobotu 22.10. jsem se zúčastnila kurzu provázení v Roškopově. Naši skupinu z loňského kurzu provázení (Renata, Eva, Míša) přizval Igor na letošní kurz, abychom si mohly vyzkoušet i jinou roli. Nechat se provést od účastníků kurzu a víc se zaměřit na dodržování struktury a více si říkat, co v danou chvíli potřebujeme. Většinou jsme byly ve skupině ve 4 lidech (2 z loňského kurzu, 2 z letošního) a dívaly jsme se na provázení a sledovaly případné „chyby“ a pak se nechaly provést. Také jsem si zopakovala teoretickou část kurzu – komplikace při provázení a „kvíz“ (ponor, úlet, nalepený pocit atd.) Nalepený pocit jsem viděla na kurzu při skutečném provázení. Bylo dobré to vidět, protože se s tím většinou při provázení tak často nesetkávám. Kurz jsem vnímala jako obohacující. Poznala jsem nové lidi, kteří focusují, a jejich zkušenosti z praxe, což bylo pro mě přínosné. Na závěr Igor postavil 2 konstelace a prvně jsem viděla provázanost focusingu a konstelací. Děkuji, že jsem se mohla zúčastnit.
Zapsáno: 26.10. 2016,MČ

Kurz Provázení v Roškopově 21.-23.10.2016

Kurzu se účastnilo 7 přihlášených. Kurz vedl Igor Pavelčák a Jitka Marková. Novinkou na kurzu byla  podpora výcviku provázení Míši Č. , Renaty Š. , Evy C a Martiny M. Kromě Martiny, přijely jen na sobotu, ale tuhle možnost, mít reflexi kromě od lektorů také od „kolegů“, všichni účastníci ocenili. Cenily si téhle možnosti i „holky“, protože si své provázení ještě více procvičily. Kromě toho, že hodně pomohly s tréninkem provázení, přivezli také dvě harmoniky, tak jsme si navíc v příjemném prostředí v Roškopově ještě pěkně zazpívali.

Zapsáno: 25.10. 2016,IP

Základní kurz v Praze

Ve dnech 14.-16.10. proběhl Základní kurz Focusing pro tým pracovníků krizové linky:

EDA cz, z. ú.
Trojická 2/387
128 00  Praha 2

Kurzu se pod vedením Báry Matějové a Martiny Tiché zúčastnilo 9 pracovníků a proběhl v útulných prostorách pracoviště nedaleko pražské náplavky. Přivítaly jsme 8 žen a jednoho muže..:-)…dvě účastnice již absolvovaly kurz Focusing dříve. Kurzu prospívala otevřenost frekventantů, jejich předchozí zkušenosti s prací s tělem a neubíralo mu to, že šlo o kolegy z jednoho týmu. Nálada byla příjemná a jen jí podpořil sobotní oběd v restauraci „U dobré myšlenky“ hned naproti v ulici.Přes počáteční nejasnosti v oblasti teorie, techniky Provázení apod. se kurz vydařil, a bylo nám potěšením, že jsme v závěru dostaly dobrou zpětnou vazbu a byly výhledově požádány o uskutečnění Pokračovacího kurzu – Focusing II.
Přejeme EDOVI mnoho zdaru a budeme se těšit!!

Zapsáno: 21.10. 2016,MT

Zpráva z „Prahy“

Od 27.-29.5. 2016 proběhl kurz Focusing v léčebných lázních Priessnitz v rámci výcviku Integrativní psychoterapie pod vedením MUDr. Kubánka. Lektorský tým byl v zastoupení Ivan Kolář, Bára Matějů a Martina Tichá. Jednalo se již o čtvrtý ročník tohoto kurzu.
Kurz proběhl v krásných prostorách historické budovy lázní a všem frekventantům zároveň umožnil prohlídku malebného okolí v horské přírodě a příp. i vyzkoušení „bosé stezky“ vystavěné na principu léčebných Preznitzzových pramenů.

Zapsáno: 10.10. 2016,MT

Trénink v Roškopově 21.-23.10.2016

Na kurz jsem pozval holky ze skupiny „Míša“, aby se v rámci kurzu provázení účastnily tréninku tak, že budou sledovat „chyby“ v provázení účastníků a pak také se nechají provázet účastníky s tím, že důsledně  budou uplatňovat princip „říct si“, když bude nabídka provázejícího jiná, než by potřebovaly. Zavádím to jako přípravu na lektora a kromě toho to jistě pomůže i jim pro vlastní focusování. Ostatní zájemci hlaste se! Když uvidím vaše provázení a bude jisté, příště vezmu třeba zase vás.

Zapsáno: 7.10. 2016,IP

Jeden den s focusing -od Jitky

Na setkání Jeden den s focusing jsme si měli možnost vidět rozdíly v provázení a získat zpětnou vazbu k vlastnímu provázení.
Bylo skvělé zažít a i provázet 3 focusingy během jednoho dne, provázení i prožívání se posouvá, přišlo mi to jako u cibule, olupují se postupně další a další slupky. .
Pro mne bylo cenné zažít, jak se odpojím, když jsem třeba nerozuměla, a pak se zabývám tím, co vlastně prožívající říkal. Je lepší se ho zeptat a tím zůstat k dispozici (vnímavě přítomný). Lepší je se zeptat se i ve chvíli, kdy např. zapomenu na nějaký bod ve struktuře – např. „zeptal jsem se „jaké je to celé“ a zapomněl jsem se zeptat „je to jako když“ : chceš se k tomu vrátit?“.
Taky v tónu, jakým opakuji to důležité po prožívajícím, jsou velké rozdíly. Je vidět, jestli je v něm dostatek vstřícnosti anebo jde spíš o mechanické opakování a ve skutečnosti se spíš zabývám otázkou, co mám teď říct, jak nejlépe reagovat… Tón hlasu také vyjádří DŮRAZ pokynu, můžeme ho i několikrát zopakovat (například: Odstup, odstup, odstup!).  Také jsme se domluvili, když provázející viděl něco, co se děje na těle prožívajícího a ten to nereflektuje, tak ho na to upozornit. (Například: A taky se nakláníš na stranu)

Zapsáno: 27.9. 2016,JM

Kurz Provázení v Roškopově 21.-23.10.2016

Kurz je určený pro absolventy základního kurzu, ale mohou se přihlásit také zájemci, kteří provázení už mají a chtěli by si tu dovednost obnovit nebo se zdokonalit pod vedením lektora.

Zapsáno: 26.9. 2016,IP

Jeden den s focusing

Na setkání 17.9. 2016 nás dorazilo sedm. Potěšující je, že všichni/ny (kromě Igora tam byla samé ženy) se orientují v procesu. Kdybych měl shrnout, na co si dát pozor, bylo by to: „Neber jako formální instrukci, že se zeptáš nebo si řekneš, co potřebuješ“. „Neměj ambici dělat „lepší focusing“ a ani být v tom smyslu jako provázející k dispozici prožívajícímu“.  „V první řadě jde o to být vnímavě přítomný“.

Zapsáno: 17.9. 2016,IP

Dvě zprávy ze skupiny „Eliška“

Igore, reaguji na Tvůj nápad – návrh podělit se o zážitek a zkušenost z procesu focusing ze skupiny. Popíši vlastní zkušenost:  Při focusing jsem hned s prvním pocitem nemohla být. Byl to nalepený pocit a musela jsem skončit. Byla jsem pocitem celá obsazená. Oči jsem měla zavřené. Nemluvila jsem. Provázející mi nabídla: „Podívej se, jestli je v těle nějaký pocit se kterým můžeš být.“ Hned jsem věděla, že to není možné. Řekla jsem, že potřebuji skončit.  Udělala jsem rekapitulaci se zavřenýma očima. Když jsem úplně skončila a otevřela oči, reflektovala jsem svůj pocit „jsem úplně mimo sebe“. Ještě jsem něco pro sebe od provázejícího potřebovala, tzv. to dotáhnout s otevřenýma očima. Sama jsem to nemohla udělat, neměla jsem odstup ani prostor. Po této zkušenosti jsem  si uvědomila, jak je důležitá role provázejícího a jeho připravenost být na 100% k dispozici prožívajícímu.

Eliška 14. 9. 2016 z provázení 28. 8. 2016

Ze skupiny Elišky z Jablonce. Při sestupování do těla a výběru tématu jsem ihned zachytila intenzivní tělesný pocit nahoře v hlavě. Moji pozornost také přitáhl hlas provázející, který mi připadal legrační. Popisovala jsem svůj tělesný pocit, jako téma pro focusing a nemluvila jsem o „hlasu provázející“, který odváděl moji pozornost. Zůstala jsem při výběru tématu. Popsala jsem jak mě upoutává hlas provázející, ale nemám k tomu žádný tělesný pocit. Provázející reagovala, já jsem si řekla: „Zeptej se mě, jaké to pro mě je, když mi tvůj hlas odvádí pozornost?“ K tomu jsem měla tělesný pocit s přesným místem v těle, kde jsem ho nesla. To byl začátek – důležité téma mého focusingu. Tato zkušenost mi potvrdila, jak je důležité být pozorná a vnímavá ke všemu, co právě teď přichází, a jak snadno mohu něco přehlédnout.

Eliška 14. 9. 2016 z provázení  8. 9. 2016

Zprávy ze skupin

Když se potkám s kolegy, kteří focusují, tak mi také říkají, co zažili při focusování a jak se jim daří proces. Jsou to krásné zkušenosti, které ale zůstávají ostatním nepřístupné. Napadlo mě, že by bylo pěkné, kdybyste (nejlépe z každého setkání) napsali, co se na skupině dělo zajímavého, nebo se podělili o zkušenost, jak vám to šlo. Dali bychom to k dispozici do aktualit . I v tom by se členové skupin mohli střídat. Měli bychom pak materiál na supervizi nebo na Jeden den s focusing. Dejte mi vědět, co vy na to.

Zapsáno: 2.9. 2016,IP

Zkušenost

Ukazuje se, že pro focusování je důležité nejen znát a dodržovat strukturu procesu, ale že je stejně důležité umět si všímat a reflektovat tělesné prožívání při focusing. Tato dovednost se lépe rozvíjí, když prožívající, zvláště zpočátku, „hodně mluví“ o tom, co se právě teď děje nebo/a když provázející najde způsob, jak prožívanému sdělit, co viděl on. A to tak, aniž by hodnotil nebo zpochybňoval prožívání provázeného.

Zapsáno: 24.8. 2016,IP

Zpráva od Kariny

Jak už je napsáno, já a Hanka jsme využily nabídky od Igora na zkrácenou, ale velmi intenzivní formu Focusing znovu. Igor nám zopakoval základní postupy při focusing,  několikrát nás provedl, jednou jsme dělaly focusing o samotě, stihli jsme jít  na několik procházek po Pertolticích.
Z celého dne jsem si především odnesla, že během focusing musím důsledně dodržovat postup, otázky si nahlas jasně formulovat, přesně na ně odpovídat a hlavně si aktivně pro focusing najít čas. Doma téměř každý večer pracuji.
Jsem za tuto příležitost velmi vděčná.
Karina.

Zapsáno: 10.8. 2016,KŠ

Focusing znovu -30.7.2016

Původně naplánovaný seminář neproběhl, jak bylo zamýšleno, protože se přihlásilo málo lidí.  Ale domluvili jsme na individuálním scénáři připomenutí  procesu a základních principů focusing. Přijela Hanka P a Karina Š . Kromě focusing jsme chodili po Pertolticích, byli jsme na ostružinách. Obě už se těší na Provázení v říjnu v Roškopově taky proto, že slyšely, jak se tam dobře vaří. Plánují založit novou focusingovou skupinu.

Zapsáno: 31.7. 2016,IP

 

Supervizní setkání v Praze

Pražská skupina liberecké sekce si domluvila na 11.7. 2016 od 16 hodin supervizi provázení. Byla Martina a Pavel. Moc pěkné bylo vidět, jak oba drží strukturu procesu. Ukázal jsem, že vnímavá přítomnost může být mnohem košatější, než „Pražáci“ měli zažité. Martina i Pavel o další supervizní setkání stojí. Bude pravděpodobně v říjnu.

Zapsáno: 20.7. 2016,IP

Focusing znovu

Neváhejte se přihlásit vy, kdo cítíte, že si potřebuje proces focusing připomenout. V komorní atmosféře budete provedeni a připomeneme proces focusing, abyste mohli focusing vrátit do svého každodenního života a aktivně ho provozovat.

Zapsáno: 6.7. 2016,IP

Provázení lektorem 2

Na dnešním  mi Míša Č. řekla, jak využila zkušenost  ze svého provázení lektorem, když provázela ona sama. Potěšilo jí, že to, co se naučila a prožila, zafungovalo.

Zapsáno: 20.6. 2016,IP

Provázení lektorem

Nabídku provázení lektorem začala využívat Míša Č. Jedno setkání už proběhlo. Mluvili jsme o procesu, ale také o pozornosti k prožívání a podrobné reflexi měnících se tělesných pocitů.

Zapsáno: 5.6. 2016,IP

Supervizní setkání v Praze

Pražská skupina liberecké sekce si domluvila na 11.7. 2016 od 16 hodin supervizi provázení. Iniciátorkou byla Jitka, ale ta je mimo, tak potřebné zařídila Martina M.

Zapsáno: 5.6. 2016,IP

Setkání v Novém Městě nad Metují

Tradiční focusingové setkání naplánované na 10. – 12.6. 2016 letos nebude. Přihlásilo se málo lidí. Jestli se ještě někdy setkání praktikujících uskuteční,  uvidíme. Je to příležitost něco nového připravit- pro všechny.

Zapsáno: 2.6. 2016,IP

Zpráva od Věry

Focusuji, snažím se alespoň jednou denně. Někdy mi to taky nevyjde. Přijde mi, že já i moje tělo jsme rádi, že jsme konečně nalezli komunikační prostředek a společnou řeč. A tak je neustále o čem mluvit :-). Ne že by to vždy bylo lehké či příjemné. Někdy se mi střídají pocity moc rychle, rychleji než si stačím položit otázku. Za doplňující poslané informace s inventurou děkuji, brzy využiji. Učím se nejvíc tím, že to pořád zkouším. Ve středu jsem zkoušela focusovat i na vlakovém nádraží.  Měla jsem taky možnost vyzkoušet si focusing při rozhodování ohledně zaměstnání. Zatím nejméně mi jde focusovat na předem zvolené téma.
Celkově mi přijde, že se mi daří o maličký kousíček víc vidět si na některé věci, nebát si je přiznat a přijmout je takové jaké jsou. Malý krok pro lidstvo, velký krok pro mě :-).

Zapsáno:21.52016, VN

Společný focusing v Jablonci

Od Petry Rolfové:

5. 5. 2016 jsem s Martinou Kunclovou využila nabídku na společné focusování se skupinou Míši Čavojské.

Focusovaly jsme ve dvou skupinách, v jedné já, Míša a Katka, ve druhé Martina, Renata a Eva. Pak jsme se sešli a proběhla společná reflexe. Co jsme si odnesli?

  • Já jsem se nechala chytit – šla jsem uklidnit druhou skupinu, když si o to řekla Míša jako prožívající.
  • Martina jako prožívající hlídala čas za provázející.
  • Eva naskočila Martině a chtěla jí udělat focusing „hezký“ – nabídla jí, aby si ještě pobyla u „příjemného“ pocitu, i když to Martina nepotřebovala. Martina si toho všimla, protože je to její téma.
  • Katka si všimla, že na mě bylo vidět, co se právě děje v těle. Naučila jsem se aktuální tělesné pocity (teď mě to úplně nutí se narovnat, padá mi hlava…) víc reflektovat poté, co to Eliška přivezla z podzimního setkání v Pertolticích a často se díky tomu focusing posune.
  • Renatu zaujala věta – jaké je to celé – KDYŽ KOUSEK POODSTOUPÍŠ
  • Míša reflektovala civilní projev, a bavily jsme se o tom, že k němu pomáhá „odložit“ papíry – mít je po ruce, ale nečíst z nich.

Shodli jsme se na tom, že čas od času proházet skupiny stojí za to. Ještě dodávám zkušenost z mého minulého focusingu – cítila jsem se občerstvená.

Děkuju za příležitost. Petra.

Od Martiny Kunclové:

Využili jsme s Petrou nabídku mít focusing společně s druhou jabloneckou skupinou v termínu, kdy Eliška nemohla, Jindra pro nemoc nedorazil. Skupina má řád, focusuje se ve stanoveném čase, což mi vyhovovalo. Holky mají nadšení a čerstvost po podzimním kurzu, ale zároveň je znát, že focusují pravidelně.  Jsem zvyklá dělat více reflexi procesu – ve věcných bodech, jak to píše Petra, méně reflektovat prožívání. Bylo moc dobré to vidět a zažít s nimi (u nás už jsme na sebe hodně zvyklí), trochu se „přibrzdit“. Pokud se něco dalšího bude opět konat, určitě tuto možnost s radostí a vděčností využiju.

Děkuji.

Zapsáno 12. 5. 2016 M. K.

Zpráva od Radky

Focusing je pro mne revoluční a díky focusingu jsem se vydala na cestu, která mi dává smysl. Každý den dělám focusing, nehodnotím, jak mi to jde či nejde, prostě focusuji… Jsem vděčná! Díky. Moc zdravím. Radka.

Zapsáno:11.52016, RPT

Zpráva od Daniely

Děkuji za kurz , který jsem po dlouhých 14 letech znovu mohla absolvovat. V rámci té doby jsem se v myšlenkách stále vracela k focusingu a často ho lidem doporučovala. Kurz byl skvělý a jen mě utvrdil v tom, že metoda nezastarala a je stále úžasná. Lektor Igor Pavelčák nasbíral mnoho zkušeností a to bylo také znát. Musím mu dát za pravdu, že pokud si focusování „nenapíši do diáře“, zase na něj zapomenu. Budu odkládat a odkládat a dovednost focusovat bude v propadlišti dějin. Tedy měsíc po kurzu zkouším, moc mi to nejde, ale pokud to zaintegruji do života a nastavím pravidelnost, určitě se to naučím. Focusování se nevzdám!

Daniela Jeníčková

Zapsáno:11.52016, DJ

Zpráva od Lukáše

Po necelém měsíci od absolvování základního kurzu focusing jsem si zaběhl jakési pravidelné schéma. Ráno vstávám dříve než je nutno, takže po probuzení udělám krátký check-in a při čekání na rodinu v autě si dovolím kratší focusingovou “seanci” v rozsahu asi deseti minut. V průběhu dne se z hlediska pracovního vytížení nedokážu zatím vyčlenit čas na focusování, ale ve večerním programu je focusing zařazen na sedmou hodinu v délce cca 30 minut a před přípravou ke spánku, zhruba mezi desátou a jedenáctou hodinou, opět věnuji 10 až 15 minut focusingu pro zjištění “konečného” stavu těla. Stále ještě mě často překvapí, jak jsou moje vnější pocity rozdílné od těch vnitřních, o kterých mě informuje moje tělo.

Zapsáno:11.52016, LK

Od Filipa…

Ve dnech 22.-24.4. 2016 jsem absolvoval základní kurz focusing. Účastnil jsem se na doporučení Igora Pavelčáka a na kurz jsem odjížděl jen s velmi hrubou představou fungování procesu. Jaké pak bylo mé překvapení, v pozitivním smyslu, když jsme byli postupně zasvěcováni do metody focusování, pod vedením excelentních lektorů Igora a Elišky Pokorné. Během tří dnů nám byla předána jasná a fungující struktura, jak focusing provádět, včetně možnosti několikrát  ho i prakticky vyzkoušet jak s provázejícím, tak o samotě. Během kurzu bylo dostatek prostoru na dotazy, které byli zodpovězeny způsobem, který i naše „mysl“ nováčků dokázala většinou bez problémů vstřebat. Celkově celý kurz se nesl ve velmi uvolněné atmosféře, kterou perfektně dotvářela  i skladba podobně smýšlejících lidí. Pokud bych to měl nějak shrnout: Focusing, v mých očích, je metoda pro lidi, kteří nepředávájí zodpovědnost za své pocity okolnímu světu a situacím, ale jsou ochotni SESTOUPIT do svého vlastního vnitřního světa a s vlídností v něm pobývat.
Od kurzu se snažím každý den vyhradit si určitý čas na focusování, sem tam jsou dny, kdy prostě nejsem schopný si k tomu v klidu sednout. Nicméně co se týče samotného procesu, vše je mi jasné, jen se stále objevuje stejné téma, od kterého stále odstupuju, protože s ním nejde být vlídně, takže ohledně nějakých AHA momentů zatím moc poreferovat nemůžu 🙂
Filip Joneček , Liberec
Zapsáno: 9.5. 2016

 

FOCUSING -KONSTELACE

Připravujeme v pozměněné formě obnovit seminář  FOCUSING- KONSTELACE. V minulosti jsme jej měli několik let v Novém Boru jako pětidenní program, kdy součástí byl základní kurz focusing a rodinné konstelace. Program bude na 3 dny (pátek – neděle) a je určený pro absolventy nejméně základního kurzu. Náplní bude focusování a stavění konstelací.  Nejpravděpodobněji se toto setkání uskuteční příští rok. Ale kdo ví… Kdo má zájem, pošlete info Igorovi Pavelčákovi  i s termínem, který by se vám nejvíce hodil.

Zapsáno: 6.5. 2016; IP

Zpráva od Báry

Na Psychosomatické klinice v Praze 6 se v dubnu 2016 konal základní kurz focusing. Účastnilo se ho jedenáct zájemců. Mně a Ivanovi Kolářovi bylo potěšením metodu předávat díky příjemné atmosféře, která se během kurzu ve skupině vytvořila. Napsala Barbora Matějová.

Zapsáno:26.4.2016,IP+BM

Základní kurz v Roškopově

O víkendu (22. – 24. 4 2016) jsem absolvoval základní kurz focusingu pod vedením Igora Pavelčáka a Elišky Pokorné. Byl jsem velice potěšen, že se mohu celého kurzu účastnit „jen“ jako pozorovatel. Měl jsem možnost vidět, jak vypadá provázení v různých pojetích a díky tomu jsem si i tak velice dobře zažil celé schéma focusingu a jeho strukturu. V posledním dni jsem si pak celý proces vyzkoušel fokusování o samotě… a musím uznat, že to byl zážitek.

Děkuji také Igorovi za to, že na sobotní pořad jako bonus zařadil i ukázku konstelací, a tím mi otevřel ještě další naprosto netušené obzory.

Celkově jsem opravdu vděčný za to, jaká výborná skupina se sešla a lektorům moc děkuji za pootevření nových dveří. Zatím jsem vzal za kliku a pootevřel. Rozhodně se zúčastním i kurzu provázení, abych si focusing ještě víc osvojil.

Nechci a nesmím ani opomenout to, jak o nás bylo v Roškopově postaráno díky sdružení TYMYJÁn a Daniele Jeníčkové, která zajistila komfortní prostory pro ubytování a kurz a velice exkluzivní pohoštění v průběhu celého kurzu.

Lukáš Kubata

Zapsáno:25.4.2016,LK

Supervizní setkání – skupina KATKY  BUREŠOVÉ

Setkání proběhlo. K supervidování byly tři provázení. Ukázaly se malé nejistoty a odlišnosti v provázení oproti jiné skupině. To bylo reflektováno a domluvili jsme si další termín následné supervize.

Zapsáno: 25.4 2016;IP

Střídání členů skupin v Jablonci n/N

Na povýcvikovém setkání v Novém Boru se skupina Elišky Pokorné a Míši Čavojské dohodla na prostřídání svých členů. Těšíme se na nové zkušenosti a vzájemné obohacení.

Zapsáno:13.4.2016,RŠ

ZPRÁVA OD MÍŠI

Začala jsem chodit focusovat do nově vzniklé skupiny Katky Burešové. Jsme skupina 6 lidí s různými zkušenostmi s focusováním. Tím se vzájemně obohacujeme. Já jsem postupně všem účastníkům přeposlala nové materiály z listopadového kurzu provázení, ve kterých je detailně popsaná struktura focusingu a komplikace při provázení. Se svolením Igora tyto materiály mohu předávat i ostatním zájemcům, kteří mají kurz provázení. Pokud o ně bude mít někdo zájem, tak mi napište na: cavmichaela@atlas.cz.

Zapsáno: 27.2. 2016,MČ

 FOCUSING ZNOVU

Pro absolventy základního kurzu focusing, kteří si potřebují osvěžit proces focusing, jsme ve dnech 30. -31.7.2016 připravili „opakovací“ setkání. Více na  odkazu „semináře“ nebo na www.poradna-rodina.org.

Zapsáno: 19.2. 2016. IP

Připravujeme Základní kurz focusing na Moravě

Zájemci o FOCUSING se rozhodli uspořádat Základní kurz u nich „doma“. Kurz je naplánovaný na 20.-22.5.2016 v Ostrožské Nové Vsi. Více na odkazu „semináře“.
Zapsáno:13.2.2016,IP

Supervizní setkání u Igora – skupina Míši Čavojské

Dne 21.1.2016 jsme absolvovaly supervizní setkání u Igora ve stejném složení jako kurz „provázení“ v listopadu (Eva, Míša, Renata). Zdálo se nám, že strukturu již známe a potřebujeme se po kurzu posunout dál. Setkání pro nás bylo velmi přínosné. Při vzájemném provázení nám do toho Igor vstupoval a opravoval naše drobné „nepřesnosti“ a ukázal nám, jak můžeme prožívajícího „přidržet“ v procesu a pomoci mu lépe rozvinout jeho vzpomínku. Uvědomily jsme si, jak je podstatné nepřecházet důležité momenty, kdy, co a jak zopakovat po prožívajícím a že můžeme focusing ukončit dříve, když se dostaví příjemné pocity. Setkání trvalo 1,5 hodiny.

Zapsáno: 28.1. 2016,MČ

Skupina Katky B.- nové zprávy

Rok jsme měli menší skupinku o 2-3 členech. Po roce jsme oslovily (bohužel jsme tam jen samé ženy) další zájemce a vzniká nová focusující skupina v Liberci. Je nás 6 a budeme se scházet 1 x za 14 dní. Těšíme se na to!
Zapsáno: 21.1. 2016, KB

Supervizní setkání procesu provázení skupiny Míši Č.

Na 21.1. 2016 jsme si s Igorem domluvili v Liberci supervizi procesu provázení. Prostě jsme se dohodli, že to pro naši praxi potřebujeme, tak to vedoucí naší skupiny Míša s Igorem dohodla.
Zapsáno: 14.1. 2016, RŠ

Jak rozvíjet proces provázení ve skupině

Nedávno v nově založené skupině se na mě hned dvě členky postupně obrátili s přesně formulovanými dotazy ohledně pojmů a způsobu provázení v určitých situacích s tím, že se v  jednom případě nemohli dohodnout, jak postupovat, a ve druhém nevěděli, jak reagovat na danou situaci. Takový způsob práce ve skupině doporučujeme zejména proto, aby se ve skupině neujala „chyba“ jako norma.
Zapsáno: 6.1. 2016, IP

Připravujeme

Provázení lektorem
Po absolvování základního kurzu obvykle nemají účastníci možnost se nechat provázet, protože ve skupinách se provázení „vyměňuje“. Často pak dochází ke ztrátě kontinuity s procesem, když člověk focusuje jen sám. Provedení lektorem zaručuje, že člověk neztratí kontakt s tím, co se naučil na základním kurzu nebo na kurzu provázení. Počítáme s tím, že budou od roku 2016 vypsané termíny, kam se mohou zájemci z celé republiky hlásit o tento program. Bude také otevřená možnost dohodnout si provázením lektorem osobně.
Dotazy na toto téma odpoví Igor Pavelčák, tel:728022618, email: ipcak@volny,cz

Zapsáno:27.10.2015, IP